Anděl Strážný z Chotýčan

Na konci Chotýčan (směrem na České Budějovice), si můžete všimnout po pravé straně obrázku Anděla Strážného, který je zavěšen na staré mohutné lípě již od poloviny 19. století. O tom, proč je zde vypráví tato pověst, která byla zapsána V. Fučíkem a upravena autorkou.

V Chotýčanech kdysi bydlela rodina Kozlíků, která během válek přišla o svůj statek a tak se jejich syn, Jouza Kozlík, vyučil kolařině, protože si myslel, že snadněji najde práci neboť kolaře bylo potřeba neustále v každé vsi.
Po vyučení neměl kam jít, ale štěstí mu přálo. Sedlák Josef Čertík z č. p. 5, který vlastnil celý lán, mu nabídl střechu nad hlavou, stravu a práci. Jouza měl za úkol pomoci mu při žních, opravovat rozbité nářadí, ale hlavně vykonávat své řemeslo, kterým si mohl přivydělávat ve vsi i okolí.
Čertík si mohl dovolit ubytovat u sebe někoho jiného. Jak už bylo řečeno vlastnil celkem velký pozemek a šikovný pomocník se vždycky hodil. Doma měl jen syna Vojtěcha a mladší dceru Terku, do které se Jouza postupem času zamiloval.
Když byla jejich láska prozrazena, bylo jim bráněno ve sňatku, protože starší Vojtěch se ještě neoženil a nepřebral statek. Terina se ale jen tak nedala a Jouzu si odvedla k oltáři o rok dříve, než se Vojtěch ujal statku (roku 1819).
Ještě toho roku si za pomoci otce postavili pěknou chaloupku u rybníčka na návsii, kde pak Jouza své řemeslo vykonával.ii Chaloupku si oplotili, protože se báli, aby jim malý Jouzík, který se narodil o rok později, do rybníčka nespadl. V té době býval rybníček ještě docela čistý.iii Do rohu oplocené zahrádky si vysadili první ovocný stromek-hrušku. Jouza ji chtěl naroubovat, ale nikdy se mu to nepovedlo.
Kozlík dostal ještě věnem od tchána kousek pole k využívání. Pořídil si tedy vůz a krávu. Jednoho dne, když krávu učili tahat vůz, se chuděra splašila. Táhla vůz i s Jouzou tryskem z vrchu dolů za ves až na rozcestí, kde polní cesta odbočovala doprava na Holubčí a Plániště.
Tam se vůz zastavil o lípu, která byla vysazena u silnice. Zúčastněným se naštěstí nic nestalo, a proto tam energetická Terka donesla obrázek Anděla Strážného.
V roce 1868 se jejich syn odstěhoval do Ameriky a oni potom ze žalu prodali milovanou chaloupku Markovi z Oujezda. Pravděpodobně s podmínkou, že se bude starat o obrázek.
Marek se později oženil s Marií Pomijovou. Měli bezdětné manželství, ale na obrázek nikdy nezapomněli. Po jejich smrti se o obrázek starali i jiní, aniž by věděli proč je tam, ale můžeme jim být vděční za to, že se zachoval až do dnes.
i  Dnes v místě kulturního domu.
ii  Proto se zde říkávalo u Kolářů.