Vybrané pověsti z mikroregionu severní Českobudějovicko – Ševětínsko

U Prokšů

Dnes již zanikající statek uprostřed luk nedaleko Ševětína. Obezděná dřevěnice, zvolna rozpadající se hospodářské budovy a zaplevelený sad, kdo by si pomyslel, že ještě před pár lety zde bučely krávy…Dnes je místo ponuré a pověsti o jeho minulosti také. Bylo to v 18. století, kdy naši usedlost obklopovaly rybníky a statek byl baštou spadající pod správu církevní. Na baště bydlel starý baštýř a jeho jediná dcera, na kterou se po smrti ženy upnul. Údajně se mělo jednat o velice líbeznou slečnu, za kterou se scházeli mládenci z okolí. Měli ovšem smůlu, jelikož baštýř byl vypočítavý otec, který svou dceru chtěl výhodně provdat…Proto jakmile se v okolí objevil nějaký jinoch, hnal jej bejkovcem či vytaseným tesákem přes meze až k Ševětínu…Postupně takto odpadali zájemci, kteří vsadili na méně vnadné, o to však dostupnější dívky. Překvapením pro baštýře byl jeden mladík, dnes neznámého jména, který i přes mnohé výprasky, zlámané ruce a holí rozbitou hlavu odolával. Osudem bylo dáno, že se líbil i baštýřově dceři a tak mezi nimi vzniklo pouto…Baštýř nikam nechodil a jen hlídal dceru, jedniným dnem, kdy si vyšel, bylo výročí úmrtí manželky. Tehdy se vypravil do vsi na hřbitov a do místního hostince. Na tento den se připravoval i mladík a jakmile baštýř zmizel za humny už byl ve světnici u své vyvolené. Co čert nechtěl baštýř se z hospody vrátil dříve, než bylo zvykem a uviděl mládencovu ruku na dceřině noze ( některé prameny jsou v umístění ruky přesnější…), zkrátka vytasil tesák a mládencovi usekl ruku. Mladík vyváděl a proto mu porybný usekl i hlavu…Tělo pak zakopal na hrázi svěřeného rybníka. Dceru později dobře vdal a sám zůstal i se svým tajemstvím na baště sám. Rybníky dávno vyschly a dodnes jsou z nich patrné jen zbytky hrází a po jaru i malé kaluže, duch mladíka, který draze zaplatil za svou lásku se za studených nocí zjevuje v podobě useknuté ruky v modré mlze….

vyprávěla paní Strusková a paní Havlová obě ze Ševětína.

okno statku Prokšovna, foto M.Pták

U Hajných

Samota ležící několik desítek metrů východně od Prokšovny má podobně pohnutý osud.

Na zdejším statku po otcově smrti hospodařili tři synové. Jak plynul čas, nejstarší syn se oženil a narodila se mu dcera. Nedlouho po narození své dcery musel hospodář nastoupit k vojsku, doma zanechal dceru a manželku, hospodářství přešlo na mladšího bratra. Úmorná práce na statku a nedostatek něhy způsobily, že se žena zamilovala do svého švagra. Jelikož válka již dávno odezněla a manžel se nevracel, svůj vztah již netajili…S tím, že se manžel vrátí někdy domu nikdo nepočítal. Za několik měsíců se ve vratech objevil cizí muž, který měl na zádech pušku. Léta strádání a boje jej změnili k nepoznání. Nejmladší bratr jej poznal až když vstupoval do domu, do ložnice, kde spal jeho bratr a jeho žena, na nic nečekal, vzal neteř a utekl s ní do lesa. Jaká byla reakce těch tří si můžeme dnes jen pouze domýšlet, do lesa byly slyšet jen dva výstřely a nářek umírajících… Potom hospodář vyběhl ven a hledal někoho dalšího na kterém by uhasil svoji chuť po pomstě. Chvíli hledal dceru a nejmladšího bratra… Po marném hledání si uvědomil svůj zločin a na staré hrušce se oběsil. Na statku pak hospodařil nejmladší syn se svou nevlastní dcerou. Ta po jeho smrti statek prodala… Dnes bychom starou hrušku na zahradě hledali zbytečně, jen dům, kde se tragédie odehrála stojí dodnes.

vyprávěla paní Strusková a paní Havlová obě ze Ševětína.

 

Tvrz Makovice

Bájná tvrz Makovice měla stát v blízkosti obce Ševětín, nad potokem vytékajícím z rybníka Žár. Zde bydlel vladyka Makovice se svými třemi dcerami, Vitou, Ševou a Velechvou, když se nachýlil čas, musel každé dát kus lesa, část poddaných a založit vesnice, které dodnes nesou jejich jména (Vitín, Ševětín a Velechvín). Nad zmiňovaným potokem jsou vidět dodnes hluboké příkopy, které ale nejsou valy, ale katastrání hranice…

Z: Čtvrtník Václav, Z mého kraje, s.a.

 

 

Šibenice na Kopanině

Dnes je toto místo zaniklou těžební jámou lomu na žulu, dle staré pověsti zde stával kopec, na kterém stávala šibenice. Kolem šibenice se nikdo neodvažoval chodit, zvláště o půlnoci, kdy se zde zjevoval duch neprávem umučeného sedláka, který tak chtěl poukázat na svojí nevinu. Strašidel zde ovšem bývalo více a proto sem nechodil ani místní ponocný…

Z: Čtvrtník Václav, Z mého kraje, s.a.

 

Stojčín

Na místě dnešního rybníka Stojčín u dvora Švamberk, stávala vesnice, kterou zastihl mor, jelikož nebylo kam již mrtvé dávat, pohřbívali je přímo ve vsi. Pak obec zanikla úplně. Na místě vsi později vznikl rybník se stejným jménem jako bývalá ves. Po několika stoletích byl rybník odbahňován, lidé z okolí si brali bláto na pole, a mnozí zde našli lidské ostatky….

 

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist