Rozkulačení Josefa Jiskry ve Vitíně

V poválečných letech, stejně jako v těch válečných hlavní tíhu výživy obyvatelstva nesli sedláci. Neúroda, sucho, zvyšování povinných dávek, to vše těmto lidem znepříjemňovalo život. Po roce 1948 i vstupy do JZD. K tomu, aby státní moc zastrašila některé sedláky, se uchylovala k podezřelým akcím. O jedné z nich se dodnes zachoval popis v obecní kronice obce Vitína, na jejímž Obecním úřadě je uložena:

rozkulačení sedláka Jiskry 1951bez-nazvu

Dne 20. února bylo ve zdejší obci konáno zjišťování zásob sena a slámy. Při této akci bylo nalezeno u velkého rolníka Josefa Jiskry, čís. pop 5. velké množství mouky a jiných zásob, které byly zabaveny. Na půdě nalezeno 14 pytlů hrubé mouky pšeničné, 12 a půl pytle hladké mouky pšeničné, 7 pytlů mouky žitné, 29 pytlů otrub, 4q pšenice, 20q ovsa, 14 pytlů ječmene, 6 kg ovčí vlny, 300 kg železa, 6 pytlů zkaženého cementu a mnoho starého a již nepotřebného umělého hnojiva. Po odchodu orgánů Josef Jiskra ubral mouku ze zabavených pytlů. Když druhého dne přijeli zástupci JNV z Čes.Budějovic, nechtěl je Josef Jiskra pustit do dvora. Po otevření dvířek samotnými úř. orgány vešli tito do dvora a na půdu, kde zjistili, že je mouka ubraná. Poněvadž Jos.Jiskra nechtěl říci, kam dal mouku byla zavolána stát. bezpečnostní policie, která objevila tajnou skrýši a v ní 23 různých pytlů různých obilovin, 35 l nepotřebného škvařeného sádla, 1 nový elektromotor s kabelem, 10 kusů autoplášťů, 6 párů nových pracovních bot, 3 páry nových kožených holinek, 15 kg cukru a kuchyňské nádobí . Všechny věci byly převezeny do sálu hostince u Josefa Švece,a Josef Jiskra byl odvezen do vyšetřovací vazby v Čes.Budějovicích, kde byl lidovým soudem za křečkovité shromažďování zásob, které byly z části zkažené a pro výživu lidu neupotřebitelné, odsouzen ke 3 rokům žaláře a polovina majetku čís. 5 zabavena ve prospěch státu. Zabavená mouka a chlebové obilí byly odvezeny do Hospodářského družstva v Čes.Budějovicích, ostatní věci Jiskrovům vráceny. Nerozvážný čin Jos. Jiskry odsoudili téměř všichni občané. Tento čin měl však za následek úpadek hospodářství. V létě, v době začátku žní, prohlásila manželka Jos. Jiskry, že nemůže zaručit sklizeň a obdělání polí a dala v celou usedlost k dispozici MNV. Poněvadž jednotné zemědělské družstvo pro nedostatek pracovních sil nemohlo převzíti záruku za řádnou sklizeň a obdělání pozemků, obrátil se MNV na místní organizaci KSČ, která za vedení jejího předsedy Jana Nováka a předsedy MNV Ant. Červeného ujala se všech prací a s pomocí členů strany provedla se zdarem sklizeň, výmlat, dodávku a podmítku polí.

Arondace půdy JZD

Protože státní soud zabavil při odsouzení Josefa Jiskry polovinu majetku čp. 5. muselo se přikročit k pozemkové úpravě. Aby dosavadní JZD 1. stupně přešlo na vyšší typ hospodaření, byla podniknuta akce rozorání mezí a rozdělení katastru na hony. Akce však nenašla pochopení u zemědělců. Bylo proto přikročeno k scelení pozemků, které dosud obdělávalo JZD. K tomu bylo nutno začlenit i zabavené pozemky Jiskry. S některými zemědělci byla sjednána výměna jejich pozemků, sousedících s  pozemky družstevními, za jiné pozemky. K tomu byly obecní pozemky, jejichž pronájem byl občanům zrušen. Tak docíleno scelení, zv.

Přesídlení M. Jiskrové

Jak již bylo popsáno na str. 197 nezaručila se Marie Jiskrová, manželka Jos.Jiskry odsouzeného pro zatajování zásob, že sklidí a řádně obhospodaří její zemědělský majetek. Proto byla 21. dubna se 4 dcerami odsunuta na stát. statek u Žatce. Mistní národní výbor byl úřady zmocněn převzíti všechen inventář a budovu prvotnímu JZD do obhospodařování.

Dle seznamu vystěhovaných rodinných celků se dozvíme, že Josef Jiskra nar. 1.11. 1897, potažmo jeho žena s dcerami, byly dne 22. 4. 1952 odsunuti na státní statek Staňkovice, okr. Žatec1. Tím rodina Jiskrova mizí z Vitína. Odchod z rodné obce byl pro celou rodinu velmi nepříjemný. Dle pamětníků, kteří tehdy byli ještě dětmi, museli po Jiskrově zatčení odejít na místo úkrytu jeho majetku a vyslechnout za přítomnosti téměř všech obyvatel vsi obvinění z krádeže národního majetku.

Takovéto exemplární procesy za účasti lidí ze stejné vsi se děly na více místech našeho regionu, nám zatím postačí tento…O tom, že ve vsi nebyl vždy rozkulačen největší sedlák, by se mohl napsat celý článek…

1 Karel Jech(ed.) Protokolární seznam“rodinných celků odsouzených vesnických boháčů“určených k vystěhování v akci „K“ („Kulaci“) v letech 1951 – 1953.

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist