Opevnění jihočeské 2.HOP v kronikářských zápisech

Stavba opevnění[1] a rostoucí ohrožení státního území se přirozeně promítly i do kronik a pamětních knih zdejších městeček a obcí. Do té doby byla oblast jihu Čech pro obranu víceméně nevýznamná, stály zde jen uzávěry starších objektů z roku 1936.[2] Po březnovém „anšlusu“ Rakouska se ale koncepce zdejší obrany radikálně změnila.

 

Jako doplnění ke článku kolegy Ciglbauera si dovolím uvést navíc několik zápisů z kronik z oblasti 2. HOP (úseků 144, 146 a 148). Tyto úseky jsou ostatně popsány v již v citovaných knihách pana Láška i pana Solpery.[3]Zápisy kronik je z časového hlediska možno rozdělit na 2 skupiny: a/autentické přímo z roku 1938 a b/ dopsané dodatečně po roce 1945. Těch několik „protentokrátních“ let mohlo samozřejmě nechat stopy na paměti kronikáře. Samozřejmě se promítá i nová politická situace po květnu 1945 a orientace na SSSR. Zápisy nepopisují většinou stavbu pevnůstek detailně, i zde hrálo velkou roli přísné utajování staveb. Obecně vzato, všechny fotografie opevnění do kronik vlepené jsou z období záboru nebo pozdějšího. Stavba opevnění zasáhla i do práce kronikářů. Počátkem března 1937 byla okresním úřadům přeposílána zpráva, za jakých okolností lze provádět zápisy o budování opevnění. Nesměly být uváděny bližší podrobnosti a vůbec už ne údaje o trvání, rozsahu a provedení pevnostních prací. Proto se logicky z kronik o lehkém opevnění dozvídáme tak málo.[4

 

Dovolím si malou poznámku. Jistou roli mohla pro obyčejné lidi hrát zvědavost. V pohraničí putovala spousta legend o opevnění a to nejen mezi obyvatelstvem německým. Lidé chtěli vědět, do jakého podniku vlastně jejich peníze šly. Stavba opevnění byla velmi utajována. V oblasti výstavby bylo zakázáno fotografování, za tímto účelem se kolem pevnostního pásma vyvěšovaly tabule s nápisem „FOTOGRAFOVÁNÍ ZAKÁZÁNO“ s potvrzením příslušného okresního úřadu. Přirozeně bylo zakázáno pořizovat si náčrtky vojenských staveb a rozmlouvat s dělníky zaměstnanými na stavbě. Teď již k samotným kronikářským zápisům (v závorce je uvedeno číslo úseku):

 

Kronika obce Mazelov 1812-1939 (148)[5]

Vojsko ve zdejší obci … I v zdejší obci bylo vojsko, kterému byl přidělen úsek[6] krytů ve velechvínských lesích. Byli o většinou samí starší mužové, a již 12. října ze zdejší obce došli, by byli demobilizováni.

 

Pamětní kniha města Týna nad Vltavou 1934-1980 (144)[7]

Cvičení CPO … Ve středu 20. března konalo se velké cvičení civilní, závodní, železniční i poštovní protiletecké obrany v rozloze téměř celých jižních Čech a sice jak denní tak i noční zatemňovací. Všechny složky CPO správně vykonávaly svěřené funkce a při denním náletu plně se spoluúčastnila i naše školní mládež.

 

Památník obce Kolný, 1925-1954 (146/ 148)[8]

            … Také naším krajem probíhalo druhé pásmo lehkých krytů z betonu od rybníka Dvořiště po Lomnické aleji k Peci, k Josefu a dále na vitínský katastr mezi Chotýčany a Vitínem, Poněšickou oborou k Cirhanovi a k řece Vltavě a dále pak po pravém břehu řeky Vltavy.[9]Tyto kryty se stavěly ve dne v noci a byly na nich zaměstnáni i dělníci okolních obcí. Zároveň vykácen les v okolí krytu, aby byl v linii výstřel až k sousednímu krytu. Osádku krytu činily 4 osoby a byla vyzbrojena kulomety a granáty. Náklad na tato opevnění byl veliký a byl prý financován z půjčky Francie a Anglie. V těch místech, (pozn.-vynecháno autorem) se zase objevují vojenští inženýři a důstojníci aby vytvořili i v našem katastru obranné pásmo ! Žel ne zbytečně !

 

Kronika obce Velechvín 1922-1939 (148)[10]

            Opevňovací práce-kryty … V roce 1938 na jaře počala vojenská správa budovati ve Velechvínském revíru kryty, které se táhly od Vitína k Josefu, přes Ševětínskou alej k průsekům za „Pecí“, k Zelenému kříži a pak podél aleje ke Smržovu. Dodělány byly až k Peci, dále pak byly začaty, až zase u Smržova byly 4 kryty hotovy. Budování jejich bylo svěřeno civilním firmám za dozoru vojenské správy. Přístup ke krytům byl zakázán, fotografování vyhláškou okresního úřadu v Č. Budějovicích bylo zakázáno ve větším díle lesů revíru Velechvín.

            V době mobilizace byly kryty obsazeny vojskem. Koncentrace jejich byla v Ševětíně: do Velechvína přicházeli vojáci nakupovat potraviny a potřeby. Ve Velechvíně vojsko po celou dobu ubytováno nebylo, přechodně bylo ubytováno v Kolném a Lišově.[11]

Pamětní kniha obce Ševětín 1923–1984[12]

CPO … Dne 23. března improvizovány na obec tři nálety. CPO a všechno občanstvo ukázalo klidem a rozvahou, že rozumí a dovede zachovávati nařízení nadřízených úřadů. …

 

Poznámky:

[1] Pro jižní Čechy srv. např. Jan CIGLBAUER, Lehké opevnění z roku 1938 na území dnešního okresu České Budějovice, Výběr 28, č. 1, 2008, s. 40-54; Pavel SALÁK, Lehké opevnění z 1. republiky na katastru města Borovan, České Budějovice 1993; Jiří DUCHOŇ, Úsek 182 Ostrolovský Újezd z roku 1938. Průvodce, České Budějovice 1995; Miloslav SVITÁK, Opevnění na Jindřichohradecku z let 1936-38, Jindřichův Hradec 2007; TÝŽ, Příprava obrany Jindřichohradecka v roce 1938, Jindřichův Hradec 2007; Jan SOLPERA, Nadějný začátek se smutným koncem, České Budějovice 2008; Radan LÁŠEK, Vltavská linie, Dvůr Králové nad Labem 1998; Karel HŘÍDEL–Radan LÁŠEK,Opevnění z let 1936-38 na Šumavě, Dvůr Králové nad Labem 1997², nebo i Petr KOZEL,Lehké opevnění z léta 1938 na Českobudějovicku, České Budějovice 2009 (pod HÚ FF JU).

[2] Srv. Vladimír JEŠKE-Miloslav SVITÁK, Výstavba lehkého opevnění z roku 1936 v jižních Čechách, Výběr 34, č. 3, 1997.

[3] Srv. R. LÁŠEK, Vltavská linie; J. SOLPERA, c. d.

[4] Srv. M. SVITÁK, Opevnění na Jindřichohradecku, s. 256.

[5] SOkA ČB, AO Mazelov, sig. B1411, online http://digi.ceskearchivy.cz/355 .

[6] Východní část úseku 146, úsek začínal nedaleko rozcestí „U zeleného kříže“.

[7]  Online http://digi.ceskearchivy.cz/227.

[8] SOkA ČB, Archiv obce Kolný, sign. B1131,onlinehttp://digi.ceskearchivy.cz/253.   

[9] Autor kroniky zde výstižně popsal průběh českobudějovické 2. HOP jako pokračování „Vltavské linie“ směrem na východ na Jindřichův Hradec.

[10] SOkA ČB, Archiv obce Velechvín, sign. B 2301.

[11] Podle L. NIKRMAJER, Likvidace, s. 214 dodám zajímavou glosu z hlášení četnické stanice Lišov: „Konečně starosta Vondráček udal, že si naprosto neví rady, poněvadž nemůže najíti člověka schopného vyplniti daný úkol“. Týkalo se to destrukcí LO, které měly příslušné obecní úřady nakázáno vykonat.

[12] SOkA ČB, MNV Ševětín, sign. B 2052.

 

Obrazová příloha:

Poválečný letecký snímek zachycující stanoviště čtyř zničených objektů jižně od Vitína.

Letecký snímek zachycující pozorovací a střelecké průseky mezi objekty ve Velechvínském polesí.

Lesní průseky mezi objekty na Vltavské linii.