Jan Ciglbauer

Dvojnásobná vražda u Opatovic roku 1889

V matrice zemřelých farnosti Hosín nalezneme k roku 1889 tyto dva zvláštní zápisy:

  1. 1. 1889 nalezena na cestě blíže Opatovic Kateřina Klojdová, manželka nádeníka z Opatovic Martina Klojdy. Věk: 36 let, příčina smrti: zavražděna.
  2. 1. 1889 nalezena na cestě blíže Opatovic Kateřina Hadová, manželka nádeníka Vojtěcha Hada ze Suchého Vrbného. Věk: 40 let, příčina smrti: zavražděna.

Brutální dvojnásobná vražda otřásla tehdy nejen severním Českobudějovickem, ale celým krajem. Když navíc ve stejný den byla nalezena nedaleko od neštěstí u Hosína další mrtvá žena, okamžitě začaly mezi veřejností kolovat nejrůznější fámy. Jak se nakonec ukázalo, třetí žena byla raněna mrtvicí a s vraždou u Opatovic tak nebyla nijak spojena. 31. ledna 1889 informoval o hrůzném činu Budivoj:

Tři mrtvoly v jednom dni. V okolí hlubockém kolovaly v neděli děsivé zprávy! Neméně než tři mrtvoly nalezeny byly na blízku obce Opatovic u Hluboké, vesměs to mrtvoly ženské! Také… Zobrazit více

Sídlo protektorátní vlády na zámku Hluboká

19. ledna 1945 byla jmenována v pořadí čtvrtá vláda Protektorátu Čechy a Morava v čele s jejím předsedou a zároveň ministrem vnitra Richardem Bienertem. Dalšími členy byli ministr financí Josef Kalfus, ministr hospodářství a práce Walter Bertsch, ministr školství a národní osvěty Emanuel Moravec, ministr spravedlnosti Jaroslav Krejčí, ministr zemědělství a lesnictví Adolf Hrubý a ministr dopravy a techniky Jindřich Kamenický. Všichni byli členy Národního souručenství a stejně tak jako NS, i protektorátní vláda sloužila již čistě jako loutková vláda německých okupantů v protektorátě, kde skutečnou vládnoucí moc držel pevně v rukách K. H. Frank. Přesto pro účely propagandy a udržování zdání určité suverenity Čech a Moravy byla vláda pro okupanty důležitá.

Na jaře 1945 bylo většině obyvatel českých zemí jasné, jakým způsobem válka skončí. Západní i východní fronta se rychle blížily k území protektorátu, vzdušný prostor ovládali spojenecké bombardovací svazy a hloubkoví letci. Ve vzduchu viselo povstání a Praha… Zobrazit více

Kronikářské záznamy o archeologických nálezech v obci Hosín

Tento článek byl autorem publikován v časopise Jihočeského muzea Výběr – Roč. 52, č. 2 (2015), s. 91 – 94.

Archeologie je jako profesionální věda relativně mladá. Není ještě moc vzdálená doba, kdy se jí věnovali prakticky jen amatéři a o mnohých jejich dávných výzkumech a objevech již nic nevíme, nebo jen velmi málo informací. Přesto ale tito průkopníci archeologii stále více profesionalizovali a tak se také náhodné nálezy archeologických předmětů při polních a stavebních pracích začaly dostávat do muzeí. Většinou ale záleželo na tom, zda se informace o takovém objevu dostala k někomu, kdo vůbec měl o tom, že nějací archeologové existují, povědomí. Tak až do poloviny 20. století zůstalo mnoho oblastí, kde náhodné objevy archeologických situací zmizely dříve, než se o nich někdo kompetentní mohl dozvědět. Na druhou stranu pak díky uvědomělým lidem existovala místa, která byla dlouhodobě pod archeologickým hledáčkem. Jako příklad uveďme obec Bošilec, kde… Zobrazit více

Spiritisté a okultisté

Od nepaměti provází člověka otázka existence posmrtného života. V 19. století se v Evropě rozšířil tzv. spiritismus, aneb víra v posmrtný život a možnost komunikace s dušemi zemřelých osob. Dnes už zapomenutou okolností je fakt, že v Čechách spiritismus nejprve zakotvil v Českých Budějovicích a právě odtud se rozšířil i do dalších oblastí včetně Prahy. Zakladatel českého spiritismu František Pavlíček (povoláním finanční komisař) již roku 1878 vydal v Českých Budějovicích první českou spiritistickou knihu – Křesťanský spiritismus (překlad francouzské knihy). Vůbec první spiritistická seance v Čechách údajně proběhla v šumavském Aníně (u továrníka J. E. Schmida). Žáci Františka Pavlíčka pak v Českých Budějovicích utvořili jeden z prvních tzv. spiritistických kruhů (sdružení spiritistů). Členové několika těchto kruhů později v Písku založili první oficiální spiritistický spolek – Vzdělávací spolek Jiskra. Na začátku 20. století a v době první republiky… Zobrazit více

Otevření Národopisného muzea v Dolních Slověnicích 30.7.2017

V neděli 30. července bude v čase od 14 do 18 hodin opět otevřeno Národopisné muzeum v Dolních Slověnicích u Lišova. Tentokrát u příležitosti tradiční pouti sv. Anny. Muzeum provozuje místní historický spolek a nalézá se v prvním patře bývalé školy. Expozici tvoří čtyři sály věnované nejstarší historii obce od pravěku po 20. století, připomínky starých řemesel a zemědělství v 19. století. Parkovat je možné v ulici u kostela.

https://www.facebook.com/slomuz/?fref=ts

Vlčí jámy u Lišova

Severozápadně od Lišova nalezneme les „Vlčí jáma“ a východně od Kolného les „Na Vlčku.“ Když budeme studovat podrobné mapy i z jiných regionů, zjistíme, že prakticky v celých českých zemích, se v krajině vyskytují pomístní názvy odvozené od tzv. vlčí jámy, ať jde o různé varianty názvů: „Vlčí jáma“, „Vlčí jámy“, „Na vlčích jamách“ a podobně. Názvy nám připomínají dávnou existenci pasti k chytání vlků, se kterou bychom se mohli především v období středověku setkat prakticky u každé vsi a to je také důvod častého výskytu tohoto pomístního názvu.

Populace vlka původně pokrývala celé naše území, stejně jako jinde v Evropě. Vlk žije společensky v rodinách a v zimě se sdružuje do smečky. Tento predátor nemá přirozeného nepřítele v přírodě, nebudeme-li počítat člověka. V období zimy byla hlavní potravou vlka srnčí a jelení zvěř, kterou vlčí smečka uštvala.… Zobrazit více

Čakov – hroby příslušníků SOS

Sázení křížů tentokrát v Čakově. Na zdejším hřbitově jsou pochování příslušníci Stráže obrany státu Václav Klimeš a Petr Sládek, kteří padli v září 1938 v jihočeském pohraničí v boji se Sudetoněmeckým Freikorpsem. Čakovský rodák z čp. 7 Václav Klimeš byl v kritickém roce 1938 jako dozorce finanční stráže zařazen k 13. družstvu Stráže obrany státu. 22. září 1938 přepadlo asi 150 příslušníků Freikorpsu pohraniční obec Cetviny, odzbrojilo a odvleklo na území Říše tamní družstvo SOS. U 13. družstva SOS na kótě 646 se dobrovolně přihlásili Václav Klimeš a četař Karel Boneš, že jako pátrači zjistí, co se v Cetvinách stalo. Na místo vyrazili na Klimešově motocyklu, projeli obcí Tichá a v dálce před sebou spatřili skupinu osob v čs. uniformách. Pokračovali tedy v cestě, ale netušili, že jde o dezertéry německé a maďarské národnosti, kteří na ně následně zahájili palbu. Klimeš s Bonešem seskočili z motocyklu a palbu opětovali. Dezertéři… Zobrazit více

Odbojář Josef Dvořák

Českobudějovicko má řadu neprávem zapomenutých hrdinů, kteří se statečně zapojili do boje proti nacistickým okupantům, za což často skončili v koncentračních táborech nebo na popravišti. Jedním z nich byl policista Josef Dvořák. Jeho případ dobře ukazuje složité fungování domácího odboje a působení gestapáckých konfidentů. Narodil se 2. března 1888 v Drahotěšicích a na začátku německé okupace byl příslušníkem uniformované policie u policejního ředitelství v Českých Budějovicích. Tehdy se svou rodinou žil v Tylově ulici čp. 579. Již krátce po příchodu okupantů se zapojil do odboje. Pomáhal rozšiřovat ilegální časopis V boj!, na policejním úřadě získával zpravodajské informace, které byly předávány prostřednictvím dalších skupin do Prahy a na své zahradě, kterou měl pronajatou blízko městského hřbitova u sv. Otýlie, ukrýval množství zbraní. Shodou okolností jen několik desítek metrů odtud ukrýval ilegální zbraně také komunistický odbojář a kamenosochař Jaroslav Benda. Protože Josef Dvořák v demokratickém… Zobrazit více

Článek „Lesní křižovatka, která přitahuje smrt?“ – oprava a omluva

Ohledně tzv. křižovatky U Sloupu mezi Borkem a Chotýčany se vyskytují nepodložené informace o soukromém podnikateli, který zde měl být v 90. letech údajně zavražděn. Tato mylná informace se objevila i v našem článku o historii tohoto místa. Skutečnost je taková, že zde dotyčný tragicky zemřel při jedné z mnoha dopravních nehod, ke kterým v prostoru křižovatky došlo. Příbuzným se autoři omlouvají. Aktualizovaný článek naleznete zde.

Černé mletí v Purkarci roku 1942

Přídělový systém v období Protektorátu Čechy a Morava naprosto nedostačoval v zásobování obyvatel potravinami. V lepší situaci se nacházeli občané na venkově, kteří pak prostřednictvím černého trhu zásobovali mnohé obyvatele měst. Důležitou roli v nelegálním zásobení sehrávali venkovští mlynáři, kteří riskovali své životy černým mletím, ať už za úplatu, nebo zadarmo pro své známé. Zajímavý případ černého mletí popisuje kronika Purkarce, kde při této činnosti asistovali dokonce i místní četníci:

S rostoucí nouzí o potraviny a časté kontroly působily, že lidé vymýšleli stále rafinovanější skrýše. Ku příkladu velmi dobrá skrývačka byla na kostelní věži a kostelní půdě, kamž žádná kontrola nikdy nepřišla. Došlo též i k žertovné příhodě, že nevědomky se lidé v noční době na hřbitově vystrašili. Čeho se lidé odvážili pro živobytí svědčí tento případ dle vyprávění poříčního strážníka Jana Dědiče. Na samotě u Ambrožů byl malý mlýn v … Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist