Jan Ciglbauer
Tragický požár munického seníku v lednu 1884
Začátkem roku 1884 se skvěl novotou teprve nedávno vystavěný zděný seník schwarzenberského velkostatku na severozápadním břehu Munického rybníku. V sobotu 8. ledna po půl osmé hodině večerní ozářil hladinu rybníka oheň, viditelný z Munic a Hluboké. Z obou obcí se tmou k hořícímu seníku okamžitě sbíhali místní občané a také dobrovolní hasiči. Všem bylo jasné, že seník někdo musel zapálit ať už úmyslně nebo neúmyslně. Panské seníky v zimě s oblibou vyhledávali nejrůznější tuláci. Snaha hasičů byla marná, vyschlé seno hořelo velmi dobře a břeh rybníka, ze kterého bylo možné nabírat vodu k hašení, byl vzdálen celých 200 m a hladina byla navíc zamrzlá. Seník shořel na holé zdi, zničeno bylo 400 metrických centů sena v hodnotě 2.500 zlatých. Seno, které přímo neshořelo, bylo prosyceno dýmem a tím také znehodnoceno. Schwarzenberskému panství ale velká škoda způsobena nebyla, protože alespoň samotný seník byl… Zobrazit více
Komentovaná vycházka údolím Libochovky 1.7. a 19.8. 2023
Údolí potoka Libochovky skrývá řadu zajímavých lokalit. Nejstaršími navštívenými památkami budou dosud nedatované pravěké hradiště a mohylové pohřebiště (mineme místo uložení depotu ze starší doby bronzové). Osídlení dnes zalesněné oblasti v raném středověku dokládají nálezy keramiky v korytě potoka a z vývratů, viditelné relikty – mohylníky – jsou nedaleko, ale na trase našeho pochodu nebudou. Oblastí procházela cesta spojující Budějovice (Rakousko) s Prahou. V jednom z úvozů byl např. nalezený ostatkový kříž, který byl vyrobený v Kyjevské Rusi zřejmě v 12. století. Úvozové cesty navštívíme v místech, která jsou spojená s loupežnými tlupami, zaznamenanými v 16. století v písemných pramenech. Chotýčany byly ve středověku a raném novověku uhlířskou osadou – jeden z milířů budeme mít na trase. Nejnovější dějiny se odrazily na dalších místech, kterými naše cesta povede: uvidíme Holceplovu skálu, Bajerlův mlýn, pozůstatky čs. opevnění z roku 1938, krátery… Zobrazit více
Čarodějní pastýři na Třeboňsku a Ševětínsku r. 1663
Archivář Theodor Antl roku 1900 v časopise Český lid otiskl plné znění výslechových protokolů pastýřů, obviněných v roce 1663 z čarodějnictví. Pastýřské řemeslo bylo vždy spojováno s praktikováním nejrůznějších magických úkonů a dochovaný protokol dokazuje, jak silná byla víra v jejich účinnost mezi venkovským lidem 17. století. Protokoly nezmiňují další osudy obviněných, ale pravděpodobně byli nakonec propuštěni (po 30leté válce panoval na třeboňském panství citelný nedostatek poddaných a nejrůznější trestné činy byly často jen symbolicky trestány) na rozdíl například od slověnické pastýřky Anny, upálené v Třeboni roku 1590.
Podle jistého nařízení urozeného a statečného rytíře pana Františka Eliáše Galtennajera z Gatterburku, panství Jeho hraběcí Excellence pana Jana Adolfa sv. Římské říše hraběte ze Schwarzenberku, vrchního hejtmana, my purkmistr a rada města Třeboně neopomenuli jsme Sokolíka, poddaného panství třeboňského, ve vsi Mláce na živnosti zůstávajícího, a Ondřeje pastýře ze vsi Hlíny v domě radním pilně examinirovati, a k čemu jeden každý… Zobrazit více
Historie těžby lignitu u Dobřejovic
Že se v prostoru Budějovické pánve nachází vrstvy uhlí bylo známo již od 16. století, kdy se při těžbě stříbra v rudolfovském rudním revíru náhodou narazilo na vrstvu antracitu. Tehdy se však o jeho těžbu nikdo nepokusil. Budějovické uhlí přišlo opět na scénu na konci 18. a hlavně v 19. století, kdy byly hledány náhrady za stále dražší palivové dříví, které stejně již nemohlo dlouhodobě uspokojit potřeby rozvíjejícího se průmyslu. Roku 1765 bylo objeveno ložisko antracitu u Lhotic a ještě ten rok zde byla zahájena těžba. V roce 1793 byl objeven antracit dokonce u Chyňavy a vyzkoušen v panské kovárně. Vrcholná těžba antracitu u Lhotic však spadá až do období druhé světové války a ještě několika poválečných let, kdy dokonce byla na chotýčanském nádraží zbudována pro nakládání uhlí rampa, která je dodnes dochována.
Zatímco antracit je nejkvalitnějším druhem uhlí s obsahem 90% uhlíku, naopak nejméně kvalitním druhem je lignit s… Zobrazit více
Vitínská lípa Františka Josefa I.
Samozřejmou dominantou středu obce Vitín jsou kovárna, bývalá škola s obecním úřadem a mezi nimi stará a krásně košatá lípa, vybízející v době letních veder k odpočinku v jejím stínu. Málokdo si uvědomí, že v letošním roce tato vitínská lípa oslavila již 111 let od svého vysazení a nikdo již nepamatuje skutečnost, že je posledním mohykánem jubilejního sadu císaře Františka Josefa I. Postava Františka Josefa I. s jeho neuvěřitelně dlouhou vládou byla až do vypuknutí Světové války pro většinu obyvatel Českého království symbolem jistoty a stability společenských pořádků. Především na převážně křesťansky orientovaném venkově se František Josef těšil všeobecné upřímné úctě. Těžko někdo zpochybní například fakt, že právě za jeho vlády byla v Čechách postavena většina budov škol a úřadů, které dodnes slouží svým původním účelům. Ani české vlastenecké hnutí si nemohlo na jeho panování tolik stěžovat, jak se snažili a někdy dodnes… Zobrazit více
Vojáci pohřbení na voj. hřbitově Plavská v ČB
27. června 2018 byl slavnostně odhalen pomník na místě vojenského hřbitova v ulici Plavská v Českých Budějovicích. Vznik pomníku inicioval Jan Ciglbauer a byl realizován městem České Budějovice. Slavnostního odhalení se účastnil spolek Jednadevadesátníci. Níže předkládáme seznam zde pohřbených vojenských osob na základě archivních materiálů, vzniklých po druhé světové válce. Starší dokumentace hřbitova se nedochovala a seznam pohřbených byl tehdy proveden opisem údajů z náhrobků a křížů, z nichž ale polovina již nebyla čitelná.
tučně – období Rakouska-Uherska
bez zvýraznění – období první ČSR
podtrženě – období druhé světové války
kurzívou – po druhé světové válce
č. hrobu, příjmení, křestní, jednotka, narozen, kde, zemřel, pozn.
2 – Hájek František, LIR29, 1886, 17.9.1914
3 – Mezera Jan, LIR29, 1884, 3.9.1914
4 – Vávra Alois, IR100, 1881, 20.9.1914
5 – Sýkora Vít, IR91, 1895, 21.05.1915… Zobrazit více
Den hrůzy v Lišově a Miletíně
Závist a žárlivost – vlastnosti, které k lidem patří odnepaměti, jak nám dokládají staré kroniky a příběhy. Závist a touha po pomstě mnohé jedince dokáže dohnat až k aktu vraždy nejen v dnešní době, ale dokázala to i před více než 100 lety. Vražda vždy vzbuzovala značnou pozornost u okolí jejích aktérů, a pokud ve stejné době došlo dokonce k více tragickým událostem, ihned se vyrojily nejrůznější fámy. K souběhu dvou takových událostí došlo na Lišovsku osudného dne 23. února 1892 a již o dva dny později o nich referovaly budějovické noviny Budivoj:
„Senzační vražda spáchána byla v úterý 23. února večer v obci Dolním Miletíně u Lišova. J. Tůma, dle nevlastního otce Mašek zvaný, koupil tam v exekuční dražbě malou usedlost – tzv. „čtvrt“ a přistěhoval se do ní. Učinil tak se strachem, neboť sotva koupi uskutečnil, dal se ihned… Zobrazit více
Vzpomínky Jana Mádla na mobilizaci 1938
Jan Mádl již roku 1917 narukoval k 29. střeleckému pluku rakousko-uherské armády (bývalý 29. zeměbranecký pěší pluk) a prodělal boje na východní frontě. Ve svém zápisníku si zaznamenal i následnou službu v čs. armádě na Slovensku, vojenská cvičení během 20. a 30. let a nakonec i zářijovou mobilizaci v roce 1938. Tehdy Janu Mádlovi bylo již 39 let a nastoupil k pěšímu pluku 1 Mistra Jana Husi v Českých Budějovicích. Z těchto nejstarších záložníků však posléze byly stavěny pluky Zajištění lehkého opevnění, určené k obsazení 2. hlavního obranného postavení – především na řece Vltavě. Jan Mádl se tak octl ve stavu pluku ZLO 207, který se svými dvěma prapory na konci září obsadil úsek lehkého opevnění 146 Vitín a části úseků 144 Hněvkovice a 148 Velechvín, tedy prostor mezi Újezdem u Týna a řekou Lužnicí. Velitelem pluku byl plk. Felix Körner s… Zobrazit více
Cvičiště pohraniční stráže u Úsilného
Krátce po vzniku pohraniční stráže v roce 1951 byla v polovině 50. let zbudována kasárna PS v Českých Budějovicích v dnešní Plavské ulici, které se staly sídlem 15. pohraniční brigády a zároveň zde prodělávali základní výcvik nováčci v tzv. pohraniční škole. Pro tento účel muselo být v blízkosti města zřízeno terénní cvičiště a vojenské cvičiště u Čtyř Dvorů pro PS nevyhovovalo. Volba padla na nedalekou obec Úsilné, nedaleko které byl znárodněn pozemek o výměře cca 15 hektarů. Ke vzniku a fungování tohoto cvičiště je bohužel dostupných velmi málo informací. Určitou stopou je zmínka v obecní kronice o úpravě katastru: „V roce 1953 provedena úprava katastru mezi obcí Úsilné a městem České Budějovice: ponechán rybník s parcelou č. kat. 475 a 476. Dnem 1. března 1954 převedeny obecní lesy do státní správy.“
Vzpomínky… Zobrazit více
Dvojnásobná vražda u Opatovic roku 1889
V matrice zemřelých farnosti Hosín nalezneme k roku 1889 tyto dva zvláštní zápisy:
- 1. 1889 nalezena na cestě blíže Opatovic Kateřina Klojdová, manželka nádeníka z Opatovic Martina Klojdy. Věk: 36 let, příčina smrti: zavražděna.
- 1. 1889 nalezena na cestě blíže Opatovic Kateřina Hadová, manželka nádeníka Vojtěcha Hada ze Suchého Vrbného. Věk: 40 let, příčina smrti: zavražděna.
Brutální dvojnásobná vražda otřásla tehdy nejen severním Českobudějovickem, ale celým krajem. Když navíc ve stejný den byla nalezena nedaleko od neštěstí u Hosína další mrtvá žena, okamžitě začaly mezi veřejností kolovat nejrůznější fámy. Jak se nakonec ukázalo, třetí žena byla raněna mrtvicí a s vraždou u Opatovic tak nebyla nijak spojena. 31. ledna 1889 informoval o hrůzném činu Budivoj:
„Tři mrtvoly v jednom dni. V okolí hlubockém kolovaly v neděli děsivé zprávy! Neméně než tři mrtvoly nalezeny byly na blízku obce Opatovic u Hluboké, vesměs to mrtvoly ženské! Také… Zobrazit více