Jan Ciglbauer

Otevření Národopisného muzea v Dolních Slověnicích 30.7.2017

V neděli 30. července bude v čase od 14 do 18 hodin opět otevřeno Národopisné muzeum v Dolních Slověnicích u Lišova. Tentokrát u příležitosti tradiční pouti sv. Anny. Muzeum provozuje místní historický spolek a nalézá se v prvním patře bývalé školy. Expozici tvoří čtyři sály věnované nejstarší historii obce od pravěku po 20. století, připomínky starých řemesel a zemědělství v 19. století. Parkovat je možné v ulici u kostela.

https://www.facebook.com/slomuz/?fref=ts

Vlčí jámy u Lišova

Severozápadně od Lišova nalezneme les „Vlčí jáma“ a východně od Kolného les „Na Vlčku.“ Když budeme studovat podrobné mapy i z jiných regionů, zjistíme, že prakticky v celých českých zemích, se v krajině vyskytují pomístní názvy odvozené od tzv. vlčí jámy, ať jde o různé varianty názvů: „Vlčí jáma“, „Vlčí jámy“, „Na vlčích jamách“ a podobně. Názvy nám připomínají dávnou existenci pasti k chytání vlků, se kterou bychom se mohli především v období středověku setkat prakticky u každé vsi a to je také důvod častého výskytu tohoto pomístního názvu.

Populace vlka původně pokrývala celé naše území, stejně jako jinde v Evropě. Vlk žije společensky v rodinách a v zimě se sdružuje do smečky. Tento predátor nemá přirozeného nepřítele v přírodě, nebudeme-li počítat člověka. V období zimy byla hlavní potravou vlka srnčí a jelení zvěř, kterou vlčí smečka uštvala.… Zobrazit více

Čakov – hroby příslušníků SOS

Sázení křížů tentokrát v Čakově. Na zdejším hřbitově jsou pochování příslušníci Stráže obrany státu Václav Klimeš a Petr Sládek, kteří padli v září 1938 v jihočeském pohraničí v boji se Sudetoněmeckým Freikorpsem. Čakovský rodák z čp. 7 Václav Klimeš byl v kritickém roce 1938 jako dozorce finanční stráže zařazen k 13. družstvu Stráže obrany státu. 22. září 1938 přepadlo asi 150 příslušníků Freikorpsu pohraniční obec Cetviny, odzbrojilo a odvleklo na území Říše tamní družstvo SOS. U 13. družstva SOS na kótě 646 se dobrovolně přihlásili Václav Klimeš a četař Karel Boneš, že jako pátrači zjistí, co se v Cetvinách stalo. Na místo vyrazili na Klimešově motocyklu, projeli obcí Tichá a v dálce před sebou spatřili skupinu osob v čs. uniformách. Pokračovali tedy v cestě, ale netušili, že jde o dezertéry německé a maďarské národnosti, kteří na ně následně zahájili palbu. Klimeš s Bonešem seskočili z motocyklu a palbu opětovali. Dezertéři… Zobrazit více

Článek „Lesní křižovatka, která přitahuje smrt?“ – oprava a omluva

Ohledně tzv. křižovatky U Sloupu mezi Borkem a Chotýčany se vyskytují nepodložené informace o soukromém podnikateli, který zde měl být v 90. letech údajně zavražděn. Tato mylná informace se objevila i v našem článku o historii tohoto místa. Skutečnost je taková, že zde dotyčný tragicky zemřel při jedné z mnoha dopravních nehod, ke kterým v prostoru křižovatky došlo. Příbuzným se autoři omlouvají. Aktualizovaný článek naleznete zde.

Černé mletí v Purkarci roku 1942

Přídělový systém v období Protektorátu Čechy a Morava naprosto nedostačoval v zásobování obyvatel potravinami. V lepší situaci se nacházeli občané na venkově, kteří pak prostřednictvím černého trhu zásobovali mnohé obyvatele měst. Důležitou roli v nelegálním zásobení sehrávali venkovští mlynáři, kteří riskovali své životy černým mletím, ať už za úplatu, nebo zadarmo pro své známé. Zajímavý případ černého mletí popisuje kronika Purkarce, kde při této činnosti asistovali dokonce i místní četníci:

S rostoucí nouzí o potraviny a časté kontroly působily, že lidé vymýšleli stále rafinovanější skrýše. Ku příkladu velmi dobrá skrývačka byla na kostelní věži a kostelní půdě, kamž žádná kontrola nikdy nepřišla. Došlo též i k žertovné příhodě, že nevědomky se lidé v noční době na hřbitově vystrašili. Čeho se lidé odvážili pro živobytí svědčí tento případ dle vyprávění poříčního strážníka Jana Dědiče. Na samotě u Ambrožů byl malý mlýn v … Zobrazit více

Odbojář Josef Dvořák

Českobudějovicko má řadu neprávem zapomenutých hrdinů, kteří se statečně zapojili do boje proti nacistickým okupantům, za což často skončili v koncentračních táborech nebo na popravišti. Jedním z nich byl policista Josef Dvořák. Jeho případ dobře ukazuje složité fungování domácího odboje a působení gestapáckých konfidentů. Narodil se 2. března 1888 v Drahotěšicích a na začátku německé okupace byl příslušníkem uniformované policie u policejního ředitelství v Českých Budějovicích. Tehdy se svou rodinou žil v Tylově ulici čp. 579. Již krátce po příchodu okupantů se zapojil do odboje. Pomáhal rozšiřovat ilegální časopis V boj!, na policejním úřadě získával zpravodajské informace, které byly předávány prostřednictvím dalších skupin do Prahy a na své zahradě, kterou měl pronajatou blízko městského hřbitova u sv. Otýlie, ukrýval množství zbraní. Shodou okolností jen několik desítek metrů odtud ukrýval ilegální zbraně také komunistický odbojář a kamenosochař Jaroslav Benda. Protože Josef Dvořák v demokratickém… Zobrazit více

O budějovické rasovně neb pohodnici

České Budějovice jako královské město mělo již od pradávna hrdelní právo a tedy i svého mistra popravčího – kata. K jeho práci ale zdaleka nepatřilo jen vykonávání poprav a práva útrpného. Kat byl povinen se starat také o odstraňování mršin zvířat a vzteklých psů, a nebo také o vyvážení žump a odvážení sebevrahů k pohřbení za hřbitovní zeď. V menších městečkách, která nebyla nadána hrdelním právem, se o odklízení mršin a utrácení psů a nemocných domácích zvířat, staral ras, někdy také zvaný pohodný a někdy drnomistr. Společenské postavení pohodných bylo stejné jako u mistrů popravčích. Nebyli sice většinou lidmi poddanými a nemuseli robotovat, společnost jimi ale opovrhovala a stranila se jich. Poctivý měšťan pozbyl svou čest, pokud se ho dotkl kat nebo ras. A proto stejně jako mistři popravčí, také drnomistři žili za městskými hradbami, nebo na venkovských samotách, uzavřeni do svého společenství. Vzájemně si chodili za… Zobrazit více

Případ loupeže stříbrných hodinek ruským vojínem

Osvobození Českých Budějovic Rudou armádou sice znamenalo ukončení německé okupace a nadvlády nacistů, ale dočasný pobyt ruských vojáků ve městě se po čase ukázal jako poněkud problémový. Stanice SNB ve městě přijala celou řadu stížností na chování ruských vojáků. Šlo o případy drobných krádeží, fyzického násilí, ale i znásilnění. Téměř vůbec ale nebyly zaznamenávány násilnosti páchané na německém obyvatelstvu v internačních střediscích (a to jak ruskými vojáky, tak osobami české národnosti). Ve fondu MNV České Budějovice se dochoval protokol o loupeži stříbrných hodinek, která byla projednávána ještě po více než roce od spáchání činu, tedy v době, kdy už sovětští vojáci ve městě dávno nebyli. Popisovaný případ sice dnes může působit poněkud humorně, ale doplňuje celkový pohled na atmosféru poválečné doby v krajském městě. Proto jako zajímavost zveřejňujeme dochovaný zápis z 8. července 1946 v plném znění:

„Jan Burián, studující, narozený 1926 v Suchém… Zobrazit více

Tragická smrt vojáků ČSLA v Židově strouze roku 1980

V prosinci 1980 došlo k tragickému úmrtí čtyř vojáků ČSLA nedaleko Bechyně v prostoru Židovy strouhy.

Roku 1980 sílilo v sousedním Polsku reformní hnutí vedené odborovou organizací Solidarita. Ta se začala jasně stavět proti komunistickému režimu. Možnost odpadnutí Polska od východního socialistického bloku nepřipadala v úvahu a tak byl brzy ve štábu vojsk Varšavské smlouvy naplánován vojenský zásah, velice podobný zásahu do Československa v srpnu 1968. Tentokrát naštěstí zůstalo jen u jakési demonstrace síly. Akce dostala v rámci ČSLA krycí název Cvičení Krkonoše. Protipolského zásahu se měly za ČSSR zúčastnit 1. a 9. tanková divize. Celá akce byla naplánována v krátkém čase několika dní a začala vyhlášením bojového poplachu 6. prosince 1980 v 17:00 (pro některé útvary již 5. prosince). Obě divize se následně začaly přesouvat po vlastní ose do nástupového prostoru ve východních Čechách. Do pohybu bylo uvedeno 17.309 mužů,… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist