Jednotky německé armády v květnu 1945 na Českobudějovicku
Na přelomu dubna a května 1945 představoval prostor Čech a Moravy prakticky nejširší prostor držený německou armádou v době, kdy se její fronty definitivně hroutily. Četné ofenzivy a útoky spojeneckých armáda jak na východní, tak na západní frontě způsobily obrovské přesuny vojsk a především začátkem května prakticky hromadný ústup německé armády z východní fronty na západ vstříc americkému zajetí. Došlo tak k nepřehlednému pomýchání nejrůznějších vojenských útvarů, jejichž velitelé většinou již viděli jeden jediný cíl – americké zajetí.
V současné době se velmi rozšířil tzv. detektoring – hledání militárií detektory kovů. Téměř jediným nálezem, který má poměrně značnou vypovídací hodnotu z období druhé světové války, je vojenská identifikační známka, která nese kód vojenského útvaru ke kterému její nositel patřil. Kromě současných nálezů těchto známek máme některé informace o pohybu konkrétních jednotek i z písemných pramenů, kterých je ale poskrovnu. Následující přehled má být ukázkou jak vypadala německá armáda v květnu 1945 v jižních Čechách – kolik nejrůznějších jednotek z různých koutů východní fronty se sem všemožnými cestami dostalo a jaký na ústupových trasách musel panovat chaos. Uvedené zjištěné jednotky jsou jen zlomkem a opravdu jen příkladem skutečného stavu věcí. V rukou detektorářů je několikanásobně větší objem informací a je škoda, že málo kdo z nich je ochoten se s těmito informacemi podělit.
Šalmanovice – hrob 28mi vojáků
V listopadu 2009 došlo k oficielní exhumaci válečného hrobu 28mi německých vojáků u Šalmanovic. O okolnostech jejich smrti je pojednáno v článku Vlasovci na Trhosvinensku. Díky archivním záznamům známe totožnost 24 vojáků a u 7mi z nich i vojenský útvar ke kterému patřili. Osobní údaje vojáků nás nyní nezajímají. Za povšimnutí stojí, že ač šlo o 28 vojáků ustupujících na jednom nákladním automobilu – každý ze 7mi zjištěných útvarů je jiný. To může být někdy zavádějící, protože někdy byl voják zařazen do jiné jednotky z původní zničené jednotky nebo výcvikové jednotky a vojákovi byla ponechána identifikační známka původní jednotky a změna zaznamenána pouze do vojenské knížky. To ostatně uvidíme u příkladu SS jízdního oddílu níže.
2./le.A.E.A.9 – 2. rota záložního oddílu lehkého dělostřelectva 9. Tento oddíl patřil do sestavy 9. dělostřeleckého pluku a tvořily jej 4 baterie a výcviková baterie. 9. děl. pluk byl v roce 1944 umístěn ve Francii a ještě v březnu 1945 je v archivních materiálech uváděn v Dánsku. Jak se sem později její příslušník dostal není jasné, ale záložní oddíl mohl doplnit částí výzbroje a mužstvem i jiný dělostřelecký pluk.
3./I.E.B.97 – 3. rota záložního pěšího praporu 97. Prapor byl vytvořen již v srpnu 1939 v Chebu. Až do konce války sídlil v Josefově, odkud doplňoval 237. a 343. pěší divizi. V dubnu 1945 byl prapor přejmenován na granátnický záložní a výcvikový prapor 97.
Kf.Bttr.le.Art.Ers.u.Ausb.Abt.mot.4 – mobilní baterie lehkého dělostřelectva záložního a výcvikového motorizovaného oddílu 4. Po reorganizaci oddílu v únoru 1944 v Meißenu byl nasazen v dubnu 1945 v rámci 404. divize do boje proti Rudé armádě u Görlitz.
1.(Ers.)I.R.454 – 1. záložní rota pěšího pluku 454. Pluk byl součástí 254. pěší divize, která bojovala proti Rudé armádě na Slovensku a v květnu 1945 byla součástí armádní skupiny Střední Morava.
2./A.R.60 – 2. rota dělostřeleckého pluku 60. Jednalo se o pluk těžkého dělostřelectva. Ještě v roce 1944 byl nasazen na východní frontě u Sevastopolu. Následně byl pravděpodobně rozbit a jeho zbytky začleněny do jiných dělostřeleckých formací.
2.Krf.E.Abt.45 – 2. rota záložního automobilového oddílu 45. Jednotka byla zřízena v dubnu 1940 v Ennsu. V září 1942 měl být oddíl rozpuštěn, jeho další osudy nejsou známé.
1.G.Ers.Kp.251 – Rota pěchotního dělostřelectva 251. Jednotka patřila k vojenské posádce pěších kasáren v Butzbachu mezi Frankfurtem a Gießenem. O jejích válečných osudech není nic známo.
ID známky nalezené u ostatků vojáků:
Sv. Jan nad Malší: 2./Eis.b.Pi.Ers.Btl.3 – 2. rota záložního železničního ženijního praporu 3. Těchto praporů existovalo 6 a jejich roty byly rozdělovány mezi různé vyšší útvary.
Střížov: 6./San.Ers.Abt.13 – 6. rota záložního sanitního oddílu 13. O této jednotce se nepodařilo zjistit bližší informace, pravděpodobně byla přidělena 13. pěší divizi.
Hosín: Motospojařská rota 2/241 – o jednotce nic nezjištěno.
SS jízdní oddíl z Benešovska
Jednou z jednotek ustupující přes jižní Čechy byl výcvikový jízdní pluk SS z cvičiště Benešov. Jeho nižší útvary postupovaly různými směry. Jeden z nich je zmapován v článku Kdo vraždil v Trhových Svinech 6.5.1945? Na trase mezi Bedějovicemi a Novými Hrady zůstalo po průchodu této jednotky 20 mrtvých. Pluk patřil do sestavy 37. jízdní divize SS Lützov, která byla začátkem května 1945 u Lince. Pluk tvořili nováčci ve výcviku a také starší instruktoři a velitelé z řad málo přeživších vojáků rozdrcených SS jízdních divizí 8, 22, které zanikly v Budapešti. Tito starší vojáci si ponechali původní ID známky svých bývalých jednotek, jak o tom svědčí nálezy na trase jejich ústupu:
SS-KAV-AUSB-ERS-ABTLG – SS jízdní výcvikový a záložní oddíl. Oddíl vznikl ve cvičišti Benešov. Patřil do sestavy 37. divize SS.
SS 22 „MTH“ 53 FW KAW – 53. pluk dobrovolnické jízdní divize SS „Maria Theresia“. Pluk zničen v Budapešti na přelomu let 1944/45, její příslušníci zařazeni do 37. SS jízdní divize a do cvičiště Benešov.
4./SS.Kav.Rgt. – 4. švadrona 1. jízdního pluku SS. Pluk vznikl už v rámci Totenkopf Standarte a roku 1942 byl začleněn do 8. jízdní divize SS „Florian Geyer“, která byla zničena u Budapeště. Zbytky divize byly opět začleněny do 37. divize a Benešova.
Vlasovci
V prostoru jižně od Českých Budějovic se na začátku května 1945 pohybovala 2. divize ROA se záložní brigádou a dalšími nižšími jednotkami ROA. O pohybech těchto vlasoveckých jednotek je pojednáno v článku Vlasovci na Trhosvinensku. Obě divize ROA byly složeny z různých východních dobrovolnických formací, které již měly bojové zkušenosti jak z východní, tak i ze západní fronty. Vojáci si vždy ponechali ID známky své původní jednotky, není známá žádná známka nových divizí. Níže příklad několika nalezených ID známek z trasy ústupu 2. divize na Trhosvinensku.
Russ.Btl.427 – Ruský prapor 427 zřízený u armádního sboru 427 v lednu 1943 17. armádní skupiny Střední Rusko, více není známo, prapor později zařazen do sestavy 2. divize ROA.
Stab.Ost.Batl.674 – Štáb východního praporu 674. Prapor zřízen v zimě 1942/43 na východní frontě v Lotyšsku. Pravděpodobně nebyl přesunut na západní frontu.
4./Ost.Btl.615 – 4. rota východního praporu 615. Zřízen v zimě 1942/43 u armádní skupiny Střed. Koncem roku 1943 odeslán do Francie. Prapor se účastnil převážně protipartyzánských akcí. V červnu 1944 nasazen proti spojeneckým vojskům ve Francii a zničen. Zbytky praporu přesunuty do výcvikového tábora v Münsingenu a začleněny do 2. divize ROA.
4.Russ.Naschs.Btl.TMOt.608 – 4. zásobovací motorizovaná rota ruského praporu 608. Prapor v srpnu 1944 zničen ve Francii, zbytky přesunuty do Münsingenu.
Demarkační linie v Blanském lese
Cílem ustupujících německých jednotek začátkem května jak jsme zmínili, bylo americké zajetí. Především příslušníci W-SS se těsně před vstupem do americké zóny zbavovali důkazů o své příslušnosti, protože ani u Američanů nemohli být jisti tím, jak s nimi bude zacházeno. Ač zahodili ID známky, spálili vojenské knížky a odpárali insignie, většinou byli odhaleni podle vytetované krevní skupiny v podpaží. Často sami ani netušili, že jsou tímto tetováním označeni jen oni – esesmané, jak například ve svých pamětech vzpomíná Werner Bermann – příslušník SS jízdního výcvikového oddílu. Přímo z linie americké demarkační čáry uveďme dva nálezy známek W-SS:
SS-T.Inf.Ers.Batl.III. – 3. záložní pěší prapor divize SS-Totenkopf. Prapor zformován v Brně a na jaře 1945 zapojen do bojů o Budapešť. Od tud ustupoval na západ přes jižní Moravu nebo severní Rakousko do jižních Čech.
SS-Pz.Gren.Schule – škola pancéřových granátníků SS z Prosečnice – cvičiště SS u Benešova.
Další ojedinělé nálezy v okrese České Budějovice
Identifikační známky nezahazovali jen esesmané, ale i vojáci Wehrmachtu. V zajetí již jim byly k ničemu, dostali nové označení od spojenců. Známky při často velmi chaotickém rychlém ústupu také ztráceli. Následuje ukázka různých náhodných nálezů z celého budějovického okresu bez uvedení bližší lokalizace nálezu. Převzato z www.fronta.cz
5.GREN.A.BTL.II/131 – 5. rota II/131. granátnického výcvikového praporu. Prapor vznikl v listopadu 1942 v Olomouci. V září 1944 byl zmobilizován a nasazen na východní frontě.
4.Kp.E.Batl.213 – 4. rota záložního praporu 213. Prapor vznikl v září 1939 v Erlangenu, v červnu 1942 přesunut do Loun. Prapor byl součástí 73. pěší divize.
5.XXVI/III – 5. rota – XXVI. pevnostní protitankový svaz – vojenský okruh III. Svaz vznikl v lednu 1945 v V. vojenském okruhu (Stuttgart). V březnu 1945 zřízeno 12 rot v III. okruhu (Berlín). Svaz se zapojil do bojů o Frankfurt nad Odrou. 5. rota byla vybavena kořistními sovětskými děly 7,62 vz.39 a protitankovými kanony 7,62 vz.36.
KDR.G.GEND.LINZ-DONAU – Velitelství četnictva Linc/Donau. Kraj Linz byl součástí Říšské župy Oberdonau. Četnictvo plnilo stejné úkoly jako bezpečnostní policie (Schutzpolizei) a bylo umisťováno v obcích s méně než 2.000 obyvateli. Příslušníci četnictva nosili téměř stejné uniformy jako Schutzpolizei lišící se v barvě patek výložek, lemování nárameníků a blůzy a znaku na levém rameni, která nebyla světle zelená ale oranžová.
1.STAMMKP.L.SCHTZ.ERS.BTL.17 – 1. kmenová rota – 17. záložní zemský střelecký prapor 17. Prapor založen v únoru 1940 v Laxenburgu (kraj Vídeň), v říjnu 1940 přemístěn do Hainburgu.
SS HEIMATSCHUTZ SLOWAKEI – domobrana SS „Slovensko“. Jednotka založena v březnu 1945 z různých paramilitárních domobraneckých formací z řad slovenských Volksdeutsche formovaných již od září 1944. Velitelem jmenován bývalý čs. důstojník (později velitel slovenské Rychlé skupiny, Rychlé brigády a Zajišťující divize na východní frontě) pluk. Rudolf Pilfousek, který vstoupil do SS roku 1944 jako SS-Standartenführer údajně v rámci 16. divize SS „RFSS“.
2.Kp.(E)SS“D“ – 2. záložní rota záložního praporu SS „Deutschland“. Prapor založen v září 1939 v Münchenu. V červnu 1941 přesunut do Prahy-Ruzyně, kde setrval až do konce války.
STAB/SS-T.-J.R.3 – štáb 3. pluku SS-Totenkopf. Pluk byl součástí divize SS-Totenkopf vytvořené v září 1939 v Dachau, se kterou prodělal západní tažení v roce 1940. Na východní frontě byla obklíčena u Demjanska, v říjnu 1942 stažena do Francie. 3. pluk byl přejmenován na 6. pluk pancéřových granátníků SS „Theodor Eicke“.
Gru.geh.F.Pol.A.Ob.K.B.530 – 530. skupina tajné polní policie – vrchní velení armády Berlín. Skupina se účastnila bojů v Polsku roku 1939 a v Belgii roku 1940. Působila v Bruselu a později se stala součástí vrchního velitelství Západ.
WSCH.POL.KDO.KRIM. – Velitelství říční policie Krym. Říční policie zabezpečovala dodržování pořádku v říční dopravě a v přístavech. Toto velitelství působilo na Krymu, nic bližšího nezjištěno.
SS-Geb.Nachr.Ers.Abt. – horský spojovací záložní oddíl SS. Založen v červnu 1942 v Goslar. V letech 1942-43 podléhal velení v Norimberku. Roku 1943 pravděpodobně rozpuštěn.
St.Kp.III.E.u.A.Btl.mot Feldherrnhalle – kmenová rota III. praporu záložního výcvikového motorizovaného pluku Feldherrnhalle. Pluk založen v dubnu 1943 v Güterfelde. III. prapor měl na starosti výcvik ženistů a spojařů v Danzigu (Gdaňsk – Polsko).
5/SS-F.A.Btl.Wiking – 5. rota polního výcvikového praporu 5. divize SS „Wiking“. Prapor sloužil k výcviku rekrutů před jejich zařazením na frontu, mimo jiné tak v prostoru cvičiště Benešov. Divize byla složena ze západních a severských dobrovolníků.