Cholera v Hosíně a Dobřejovicích roku 1873
V minulosti naše předky často sužovaly nejrůznější epidemie nemocí, které dnesjsou již zcela potlačené, nebo na které moderní medicína zná dostatečně účennéléky. S rozvíjející se medicínou tak přestaly epidemie řádit také na jihočeskémvenkově a poslední velkou nákazou, po které dodnes nalezneme na starýchhřbitovech památky v podobě datumů úmrtí na starých křížcích, byla tzv.Španělská chřipka, která zasáhla Evropu v letech 1918-1920, tedy těsně podoznění posledních výstřelů první světové války. Obávanou nemocí však stálebyla cholera, kterou venkovské obyvatelstvo mělo stále v paměti. Naposledycholera výrazněji udeřila v našem regionu v roce 1873.
Cholera se přenáší nejčastěji pitnou vodou znečištěnou fekáliemi nebopotravinami. Zdrojem nákazy je nemocný člověk, popřípadě člověk – přenašeč.Pokud člověk skonzumuje dostatečně velké množství „vibrií“ (je relativně velké,neboť nesnášejí kyselé prostředí žaludku a mnoho jich cestou přes něj nepřežije),část z nich projde až do tenkého střeva a zde se začnou množit. Zde produkujítoxin zvaný choleratoxin. Inkubační doba je několik hodin až dní. Příznaky jsou(u těžké varianty choroby) křečovité bolesti břicha a vodnatý průjem, zvracení.V důsledku ztráty vody a iontů dojde ke sníženů krevního objemu a acidóze, bezléčby může dojít až k úplnému vyčerpání draslíkových iontů, zhrouceníhomeostézy a ke smrti. Plně rozvinutá a neléčená cholera byla smrtelná v 50%případů. V současné době ve vyspělých státech při včasné diagnóze adostupnosti lékařské péče umírá něco kolem 0,75% pacientů. Úmrtnost přiepidemiích v chudých zemích se v posledních 20ti letech pohybuje mezi 3 – 15%a k takovému případu můžeme přirovnat i epidemii cholery na Hosíně av Dobřejovicích v roce 1873.
Námi sledovaný případ epidemie udeřil v září 1873 a spadá tak do období tzv. 4.pandemie cholery v Evropě, která udeřila v letech 1863-1875. Cholera byla vždyoznačována za nemoc vojáků a jimi rozšiřovanou. Jak uvidíme, také v našempřípadě tomu tak mohlo být. Téměř polovinu z případů úmrtí nakažených vesledovaných obcích (11 osob) tvořili dělníci, zaměstnaní na dráze u Dobřejovic,kteří pocházeli z různých koutů monarchie. I vzhledem k tomu, že v tomto rocenení nákaza cholery zaznamenána v žádné z okolních vesnic – Hrdějovice,Chotýčany, Lhotice, Opatovice, ale jen v Hosíně a Dobřejovicích, můžemes jistotou předpokládat, že nákaza pocházela právě z řad železničních dělníků, ojejichž úrovni ubytování a panujících hygienických podmínkách v roce 1873 sinemůžeme dělat příliž růžové představy. Zarážející je přítomnost jakéhosi vojákaJosefa Sadrnose z Petrovic na Moravě, který u Hosína rovněž zemřel na nákazucholery. Nemáme žádné informace o tom, kde se zde tento člověk vzal. Pokudby jsme ale hledali prvotního původce nákazy, od kterého se v prostředínedostačujících hygienických podmínek, nakazili železniční dělníci a členové jejichrodin, kteří zde často byli s nimi také ubytováni, nejspíš by jsme se příliž nemýlili,ukázali by jsme právě na Josefa Sadrnose.
Od 9. září do 11. října 1873 si zde cholera vybrala 25 lidských životů. 14 z nichv katastru Dobřejovic a 11 v Hosíně. Po zjištění epidemie, byl nedaleko Hosínazřízen provizorní špitál. Nalézal se v prostoru lesa „Vývarka“ (na mapách takéjako Vejvarka, Vivarka, Tivarka) severně od Hosína, tedy mezi Hosínem aDobřejovicemi. Pravděpodobně se jednalo jen o dřevěnou stavbu, která byla poodeznění epidemie okamžitě spálena. Nenalézá se totiž na historických mapáchpřed rokem 1873, ani po něm. Díky zřízení tohoto špitálu nedošlo k ještě většímurozšíření nákazy mezi místní obyvatelstvo. Bez ohledu na skutečnou příslušnostvětšiny drážních dělníků, ztratila obec Dobřejovice 14 obyvatel, což při tehdejšímpočtu obyvatel asi 400 tvořilo 3,5%. Hosín (který už prodělal cholerovouepidemii v roce 1850) ztratil 11 obyvatel, což při tehdejších asi 600 obyvatelčinilo 1,9%. Nejhůře byla postižena rodina Součkova z Dobřejovic čp.6, kde nanákazu zemřeli manželé Vít a Kateřina a jejich dcera Kateřina. Nejmladší obětibyly 3 měsíce, nejstarší 74 let. Zemřelí byli pochováváni na hosínském hřbitově.Nebyl tak jako v jiných oblastech, zřízen zvláštní „morový hřbitov“, jakonapříklad ve Svinech u Veselí nad Lužnicí, kde udeřil mor (pravděpodobněcholera) roku 1860. Obětí nákazy ve Svinech ale bylo tehdy daleko více.Mimochodem sem zanesl nákazu rovněž voják – neznámý Francouz se svounemocnou ženou.
Na závěr uvádíme seznam obětí cholery z Hosína a Dobřejovic:
Obec Hosín
9.9.1873; Marie Marková; barák u Hosína; 3 měsíce. dcera dělnice na dráze
18.9.1873; Jan Fuksa; barák u Hosína; 6 měsíců. syn dělníka na dráze
25.9.1873; Kateřina Klimešová; Hosín čp.4; 54 let. manželka rolníka
26.9.1873; Jan Lopata; špitál Vývarka u Hosína; 35 let. dělník na dráze
27.9.1873; Jan Šťastný; špitál Vývarka u Hosína; 25 let. dělník na dráze
29.9.1873; Josef Sadrnos; špitál Vývarka u Hosína; 29 let; artilerista od 7.pluku.
2.10.1873; Josef Vrba; špitál Vývarka; 35 let. dělník na dráze
3.10.1873; Vojtěch Tůša; špitál Vývarka; 40 let. dělník na dráze
4.10.1873; Anežka Brašnová; Podhradského cihelna; 6 měsíců. dcera dělníkana dráze
4.10.1873; Rozina Mothejlová; Hosín čp.50; 14 let. dcera domkáře
11.10.1873; Vojtěch Šrámek; Hosín čp.3; 55 let. sedlák
Obec Dobřejovice
13.9.1873; Jakub Litvan; Dobřejice čp.16; 74 let. výměnkář
14.9.1873; Alžběta Litvanová; Dobřejice čp.16; 61 let. výměnkářka
16.9.1873; Jan Keleman; Dobřejice čp.16; 4 roky. syn dělníka na dráze
17.9.1873; Josef Kukla; barák u Dobřejic; 4 roky. syn dělníka na dráze
17.9.1873; Barbora Doudová; barák u Dobřejic; 4 roky. dcera dělníka nadráze
24.9.1873; Kateřina Součková; Dobřejice čp.6; 56 let. manželka podruha
25.9.1873; Vít Souček; Dobřejice čp.6; 70 let. podruh
26.9.1873; Jakub Adámek; Dobřejice čp.22; 60 let. domkář
29.9.1873; Marie Adámková; Dobřejice čp.22; 48 let. manželka domkáře
29.9.1873; Václav Vojta; Dobřejice čp.20; 24 let.
2.10.1873; Kateřina Součková; Dobřejice čp.6; 37 let.
3.10.1873; Marie Brašničková; Dobřejice čp.37; 75 let. výměnkářka
6.10.1873; Kateřina Matoušková; Dobřejice čp.32; 12 let. dcera domkáře
8.10.1873; Anna Čertíková; Dobřejice čp.14; 2 roky. dcera rolníka
Prameny:
1) SOA Třeboň; fond farnosti Hosín; Matrika zemřelých; kniha 21.
2) Erik HIEKE; Vybrané zaniklé hřbitovy v mikroregionu DolníBukovsko; www.severniceskobudejovicko.cz
3) I. a II. vojenské mapování; Císařský stabilní katastr.