RAD tábor na Dobré Vodě u ČB

Publikováno 17.8.2015 | Od Jan Ciglbauer

RAD – Reichsarbeitsdienst (Říšská pracovní služba) byla německá polovojenská organizace, která zprvu sloužila ke snížení nezaměstnanosti. 26.6.1935 byla v Německu vyhlášena všeobecná povinnost k pracovní službě pro mužskou a ženskou mládež od 18ti do 22ti let na půl roku. Pro muže znamenala služba v RAD přechod mezi školou a armádou, po půl roce služby v RAD přecházeli do služby ve Wehrmachtu. Zprvu znamenalo zřízení RAD relativně dobrou myšlenku – mladí lidé nejrůznějšího sociálního původu si vyzkouší pořádnou práci, ať už se po té budou živit čímkoliv (záhy ale přišla válka a další stanicí tak byla služba v armádě), avšak RAD byla zcela v rukou ideologie nacistů.

Jeden z mnoha pracovních táborů RAD se nalézal také nedaleko Českých Budějovic na Dobré Vodě. Již v roce 1939 po zřízení protektorátu, založili si dobrovodští Němci spolek bývalých vojáků „Kriegskamaradenschafts bund“, v jehož čele stál Franz Kříž (pozdější říšský komisař Dobré Vody), Josef Kříž a další. Spolek si zřídil v opuštěném kamenolomu na okraji obce střelnici, kam o nedělích přicházeli Němci z Rudolfova, Hlinska, Vráta, Hodějovic, Pohůrky a jiných míst, cvičit se zde ve střelbě. Roku 1940 byl v bezprostřední blízkosti střelnice zřízen pracovní tábor RAD a střelnice se stala jeho součástí. Od té doby sloužila pro výcvik příslušníků RAD. V táboře většinou sloužilo kolem 200 mladých německých mužů. Velitelem tábora byl Georg Menzky a od roku 1942 Karl Eichler, který byl ubytován v civilním domě čp.77 (dnes Na Stráni čp.16).

Dodnes se v prudkém lesním svahu dochovaly vyrovnané obdélníkové placy po dřevěných barácích na zděných či betonových podezdívkách. V nejnižším baráku byly umístěné sprchy a dodnes zde nalezneme betonový žlab s odtokem vody. Na některých placech můžeme vidět zbytky podezdívek, betonových schodů a na vrcholku kopce pozůstatek vodárny, která ale nese úpravy z poválečného období. Voda do tábora byla přivedena potrubím z pramene v Lázeňské ulici. Plocha střelnice – kamenolomu je pokryta tunami odpadků, zajímavým pozůstatkem je také cvičný klikatý zákop nedaleko lomu. V létě 1942 se příslušníci dobrovodské RAD zúčastnili slavnosti přejmenování budějovické ulice Na Sadech na ulici Reinharda Heydricha. Zde také byli zachyceni na několika fotografiích. Příslušníci RAD nosili uniformy v barvě země a používali tzv. vycházkové lopaty, které byly naleštěné a sloužily jen ke slavnostním příležitostem, kde byly nošeny a používány stejným způsobem jako vojenské pušky.

Na jaře 1945 začali příslušníci RAD dobrovodský tábor opouštět a nahrazovali je zde němečtí uprchlíci z východu – tzv. Národní hosté. Již 5.května přišli ozbrojení zástupci Revolučního národního výboru převzít lesní tábor. Němečtí uprchlíci je přivítali s bílým praporem. Velitel tábora odevzdal zástupcům RNV svou pistoli a prohlásil, že se podrobuje všem jejich rozkazům. Tábor pak střežilo 15 ozbrojených Čechů pod velením B. Helvera st. a v noci na 7.května údajně zabránili zapálení tábora připravované místními Němci. V táboře byl velký nepořádek, nacházelo se zde velké množství oblečení, obuvi, uniforem a nářadí. Němečtí uprchlíci již od prvních květnových dnů začali tábor na vlastní pěst opouštět a pokračovali ve své cestě dál na západ. Část materiálu z tábora byla rozdána dobrovodským občanům. Nalezené potraviny byly raději zlikvidovány z obavy, že mohou být otrávené. 6.května 1945 kolem 19.hodiny přijel na Dobrou Vodu od Rudolfova tank, který cestou poškodil několik plotů a dojel až do tábora, odkud záhy opět odjel. Místní si mysleli, že šlo o Američany, kteří asi v táboře hledali nějakého významného nacistického pohlavára, ve skutečnosti ale tank řídil dobrovodský Němec a voják Stupka, který si jel do svého domu v Lázeňské ulici pro věci a za půl hodiny odjel. 9.května 1945 se dostavil na místní RNV podplukovník čs. armády Vladimír Žagmen a žádal o připravení tábora pro vracející se repatrianty z koncentračních táborů. K úklidu a přípravě tábora byli vyzváni dobrovodští Němci. První koncentráčníci přišli již na večer 9.května a jednalo se o 30 vězňů z koncentračního tábora Dachau pod vedením Oldřicha Starůstky. Jednalo se o obyvatele Ostravska. Další přicházeli z Mathausenu, především Poláci. Repatriační středisko trvalo až do července 1945 a za tu dobu jím prošlo asi 6.000 koncentráčníků a navrátilců z nucených prací nejrůznějších národností, nejvíce Rusů a Poláků. Koncentráčníci mimo jiné dostali k dispozici šaty a německé uniformy, které zůstaly v táboře. V táboře byli ošetřeni, dezinfikováni a po zotavení pokračovali po skupinách do svých domovin. Stráž repatriačního tábora zajišťovala skupina ozbrojených dobrovodských občanů.

Ještě v roce 1945 bylo uvažováno o úpravě bývalého tábora RAD na rekreační středisko. Vlastníkem tábora byla vojenská správa, která táborové baráky rozprodala v dražbě. Vnitřní zařízení bylo již většinou rozkradeno místním obyvatelstvem. Jeden z baráků sloužil později organisaci Svazarm, která jako poslední ještě nějakou dobu využívala i střelnici v kamenolomu. Krátký čas byli po válce v táboře nasazeni i muži Pomocných technických praporů (PTP). Po rozebrání posledního baráku byla plocha lesního tábora parkově upravena. Z této doby pocházejí pozůstatky betonových laviček.

Dobrovodský tábor je již od 90.let dobře znám snad všem budějovickýcm hledačům pokladů – detektorářům a jak někteří z nich říkají, za posledních 20 let byl zde jimi prohledán snad už každý centimetr čtvereční. V současné době má být část bývalého tábora zastavěna.

Následující fotografie tábora pochází z léta roku 1945.