Tragická smrt Jana Šímy z Hluboké 1.8.1945 v Novohradských horách

Jan Šíma se narodil 1. října 1914 v Hluboké nad Vltavou. V roce 1945 byl ženat, otcem dvou dětí a pracoval v Hluboké jako lesní dělník a brzy si měl polepšit na lesního úředníka. Hned po skončení druhé světové války byla obnovena československá armáda a do zbraně byli dočasně povoláni záložníci z posledních ročníků, kteří prodělali presenční vojenskou službu před rokem 1939. Mezi těmito byl i svobodník Šíma, který stejně jako před válkou, narukoval do Českých Budějovic k obnovenému 1. pěšímu pluku Mistra Jana Husi. Ten byl v poválečných měsících dislokován v jihočeském pohraničí, kde měl pomoci udržet klid a pořádek. Pro místní německé obyvatelstvo byl příchod pravidelné armády většinou vítán, protože na rozdíl od působení revolučních gard a Rudé armády těsně po válce, znamenal příchod 1. pěšího pluku skutečné nastolení pořádku. O tom co se stalo v Novohradských horách v prostoru mezi obcemi Tichá, Cetviny a Janova Ves 1. srpna 1945, nechme mluvit protokol sepsaný velitelem stanice SNB Cetviny pro okresní správní komisi v Kaplici hned druhý den po neštěstí. Ze zprávy vyčteme, že u německého obyvatelstva, které teprve čekalo na soustavný odsun z republiky, byl svobodník Šíma skutečně oblíben a zároveň také strach z možné odplaty za jeho smrt, což pramenilo z květnových zkušeností s revolučními gardami, které řádily i v jihočeském pohraničí.

Svobodník Jan Šíma od čsl. vojenské jednotky z Tiché, okres Kaplice, ve své služební horlivosti odjel dne 1. srpna 1945 o 11. hodině dopolední sám na kole na horní konec obce Tiché asi 7 km dlouhé a ve vzdálenosti asi 500 m od domů, prohledával s občanem Franzem Panyem z Tiché terén, kde byly odhozeny po říšskoněmecké armádě talířové miny. Když skutečně miny našel, poslal Franze Panyho pro povoz a sám se vzdálil k jinému místu s talířovými minami, kde buď do miny z bezprostřední blízkosti střílel, a nebo minou neodborným způsobem pohnul, načež tato explodovala.

Svobodník Jan Šíma byl zasažen explosí do břicha, do levé nohy – kotníku a do holení kosti pravé nohy jakož i do stehna. Na místě zůstal smrtelně raněn ležeti a volati o pomoc. Franz Panyo se rychle k němu vrátil, a když viděl, co se stalo, vyrozuměl ihned obyvatelstvo. První k němu přispěchala Anna Plechatschová z Tiché čp. 128, která po ohledání zranění, obrátila svobodníka Šímu na záda a pomocí obvazu snažila se mu vyhřezlá střeva udržeti v dutině břišní. Po první takto poskytnuté pomoci byl svobodník Šíma odvezen na voze do domu rolníka Cvetlera v Tiché čp. 22, kam se po čase také dostavil vojenský lékař, který dal ihned svobodníka Šímu nákladním autem odvézti do nemocnice v Českých Budějovicích, kde byl Šíma o 18. hodině operován a o 20. hodině po operaci zemřel na vykrvácení z levé nohy a pohmoždění jater. K pohřbu byl převezen do jeho bydliště v Hluboké nad Vltavou.

Komisielní ohledání místa činu a šetření prováděly si vojenské úřady.

Ke zranění svobodníka Šímy došlo nešťastnou náhodou v neodborném zacházení s minou. Nedaleko miny byly nalezeny 4 revolvery, které tam byly odhozeny civilním obyvatelstvem z obavy před domovními prohlídkami.

Svobodník Šíma po svém zranění nemohl již podati bližší vysvětlení o jeho nehodě s minou.

Svobodník Šíma byl u německého civilního obyvatelstva oblíben a také obyvatelstvo k jeho první pomoci a záchraně podnikalo všemožné kroky s pocitem soustrasti.

U svých vojenských představených byl svobodník Šíma taktéž oblíben, ježto byl ve svých výkonech velmi horlivý a proto také sám z vlastní iniciativy, odebral se na místo, kde byly civilním obyvatelstvem hlášeny nalezené miny a tam také našel svou smrt.“

Jan Šíma byl se všemi vojenskými poctami pohřben v Hluboké nad Vltavou 5. srpna 1945. Podporučík Caletka v Šímově nekrologu, který napsal pro časopis Kaplicko, sice uvádí, že Šíma nešťastnou náhodou šlápl na minu, ale skutečnost zachycuje protokol SNB. Odmítnout můžeme pravděpodobně i verzi, že Šíma do talířové miny střílel. Krátce po tragédii byl přímo na místě Šímova zranění instalován kamenný pomník s textem: „Zde tragicky zahynul dne 1.8.1945 na stráži hranic svaté rodné země příslušník pěšího pluku 1 „MJH“ svobodník Jan Šíma.“ Zapomenutý pomník je dochován dodnes, ale je poměrně náročné ho nalézt, protože lesní cesta, která kdysi spojovala dnes neexistující obce Horní Tichá a Cetviny a od které je pomník vzdálen asi 50 m, již slouží jen k příležitostnému stahování dřeva. Na hřbitově v Hluboké nad Vltavou je dochován i Šímův hrob s textem: „Jan Šíma svobodník v záloze 1 PL MJH 1.10.1914 – 1.8.1945. Tragicky zahynul při výkonu vojenské služby na hranicích své vlasti.“

Za pomoc s pátráním po osudech a pomníku Jana Šímy děkuji Pavlu Mörtlovi a Slávku Vančurovi.

1

2

3

4

5

Menu
Nejnovější komentáře
    Statistika návštěvnosti

    TOPlist