Cvičiště pohraniční stráže u Úsilného

Krátce po vzniku pohraniční stráže v roce 1951 byla v polovině 50. let zbudována kasárna PS v Českých Budějovicích v dnešní Plavské ulici, které se staly sídlem 15. pohraniční brigády a zároveň zde prodělávali základní výcvik nováčci v tzv. pohraniční škole. Pro tento účel muselo být v blízkosti města zřízeno terénní cvičiště a vojenské cvičiště u Čtyř Dvorů pro PS nevyhovovalo. Volba padla na nedalekou obec Úsilné, nedaleko které byl znárodněn pozemek o výměře cca 15 hektarů. Ke vzniku a fungování tohoto cvičiště je bohužel dostupných velmi málo informací. Určitou stopou je zmínka v obecní kronice o úpravě katastru: „V roce 1953 provedena úprava katastru mezi obcí Úsilné a městem České Budějovice: ponechán rybník s parcelou č. kat. 475 a 476. Dnem 1. března 1954 převedeny obecní lesy do státní správy.“

Vzpomínky místního pamětníka: „Cvičiště bylo zřízeno v místech, kde stávala soukromá chata s rybníkem a až k silnici na Hůry se táhl sad. Na místě chaty byl zřízen bunkr pro uskladnění munice a ženijního materiálu. Pohraničníci zde měli postavený cvičný úsek železné opony, do které v době cvičení pouštěli elektrický proud z agregátů. Pod dráty prokopali i podchody, jaké používali na skutečné hranici. Bylo tam i několik pozorovatelen – špačkáren – různých velikostí. Už od hůrecké silnice se táhl zákopový systém, ve kterém se pohraničníci cvičili i klasickému vojenskému boji. Často jsme i v noci slyšeli prudkou palbu ze cvičiště během častých cvičení. Ten vojenský prostor PS opustila někdy kolem roku 1970. Tehdy jsme tam jako kluci hned všechno prolezli. Pohraničníci si moc nelámali hlavu s úklidem materiálu, protože v tom bunkru jsme našli krabice ještě plné slepých nábojů do samopalů, ale také světlice a jedno nástražné zařízení, které vystřelovalo světlici, když někdo stoupl na natažený drát. To jsme si odnesli a stříleli jsme z toho světlice a projektily na poli nebo do vody. Samozřejmě to dopadlo úrazem jednoho z kamarádů, kterému to popálilo ruku a v dlani mu uvízl projektil mezi kostmi.“

Ze vzpomínek L. Königsmarka, který sloužil u PS v Českých Budějovicích v období 1959 – 1960: „V půli listopadu jsme se zase naše parta sešla na jedné ložnici a v jednom družstvu v pohraniční škole v  Českých Budějovicích. Umístěna byla v dřevěných barácích po Wehrmachtu, přes ulici naproti brigádě na břehu Malše. Na tu jsme chodili jenom stát čestnou stráž u zástavy a nebo na ošetřovnu. Bylo nás tam 4 čety a další týlové zabezpečení. Stravování bylo do ešusů a dlouhá fronta před jídelnou často procházela kolem zabitých krys, kterými se to tam hemžilo. Na ložnicích byly deky a prostěradlo, které se zakládalo jako záložky a provazem přes světnici se vyrovnávaly. Slamníky jsme si nacpali při příjezdu, kdy na dvoře na nás čekal stoh slámy a žoky. Na slamnících pak musely být hrany jako břitva. V 10 hodin musela být kamna čistě vymetená, bez jediného uhlíku. Spalo se v trenýrkách. Výcvik byl fyzicky náročný, na taktiku a pohraniční přípravu jsme jezdili do Úsilného. Pod vedením poručíka Pospíšila mi tam namrzly uši a mám s nimi problémy dodnes.“

Místo bývalého cvičiště PS bychom nalezli východně od Úsilného v místech s pomístními názvy „Na hraničkách“ a „Kouty“. V prvním z názvů se snad skutečně odráží existence cvičiště s umělou státní hranicí. Dodnes je zde dochován „bunkr“ kolem kterého se povalují zbytky dřevěných sloupů ze stěny EZOH (elektrické zařízení ochrany hranic) s izolátory, klubka ostnatého drátu a zbytky několika okopů. Dobu před zřízením cvičiště připomínají zbytky hráze soukromého rybníčku.