Smrt učitele Tippla u Chyňavy

V září 1938 vypukla v českém pohraničí nevyhlášená válka mezi zfanatizovanými sudetoněmeckými povstalci a československými bezpečnostními složkami. Hlavní tíhu těchto bojů nesli členové SOS – Stráže obrany státu, složené z četníků, financů, policistů a vojáků, z jejichž řad přišlo několik stovek mužů o život a mnoho dalších bylo zraněno. Námi sledovaný mikroregion sice leží poměrně hluboko v českém vnitrozemí, ale přesto do něho zasáhl jeden, bohužel krvavý, incident.

23.září 1938 byla prezidentem republiky vyhlášena všeobecná mobilizace československé branné moc. Zatímco čeští muži v drtivé většině nastupovali do armády radostně, odhodláni bránit svou vlast, pravý opak panoval u čs. občanů německé národnosti. Mnozí z nich raději utíkali přes hranice na území Říše aby se tak vyhnuli službě v čs. armádě, bohužel mnozí z nich zde vstupovali do řad záškodnické Freikorpsu, v jehož řadách pak přepadávali české pohraničí. Neutíkali ale jen stoupenci SdP, ale i demokraticky orientovaní čeští Němci, kteří se báli pomsty svých sousedů z řad SdP.

Němečtí muži, kteří žili v prostoru mezi státní hranicí a 1.HOP (hlavní obranné postavení čs. armády) měli útěk za hranice poměrně snadný. V jiné situaci byli Němci nacházející se za 1.HOP, kterou nebylo možné svévolně překročit. Těm nezbylo nic jiného, než se služby v armádě vyhnout útěkem a ukrýváním se po lesích. Často odcházeli do lesů ozbrojeni a byli připraveni po přiblížení fronty provádět záškodnické akce v týlu čs. armády.

27.září upozornila četnická stanice Lodhéřov vojenské velitelství, že v lesích mezi Velkým Ratmírovem a Kardašovou Řečicí se ukrývá větší množství německých záškodníků a požádala o vojenskou asistenci při pročesávání lesů. Úkolu se ujala dvě družstva dragounů z řad 8.dragounského pluku (4.rychlá divize) tou dobou dislokovaného v Kardašově Řečici a okolí. Kolem 17:00 skutečně dragouni v lesích narazili na skupinu ozbrojených německých mužů, kteří na ně zahájili palbu. Dragouni sesedli z koní a palbu za použití lehkého kulometu vz.26 opětovali… Výsledkem srážky bylo 6 mrtvých Němců na místě, jeden těžce zraněný, který zemřel později a zajatý vůdce skupiny Bedřich Tippl, učitel ze Studnice u Jindřichova Hradce. Na české straně nebyl žádný padlý, ani raněný.

 

zakreslil Miloslav Sviták

Okresní soud v Jindřichově Hradci okamžitě vyslal na místo soudní komisy aby incident prošetřila. Ve večerních hodinách byl autobus s četníky a automobily s komisí blízko místa srážky napaden střelbou zbylými Němci, kterým se odpoledne podařilo utéct. Zraněn nikdo nebyl, ale komise odložila šetření až na ráno 28.září, kdy byl celý prostor pročesán vojáky 4.rychlé divize za použití tanků, ale nikdo již dopaden nebyl. Mrtví henleinovci byli pohřbeni 30.září 1938 v Lodhéřově.

Vraťme se k vůdci tlupy – učiteli Bedřichu Tipplovi. Ten byl 28.září krátce vyslechnut vyšetřující komisí z Jindřichova Hradce a po té odeslán s eskortou do Českých Budějovic. Jeho cesta vedla přes Veselí, Ševětín a Chotýčany, dál však již nedojel. Ještě před statkem Chyňava se pokusil uprchnout a na útěku „u státní silnice v lese nad Chyňavou“ byl eskortujícími vojáky zastřelen. Pohřben byl na Hosíně. Ihned po 15.březnu 1939 byl Tippl exhumován a přepohřben do Studnice.

Při vyšetřování bylo zjištěno, že Němci uvěřili vysílání vídeňské nacistické stanice, že každý Němec, který nastoupí do čs. armády, bude Čechy odvlečen a zastřelen. Proto odešli ozbrojeni do lesů a stříleli po českých dragounech… Stali se tak obětí nacistické propagandy, která z nich následně udělala mučedníky a oběti řádění českých vojsk, aby z nich po válce komunistická propaganda udělala nacistické partyzány a teroristy.

 

Zdroje:

1) Miloslav SVITÁK, Příprava obrany Jindřichohradecka v roce 1938, Jindřichův Hradec 2007.

2)  OÚ Borek, Kronika obce Borek, I.díl.

3)  SOkA ČB, FÚ Hosín, kniha 1, Pamětní kniha Farnosti Hosín.