Úkryty ÚŽ-6 u Dobřejovic

O předválečném opevnění z roku 1938 v našem regionu, bylo již na našem webu několikrát pojednáno. Stejně tak o sovětských pozorovatelnýchz roku 1968, které se nalézejí v okolí Českých Budějovic. Dnespředstavíme našim čtenářům další objekty novodobých fortifikací. Jednáse o ženijní úkryty typu ÚŽ-6. Skupinka 5ti těchto úkrytu se nalézáv katastru obce Dobřejovice. Vzhledem k tomu, že se objekty nalézají na soukromém pozemku, respektujeme přání jeho majitele a nezveřejňujeme přesnou lokalizaci.

Po druhé světové válce opět vyvstala otázka zajištění obrany ČSR.Především po únoru 1948, kdy našemu státu vyvstal nový úhlavní něpřítel– „imperialistický západní svět“. Tak byly znovu reaktivovány aupravovány dochované předválečné objekty čs. opevnění na západníhranici a od začátku 50tých let bylo budováno opevnění zcela nové. Nahranici v úseku Aš – Nové Hrady bylo postaveno asi 2.500 novýchpevnostních staveb, již zcela jiné koncepce, než ve 30. letech. Jedenz nově budovaných objektů se stal natolik univerzálním k nejrůznějšímudruhu použití, že byl jako jediný masově budován i ve vnitrozemí státu.Byl jím právě ženijní úkryt ÚŽ-6, budovaný jak pro potřeby armády,Pohraniční stráže, tak pro civilní obranu, v rámci teritoriální radiačníhlásné služby atd. Objekty ÚŽ-6 byly budovány od počátku 60. letprakticky až do roku 1991.

V našem případě se pravděpodobně jedná o záložní polní velitelské stanoviště pro případ války, kde by sídlilo velitelství některé z vyšších bojových jednotek, nebo přímo místo soustředění vyšší jednotky (praporu)v případě mobilizace, odkud by byla jednotka vyvedena do bojové sestavy.

Typickým znakem většiny poválečných fortifikačních objektů je jejichprefabrikované provedení, tedy sestavení z železobetonových rámů jakojakási skládačka. Velká výhoda byla v tom, že k sestavení dílcůvyrobených již v továrně, nebylo zapotřebí těžší techniky.

Úkryt ÚŽ-6 tvoří přístupová chodbička, která je podle terénu doplněná orůzný počet schodů vedoucí na povrch. Vstup je zajištěn plechovýmidveřmi, protitlakovými dveřmi, dvojicí protiplynových vrátek a jedněmivrátky s přetlakovými klapkami. Tato soustava vrátek tak tvoříprotiplynovou předsíň, kde bylo možné provést chemickou očistu. Zaposledními dveřmi se konečně nalézá hlavní úkrytový prostor – jednavelká místnost, jejíž stěny z prefabrikovaných dílů jsou silné 15cm. Naopačné straně místnosti, než je vchod, je umístěn nouzový výlez, který jetvořen vždy šachtou. Vstup do šachty je zazděn cihlami, které bylo snadnévylomit. Na povrchu je šachta zakryta padacím poklopem, který je zakrytzeminou a byl ovládán zevnitř. V této části místnosti se také nachází ocelová konzola sloužící pro uchycení ventilátoru s protichemickým filtrem.

Každý úkryt byl plně elektrifikován a byl napojen buď na veřejnou síť,nebo elektrocentrálu. V objektu se tak mohlo svítit elektřinou. Vnitřnívybavení tvořila filtroventilační souprava, vytápěcí souprava, soupravachemické očisty, akumulátor 12V, palanda, chemický záchod a pisoár, 50ltermonádoba na vodu, plechové vědro, vanička, dřez, polní telefon,poličky, skříňky, židle, nářadí a další. Veškeré vybavení bylo v době míruuložené co nejblíže objektu – nejbližší vojenský útvar, Národní výbor,JZD, státní podnik a podobně. Stálé vybavení tvořilo jen ženijní nářadí –sochor, porážecí sekera, krumpáč, lopata a vzpěrná stojka (podstavec ventilátoru).

Velikost úkrytové místnosti je různá a také u námi sledované skupinky ÚŽ-6 se liší. Většinou jeden objekt poskytoval kapacitu pro 6 osob při pracovním použití krytu (fungování štábu apod.), 10 osob při odpočinkovém použití (vojáci se mohli v krytu ubytovat a vyspat) a nebo 25 osob pro nouzové ukrytí v případě nepřátelského útoku dělostřelectvem a zbraněmi hromadného ničení.

Objekt ÚŽ-6 je na povrchu zcela zadrnován a zakryt metrovou vrstvoumakadanu a štěrku. Také vchod byl v době míru zamaskován a byl zakrytbuď plechem nebo betonovými panely. Vchod pak vymezoval jen nízkýpatníček s červeným nátěrem. Dále na povrch vystupují dvě ocelovépříruby ventilace – nasávání vzduchu a výdech.

Objekt ÚŽ-6 poskytuje kolektivní ochranu proti bojovým chemickýmlátkám, radioaktivnímu zamoření (snížení pronikavé radiace 1.000x,neutronového záření až 2x). Železobetonové díly byly v podnicích závoduPrefa n.p. vyráběny z betonové směsi o minimální pevnosti v tlaku400kg/m2 (40 Mpa). Stavba odolává přímým zásahům všech druhů min,dělostřeleckému granátu houfnice 105mm a výbuchu dělostřeleckéhogranátu 155mm do vzdálenosti 1,5m od objektu. Cena stavby se v 60.letech pohybovala kolem 25.000 Kč. Budování úkrytů zajišťovala vždyarmáda vlastními prostředky a silami, nikdy za pomoci civilní firmy.

V 90. letech byla většina objektů na území republiky deaktivována,vybavení bylo odvezeno do skladů a úkryty byly uzavřeny a staly seopuštěnými. Některé jsou dodnes armádou udržované (například navojenských letištích), některé byly dokonce rozebrány a zcela zahlazeny.Naše dobřejovická skupinka ÚŽ-6 stojí zcela opuštěna hluboko v lesích a¨náhodným návštěvníkům, kteří do těchto končin zabloudí, připomíná nedávnou dobu, kdy se svět ve velkém stylu připravoval na třetí světovou válku, aniž by si to obyčejný člověk vůbec uvědomoval…