Čakov – hroby příslušníků SOS
Sázení křížů tentokrát v Čakově. Na zdejším hřbitově jsou pochování příslušníci Stráže obrany státu Václav Klimeš a Petr Sládek, kteří padli v září 1938 v jihočeském pohraničí v boji se Sudetoněmeckým Freikorpsem. Čakovský rodák z čp. 7 Václav Klimeš byl v kritickém roce 1938 jako dozorce finanční stráže zařazen k 13. družstvu Stráže obrany státu. 22. září 1938 přepadlo asi 150 příslušníků Freikorpsu pohraniční obec Cetviny, odzbrojilo a odvleklo na území Říše tamní družstvo SOS. U 13. družstva SOS na kótě 646 se dobrovolně přihlásili Václav Klimeš a četař Karel Boneš, že jako pátrači zjistí, co se v Cetvinách stalo. Na místo vyrazili na Klimešově motocyklu, projeli obcí Tichá a v dálce před sebou spatřili skupinu osob v čs. uniformách. Pokračovali tedy v cestě, ale netušili, že jde o dezertéry německé a maďarské národnosti, kteří na ně následně zahájili palbu. Klimeš s Bonešem seskočili z motocyklu a palbu opětovali. Dezertéři byli ve značné přesile a dvojici začali obkličovat. Václav Klimeš byl nejdříve zasažen do nohy, následně do břicha a během chvíle zemřel. Karel Boneš byl těžce zraněn průstřelem plic, ale na zákrok jednoho z dezertérů nebyl ubit, ale dopraven do nemocnice v Rakousku. Cetviny byly čs. armádou dobyty zpět 24. září 1938 za pomoci čety tančíků Tč. 33. Čakovský rodák z čp. 9 Petr Sládek byl ve svých 28 letech povolán jako vojenská posila 1. pěšího pluku ke Stráži obrany státu 13. září 1938 na Vyšebrodsko. 28. září 1938 začala silná vlna útoků Freikorpsu proti pozicím Stráže obrany státu v okolí Vyššího Brodu. Boje se přenesly i do ulic města, kde záškodníci začali střílet ze střech a oken. Při ústupu byl těžce zraněn štábní strážmistr Ludvík Vindra střelou do krku a vojín Petr Sládek padl v prostoru mezi Martínkovem a Studánkami. Jeho mrtvola byla okradena o doklady a peníze, ponechán mu byl jen růženec. Pohřben byl ve Vyšším Brodě a později převezen do rodné obce, kde byl znovu pohřben 27. listopadu 1938. Náhrobky a kříže na církevním hřbitově v Čakově u kostela sv. Linharta byly necitelně odstraněny v roce 1975. Lokalizovat hroby V. Klimeše a P. Sládka se podařilo díky nalezenému protokolu místní stanice SNB z roku 1949.
