Erik Hieke
Původ pomístního názvu“ U Maďarů “ v Kolodějích nad Lužnicí
Severozápadním směrem od obce Koloděje nad Lužnicí se na předělu lesíka a pole nachází zapomenutý pomník dvou maďarských vojáků popravených 5. května 1945. Příchozí první co spatří, jsou tři velké červené stožáry, betonové schody na jejichž vrcholu se nalézá malá vydlážděná plošina se zasazenou stélou a deskou v češtině a maďarštině. Chceme-li poodhalit záhadu tohoto pomníku začneme nejprve v Pamětní knize Kolodějí nad Lužnicí.
Dne 5. května 1945 časně ráno objevil se v obci prapor SS manů. Vojáci byli zřejmě unaveni. Spali tam, kde se zastavili: u mostu, na louce, v parku. Vozy a kuchyně byly umístěny ve dvoře statku. Kolem obce postavili hlídky. Dobře se jim hodily kryty – bunkry, které si naši občané postavili jako úkryty pro případ, že by vesnice byla bombardovaná. Mnozí naši lidé toužili si obstarat si zbraně, které by se hodily… Zobrazit více
Chotýčany v roce 1945
V polovině ledna 1945 se v obci roznesla zpráva, aby se nikdo nepřibližoval k trati. Němci varovali obyvatelstvo před vlakem plným vzbouřenců, kteří střílejí na vše strany.1 O vzbouřence se ovšem nejednalo, vlak byl přeplněn vězni z koncentračního tábora, jejich stav byl špatný, většina byla velmi zubožena, neboť vagony byly otevřeny a vězni byli buď úplně nazí, nebo měli jen ojedinělé kusy oblečení.2 Na katastru obce po průjezdu vlaku zůstalo jedenáct zmrzlých a zmrzačených obětí, které byly četou místních na voze Josefa Šebesty odvezeny na hřbitov sv. Otýlie.3 Jeden z účastníků na tehdejší situaci vzpomíná: „Po vlaku smrti nás vyhnali ze školy a nahnali k trati. Zde jsme museli sbírat vyhozené vězně z vlaku, svlíkat je a snášet na hromadu, ti, co ještě žili, esesák dorážel pistolí, ostatní odvezli ke… Zobrazit více
Pomník Viléma Kajera u Lhotic
Blízko rozcestí u kafilérie Chotýčany stojí po levé straně od Lhotic litinový křížek. Jako nejlepší orientační bod by nám mohla sloužit zastávka autobusu ve směru na Lišov, která stojí pár metrů od místa neštěstí.
Na zrekonstruované destičce stojí nápis:
VILÉM KAJER
18. 5. 1914
5. 5. 1945
Dne 5. května se Vilém Kajer a další tři muži ze Lhotic, z místa zvaného Šachty, vydali na křižovatku u dnešní kafilérie. Od rána zde zastavila tři maďarská nákladní auta, ze kterých sundali zbraně, čímž si rozšířili svojí dosud chatrnou výzbroj a vedle zbraní si také ponechali štůčky látek, pytle s tabákem a další nedostatkové materiály. Jelikož lhotičtí byli úspěšní, zanedlouho si takto opatřili velké jmění a proto si ho odnesli domů, s tím, že se za okamžik vrátili na křižovatku zase zpátky. V té samé chvíli se vracel cestou do Lhotic z práce pan Fučík. Cesta byla… Zobrazit více
Bošilec a rok 1944 – 45
Konec druhé světové války v obci Bošilec se začal projevovat již v srpnu roku 1944, kdy byli na místní faře dočasně ubytováni němečtí vojáci. Během jejich pobytu se zde jeden z nich na půdě oběsil. Byl jím A. Pöschko, který se narodil 2. 6. 1876 a zemřel 2. 8. 1944. Po sametové revoluci při úklidu půdy na faře, byla nalezena vojákova vojenská knížka. Zásluhou starosty pana Malechy se doklady dostaly přes Červený kříž až k rodině, která projevila zájem hrob navštívit.1
Místo jeho posledního odpočinku nalezneme na bošileckém hřbitově vpravo od márnice. O hrob se až do nedávna starala místní paní, avšak po její smrti začíná kříž zarůstat a reznout.
O situaci a událostech druhé poloviny roku necháme vypovídat po válce zpětně psanou kroniku: Od podzimu roku 1944 se začaly objevovati častěji letecké svazy a o vánocích přeletělo mnoho angloamerických letadel, na tratích se objevili… Zobrazit více
Vražda francouzského vojáka v Dunajovicích
Písnička o vraždě
V Dunajicích je nouze…
V Dunajicích je nouze, zabili tam Francouze… zpívá se v jihočeské zlidovělé písničce. Možná je vám povědomá především díky coververzi Pavla Lohonky Žalmana z roku 1992. Přestože je píseň s největší pravděpodobností umělá, neznáme jejího autora. Díky konkrétnímu obsahu však přesně víme, kdy a kde vznikla.
V textu se ve zkratce hovoří o tom, že v Dunajicích (Dunajovicích) zabili a okradli francouzského vojáka, který u sebe neměl nic víc než růženec, zakopali ho ve Slověnicích a dostali se za to před soud do Třeboně. Pro nedostatek důkazů byli osvobozeni. Kdo? To už písnička neprozrazuje. Naštěstí má reálný základ a více podrobností se dochovalo v třeboňském archivu.
Příběh se odehrál v lednu roku 1806, v průběhu napoleonských válek. 26. prosince předchozího roku byl rakouský císař František I. nucen uzavřít po prohrané bitvě u Slavkova v Bratislavě potupný mír s Napoleonem, který pro Rakousko znamenal… Zobrazit více
Vápenka u obce Drahotěšice
Tento příspěvek pojednává o schwarzenbergské vápence nedaleko obce Drahotěšice. Dříve než se podíváme na tuto vápenku si povíme, co to je vápno, jak se získávalo a jaké procesy člověk musel uskutečnit, než získal potřebnou surovinu.
Vápno se ve středověku pálilo v polních pecích, které jsou známy pod termínem milíře. Ještě před samotným pálením se musel vápenec vhodným způsobem připravit, říkalo se tomu, že se tzv. tluče pec. Vápenec se železnými nástroji odlamoval do menších a plochých fragmentů, poté se pec začala rovnat. Pro tuto činnost bylo zapotřebí minimálně 2 lidí. Jeden nabíral vápencovou surovinu do ošatky a druhý stál v peci. Vápence byly pokládány takovým způsobem, že nakonec vytvořily jakousi klenbu. Kopuli uzavřeli většími kusy vápence (tzv. hroudí). V peci se obvykle topilo 12 až 16 hodin, vše ale podmiňovala jakost dřeva a roční období. Popel z pece se opatrně vyhrabával, pokud by tak učiněno nebylo, mohlo by se vápno… Zobrazit více
Prusové v Hůrkách v roce 1866
Přepis z rodinné kroniky Františka Frolíka z Hůrek u Lišova. Autor vzpomíná na pruskou armádu v roce 1866, text ponechán v původním znění:
„Ubytování Průšáků roku 1866 a následky války průské
Roku 1866 stihlo Rakousko zvláště pak naši milou českou vlast veliké neštěstí. Zapleteno bylo Rakousko z jedné strany do války italské na jihu zdruhé pak strany do války průské na severu. Z kterých to příčin ovšem výsledek velmi špatný byl. V italii sice zvítězilo avšak v Čechách utrpělo vojsko naše jakž dějiny dosvědčují porážku neslýchanou. Po několika menších porážkách poraženo vojsko naše v osudné bitvě u Králova Hradce tak že bes pořádku ustupuje na vše strany se rozplítilo. Vojsko průské v krátkém čase prolétlo naší milou vlast všudě pleníc a pustošíc. Tu tedy vládu když již Průšáci, chtěli Videň obléhat prosila o mír. Toho dosaženo. Rakousko muselo zaplatiti válečné výlohy Prusku a vystoupiti z německého spolku tak zvaného Bundu.… Zobrazit více
Vlečka k nádraží Ševětín
Tento příspěvek navazuje volně na lesní drážky ve Velechvínském polesí. Nejprve ve stručnosti připomeneme základní skutečnosti. V roce 1916 se naším regionem prohnala vichřice, která poničila rozsáhlé lesy Velechvínského polesí. Kalamita byla likvidovaná pomocí válečných zajatců a místních dělníků.
Vytěžené dřevo bylo nakládáno na vagony lesních drážek a následně převáženo na dvě nákladiště. Z nákladiště „Na Dubenských“ vedla drážka do skladu u nádraží v Ševětíně, její délka činila 1600 metrů a končila přibližně v místech dnešního železničního přejezdu u firmy Ardea Pharma. Z drážky, která dle některých pramenů sloužila do roku 1925 se mnoho nezachovalo. Nejlépe je dochovaná část trati v místech, kde kopírovala či přetínala tehdejší cesty. Původní kamenné můstky byly v pozdějších letech zaneseny, popř. doplněny betonovými rourami. V místech vjezdu do kamenolomu trať přetínala silnici a podjížděla železniční most, za kterým byl velký pravotočivý oblouk. Odtud těleso trati vedlo přes louky a políčka až k… Zobrazit více
Blatské morytáty – pošťák Václav Jelínek
19 letý Josef Kubeš odsouzen pro loupežné zabití listonoše a účast na krádežích na 18 let do těžkého žaláře. (Před táborskou porotou.)
V pondělí 20. září zahájeno bylo podzimní zasedání táborské poroty otřásajícím případem cynismu. Žalován byl sotva 19 letý malířský pomocník Josef Kubeš z Bošilce pro zavraždění a oloupení listonoše Jelínka z Veselí n. L., jenž 4. června roznášel ve svém obvodu pense, žalován byl i pro účast na krádeži ve filiálce Hospodářského družstva v Diníně a další přestupky. S ním žalován byl pro zločin spoluviny na zločinu loupeže a zločin krádeže 83 letý rolník Josef David z Horusic, býv. skladník filiálky Hospodářského družstva v Diníně. Kubeš v týž den, kdy spáchal svůj zločin, zatčen byl v Č. Budějovicích, své zločiny doznal. Také David po svém zatčení doznal svou účast na zločinech jemu za vinu kladených.
Líčení řídil president krajského soudu dr. Ant. Růžek, přísedícími byli pp. Radové… Zobrazit více
Pracovní tábor pro nezaměstnané ve Čtyrech Dvorech v roce 1938
Po odtržení pohraničních oblastí se musel nově vzniklý státní útvar potýkat s mnohými problémy. Jednou z nejpalčivějších starostí bylo zajistit práci pro nezaměstnané a osoby, které utekly z pohraničí. Z těchto důvodů Česko – Slovenská vláda vydala 11. října 1938 usnesení, jímž po dobu dvou let zakazovala přijímat zaměstnance do všech státních institucí, ústavů a fondů, četnictvo a vojsko nevyjímaje. Značné naděje byly vkládány do zřízení pracovních táborů, jejichž hlavní úkol spočíval v dočasném hospodářském zajištění nezaměstnaných a využití jejich schopností pro všeobecně prospěšné práce( v našem regionu především stavba silnic). Tito příslušníci pracovních táborů byli podřízeni vojenské disciplíně (především však vojenské jurisdikci), měli právo na stravu, ubytování, výstroj a minimální denní finanční ohodnocení. Do těchto táborů byli nezaměstnaní muži posíláni ve věku 18 – 55 let, proti povolání do pracovního tábora nebylo odvolání a neuposlechnutí této výzvy bylo přísně trestáno, tím, že byla dotyčnému odejmuta podpora v nezaměstnanosti.Do… Zobrazit více