
Kateřina Hieke
Monografie Lhotic-V. část
Obec Lhotice
Ještě za světové války byly Lhotice osadou.
Patřily jako Kolný a Červený Újezdec /Újezd/ k politické obci Velechvínu od roku 1785, kdy zřízeny katastrální obce
Po válce k žádosti obce výnosem zemské správy politické ze dne 15. července 1919 čís. 240.733 staly se Lhotice samostatnou obcí; stejně i Červ. Újezdec a později r. 1924 i Kolný
Důvodem rozdělení byla velká vzdálenost Velechvína a poměry správní.
Dle urbáře z r. 1677 patřily Lhotice k rychtě Dobřejovické
V roce 1738-1775 konalo ze Lhotic
5 sedláků po 3 dnech týdně roboty tažné
6 ———-po 3 ————————ruční
5 sedláků a chalupníků 14 dnů roboty letní
V roce 1785 odděleny Lhotice od rychty Dobřejovické a připojeny ke katastrální obci a Rychtě ve Velechvínu s Červ. Újezdcem a Kolným.
Lhotice měly:
Kol Roku 1400: 9 osedlých statků—–90 obyvatel
————-1500: 6————————40————-
————-1598: 12———————–80————-
————-1654: 11———————–50————-
————-1714: 11———————–72————-
————-1070: 14———————–140————
————-1804: 28———————–212————
————-1843:… Zobrazit více
Monografie Lhotic-IV. část
Kaplička
ke cti Andělů Strážných vystavěna na návsi a části pozemku Jana Kaňky čís. 2. osadou Lhotice v roce 1911.
Plány udělány architektem Norbertem Bendíkem v Lišově.
Náklad uhražen z prodaného dříví v lese osadním /Lhotickém/. Listiny zaručují udržování kaple z majetku obecního uschovány jsou v archivu farním v Hosíně.
Zednické práce provedl stavitel p. Norbert Bendík z Lišova, oltář a zarámování kříž. cesty provedl p. Frant. Šu?át z Čes. Budějovic, oltářní socha Anděla Strážného pochází z umělecké dílny Petra Buška a syn v Sychrově.
Dne 3. září 1911 vysvěcena dopoledne kaple biskupem p. Josefem Ant. Hůlkou, odpoledne vysvětil křížovou cestu.
Nádoby kostelní a svícny do kaple koupeny od firmy Sladník v Olomouci, bílá paramenta od firmy Nedomové v Olomouci.
Rochetu, albu, červenou kasuli darovaly dobrodinky z Vídně.
Přiškolení
Lhotic a Hosína do Chotýčan stalo se současně s Chotýčanami.
Památné kříže
- Kříž postavený v upomínku za Františka Strejčka padlého… Zobrazit více
Monografie Lhotic-III. část
O zdejším území z dávných dob zachovalo se málo zpráv. První stopy lidské pocházejí tu z předhistorické doby bronzové kol 1200 r. před Kristem. Jsou to patrně depoty či sklady obchodníků a řemeslníků, kteří v určitých místech a tehdy vyznačených místech, zakopali tvary bronzové a z různých příčin nemohli jich již vyzdvihnouti. Ježto svěřených nálezů bronzových a sídelních z této ranné doby bronzové ještě není, považovány jsou za doklad průchodního kupeckého spojení kulturního kraje středočeského s Dunajem.
Tak i v zdejší obci ze starší doby bronzové nalezena: hřivna, tři kotouče z oblého drátu, náramky, jehlice s hlavičkou provrtanou a uloženy jsou b´v museu Česko Budějovickém.
Z mladší doby bronzové nalezena tu sekerka s lištnovým schůdkem a uložena je v museu hradeckém. Pohřbívání v é době dělo se na bok v podobě silně skrčené, hlavou k jihu a obličejem k východu. Hroby obloženy jsou kameny.
Ve střední době bronzové (kol… Zobrazit více
Monografie Lhotic-II. část
Posloupnost na statcích ve Lhoticích od r. 1616.
Číslo 1. u Kovářů-nyní Měšťan
Jméno pochází odtud, že do konce století XVIII. – dříve, než si obec pořídila svou kovárnu, býval zde kovář. Proto se dnes mluví se o vyhaslém kováři. V XVII. století slula ,,Markova“, později ,,Kubíčků“ dle majitele z Kolného.
Roku 1629-1637 držel ji Marek za 20 kop míšeňských, v téže ceně r. 1637-1642 Vít; za 30 kop r. 1642-1644 Tomáš Kaňka, r. 1644-1658 za 40 kop Jíra Špinků. R. 1658 spálena a zůstala pustá 4 roky. Roku 1662-1673 držel ji za 30 kop Kašpar Kubíčků,Jílek Šafář 1673-1680, Lukáš Kašpar 1680-1682 za 36 kop, Matěj Rousek r. 1682-1686 za 36 kop, Jan Kubíček 1690, Vavřinec Kubíček 1693-1698.
Martin Kubíček 1703 se ženou Mariannou a dcerou Alžbětou, Řehoř Kubíček 1708-1712, Jakub Kubíček r. 1724, Jan r. 1755, František Socha a Kateřina,… Zobrazit více
Monografie Lhotic – I. část
Lhotice
patřily k panství Hluboké, jež později zastavováno pro krále, kteří se rádi zabývali honbou. Že bývalo oblíbeným lovištěm králů, patrno z toho, že Karel IV. ke své lovecké potřebě v poněšických lesích vystavěl hrad Karlův Hrádek. Takovým hlubokým lesem byla pokryta krajina východně od Hosína, z níž až podnes les rozlehlý v Mojči se zachoval.
Kdy Lhotice založeny, těžko dokázati, když dokladů není. Jméno Lhotice dosvědčuje, že koncem XI., neb během XII. století s jinými Lhotami, Lhotkami, Lhůtami založeny. V Čechách tehdy lesnaté krajiny dávány v majetek osadníků, kteří po vyklučení lesů založili osady rolnické, kteréž po určité době /lhůtě/ svému pánu /zde Hluboké/ teprve ourok odváděli.
A poněvadž měli určitou lhůtu, na jejíž dobu byli prosti ouroku (nynějších daní), jmenovali se Lhoty, Lhotky, Lhotice.
Naše Lhotice mají asi sestru v zašlé už nyní vesnici Lhotce u Jivna, kde dříve dvůr a několik selských dvorců stávalo.
Skoro současně vznikl… Zobrazit více
Železniční stanice Chotýčany
Železniční stanice – Chotýčany
leží na trati Čes. Budějovice – Veselí Mezimostí.
Vystavěna v létech 1871 až 1874 akc. společností c.k. priv. dráhy císaře Františka Josefa.
Provoz zahájen dne 8. června 1874.
Chotýčany bývaly původně jen osobní zastávkou. Kdy přeměněny v nádraží není známo. Ale v březnu r. 1885 byly již stanicí a podléhaly tehdejšímu c.k. železničnímu provoznímu ředitelství v Čes. Budějovicích.
Stanice měla jen dvě koleje na 50 náprav. Sloužila hlavně ke křižování a předjíždění osobních vlaků a rychlíků, dále jako nejvyšší bod trati Čes. Budějovice – Veselí k odstraňování přípřeží a postrků. Otevřena byla toliko pro dopravu osob, zavazadel, psů a kusového rychlozboží. Proti trati kryta byla vzdálenostními návěstími; odjezdových návěstidel neměla.
Obsazena byla zpočátku správcem a jedním staničním zřízencem, kteří nočních služeb nekonali. Později 1 správcem, 1 přiděleným a 2 výměnáři.
Prvním Správcem stanice byl Josef Dědourek do r. 28./2. 1894, druhým Jan Pehner do 27./4.… Zobrazit více
Vybraná neštěstí související se železnicí u Chotýčan
Na trati v okolí Chotýčan se udála v letech 1913-1934 mnohá neštěstí a nehody, mezi které velmi často patřily požáry samotných vlaků od jisker. Naštěstí tyto požáry byly většinou velmi rychle uhašeny a nedocházelo k větší škodě. Proto tato neštěstí vynechám a budu se raději věnovat jiným, méně obvyklým.
Dne 11. května 1913 při křižování nákladního vlaku s osobním – službu konající výpravčí-staniční mistr Vyhnálek Frant. byl tímto zachycen a usmrcen, zapomenuv, že vlak jede po nepravidelné koleji č. 2.
Dne 5. února 1914 hrály si děti staničního mistra V. Penka v bytě se zbytky svíček z vánočního stromku. Od hořící svíčky vzňaly se na 2letém synku Venoušovi šaty a než druhé 5ti leté dítě přivolalo pomoc, jíž se mu hned dostalo-za 5 hodin zemřel.
Dne 6. dubna 1916 byl zraněn výpomocný výměnář Jan Břečka v obličeji kamenem vyhozeným dělníkem Janem Pávkem z vlaku č. 417 při jízdě. Kámen vložil… Zobrazit více
Farář P. Václav Pulec
Již v předchozí knize pana Kováře (Českobudějovicko) byl v kapitole o Chotýčanech zmíněn významný rodák V. Pulec. V knize Zahájí si o něm můžeme přečíst více: Zobrazit více
Muzeum v Dolních Slověnicích – Otevření 17. listopadu 2014 – 13:00-17:00
V den státního svátku – pondělí 17. listopadu 2014 bude naposledy v letošní sezoně otevřeno Národopisné muzeum v Dolních Slověnicích u Lišova. Muzeum bylo slavnostně otevřeno 27. července 2014. Nalézá se v budově bývalé školy v Dolních Slověnicích. Sbírky muzea z větší části tvoří pozůstalost po jeho zakladateli – Josefu Turinském – který muzeum provozoval již v 70. letech 20. století v objektu středověké tvrze. Po jeho předčasné smrti byly sbírky přestěhovány do zrušené školy a uzavřeny. Až v roce 2013 se sbírek ujal Historický spolek Slověnice a za pomoci městského úřadu Lišov se podařilo opět sbírky zpřístupnit veřejnosti a navíc je také rozšířit. Od prvního červencového otevření bude 17. listopadu poprvé vystavena řada nových exponátů, které se podařilo spolku získat. Například koňské sáně pro svážení dřeva, fukar na čištění obilí, model staré slověnické školy z roku 1803… Zobrazit více
Pamětní deska v Hroznějovicích
V průběhu války došlo k totálnímu nasazení mladých lidí z Protektorátu Čechy a Morava. Tito lidé byli posíláni na práci většinou do Německa, kde byli vystaveni mnohým nebezpečím. Jedním z největších byly letecké útoky na strategické továrny, železnice a vojenské objekty, kde pracovali i totálně nasazení mladí Češi a mnozí zde zemřeli.
Během náletu na největší německou továrnu na syntetický benzín Leuna v červnu 1944 zahynul i hroznějovický rodák.Byl jím Jenda Blažek, který byl totálně nasazen právě v této továrně ve městě Merseburgu ve spolkové zemi Sachsen – Anhalt. Toto město již za první světové války proslulo chemickou výrobou. Proto se za druhé světové války stalo častým cílem spojeneckých náletů.
Na rodném domě Jendy Blažka v Hroznějovicích čp. 34 je umístěna pamětní deska s následujícím textem:
Památce bratra
Jendy Blažka
* 21.X.1922
+ 29.VII.1944
Zahynul při náletu v Merseburgu v Německu
Kamarádi
Ochot. sp. Jirásek Has.sbor.