
Kateřina Hieke
Pamětní deska Vojtěcha Smrže ve Vlkově
Pamětní deska ve Vlkově u Ševětína je krásnou a důstojnou vzpomínkou na rodáka z našeho regionu. Vojtěch Smrž se narodil ve Vlkově 17.1.1882 a byl uzenářem. Během světové války narukoval k 29. zem.p.pl. a 12. 9. 1914 padl na východní frontě u Ravy Ruské do zajetí a odtud 20.8.1917 vstoupil do československých legií, kde mu bylo mu přiděleno osobní číslo 31215 a hodnost vojína. Padl 4. července 1918 u Nikolska Ussurijského, kde byl i pohřben. Pamětní deska mu byla věnována 14. května 1938, Tato akce měla i za účel podpořit bojového ducha národa, jelikož byla osazena v době předmnichovské. Za války byla sejmuta a pečlivě uschována a tím se nám dodnes zachovala.
Samotné osazení desky je popsáno v kronice obce Ševětín:
„Všechny korporace ze Ševětína oslavily dvacáté výročí republiky zasazením pamětní desky padlému ruskému legionáři Vojtěchu Smržovi na rodném… Zobrazit více
Pamětní deska Františka Viktory
Při hledání křížků v Levíně jsme se zaměřili i na další památky. Jednou z nich je pamětní deska Františky Viktory, které jsme si nikdo dříve nevšimli. Deska se nalézá na č.p. 16, které je umístěno dál od silnice.

Text: LEGIONÁŘ
FRANTIŠEK VIKTORA
PĚŠÍ PLUK 33. DOSS ALTO
POPRAVEN RAKOUSKOU JUSTICÍ
NA PIÁVĚ DNE 19. ČERVNA 1918.
ČEST
JEHO HEROISMU A LÁSCE K VLASTI
Bohužel jsme se dozvěděli, že tato deska má být majitelem domu sundána a odnesena na OÚ. O tom, kdo to byl František Viktora píše Daniel Kovář v Pamětech Levína:
Pamětní deska ve Hvozdci u Lišova
Pamětní deska na zemřelé horníky ve Lhoticích
Kamenná deska z roku 1946, umístěná na budově bývalé správy antracitových dolů. Na desce jsou uvedena jména všech horníků, kteří zde zemřeli v období 1933 – 1945. Opis nápisu desky:
Na paměť našich kamarádů:
Pomije Jos.11.3.1902 – 19.2.1945
Sládek Tom. 13.9.1933
Litvan Frant.26.3.1908 – 10.9.1942
Kroutl Jos. 6.2.1909 – 25.11.1942
Zdař Bůh.
Přibližné místo umístění pamětní desky: 49°3’11.118″N, 14°32’42.710″E
Související články: http://www.severniceskobudejovicko.estranky.cz/clanky/moderni-doba-do-roku-1939/hmotne-pozustatky-po-antracitovych-dolech-u-lhotic.html
Pamětní deska Eleanory Gayerové z Ehrenbergu
Eleanora Gayerová z Ehrenbergu (1.1.11832-30.8.1912) byla operní pěvkyní. Vystudovala pražskou konzervatoř, poté působila ve Štětíně, Hamburku a Lipsku. O tom jaká Eleanora Gayerová byla si můžete přečíst v článku Jana Chmelíka zde:http://jihogen.ic.cz/m_soubory/modhurka-chmel.pdf
ZDE V Č. P. 14
SE 1.1.1832 NARODILA
KOLORATURNÍ SOPRANISTKA
ELEANORA GAYEROVÁ
Z EHRENBERGU
PRVNÍ MAŘENKA V SMETANOVĚ PRODANÉ NEVĚSTĚ
1.11.2012 VĚNUJE OBEC MODRÁ HŮRKA
Jak nám deska prozrazuje Eleanora hrála první Mařenku ve Smetanově Prodané nevěstě. Avšak nebyla to její jediná role v Národním divadle. Diváci ji mohli vidět například ještě jako první Jitku v opeře Dalibor.
O její rodině si můžeme přečíst více v knize Kořeny 4 od Aloise Sassmanna na str. 155: Její otec, pan Gayer z Ehrenbergu byl tehdy majitelem Bártovské živnosti u Modré Hůrky č.p. 14 a byl synem zemřelého pána Jana z Ehrenbergu, c. k. dvorního rady v Praze na Malé Straně č. p. 118 a jeho ženy Eleonory Oppeltové… Zobrazit více
Pamětní deska J.Koláře v Dolním Bukovsku
Pamětní deska místního patriota a především autora třídílného díla pojednávajícího o životě v Dolním Bukovsku. Dílo J.Koláře obsahuje místní zvyky, popisy krojů, krajiny a např. pověsti. Jeho dílo postupně uveřejňujeme na našich stránkách.
Deska se nachází na rodném domě a je velmi dobře opečovavaná.
GPS:49°10’22.301″N, 14°34’49.352″E
Pamětní deska na vysázení stromů v D.Bukovsku
Šimon Lomnický z Budče-život, díla, pamětní desky
Ševětínské náměstí je pojmenováno po Šimonu Lomnickém, ale když se o jeho jménu zmíníte mezi lidmi, málo kdo ví, kdo to byl. Proto jsme se rozhodla přiblížit vám jeho život a díla.
Informace pramení z pamětní knihy Šimona Lomnického sepsané Vojtěchem Novotným (Kolenským, jak se sám nazýval) z Kolného, který jako profesor působil na reálkách v Plzni, Písku, v Mladé Boleslavi a následovně na gymnasiu v Litomyšli, ale o něm snad napíšeme více v některém z příštích článků.
Šimon Lomnický
1552-1627
Jak už jeho jméno napovídá, narodil se v Lomnici nad Lužnicí, kde strávil své dětství. Studoval v Krumlově, Třeboni a Hradci. Začátkem 70. let 16. století se stal vychovatelem v Kardašově Řečici na panství svého ochránce, Adama z Hradce, kde bouřlivě prožívá své mládí do roku 1580. Zde také napsal svůj první spis, sbírku náboženských písní: Písně nové na evangelia.
Vychovatelství ho však brzy omrzelo. Chtěl se stát spisovatelem… Zobrazit více
Pamětní deska Františku Ernestovi v Žimuticích
Tato pamětní deska se nachází na budově bývalé školy v Žimuticích. Odhalena byla 29. června 1937. Je věnována poslednímu učiteli z učitelské rodiny Ernestů. Škola v Žimuticích je doložena písemnnými prameny k roku 1788. Rodina Ernestů na této škole působila od roku 1790 do roku 1907, kdy František Ernest odešel do penze.
Kolektivizace
V sérii připravovaných článků o kolektivizaci vás chceme seznámit o událostech 50. let v zemědělství. Pokusíme se sepsat události vedoucí ke vzniku JZD, sepsat jejich stručnou historii a neopemeneme ani na osudy postižených zemědělců tzv. vesnických boháčů či kulaků v námi sledovaném mikroregionu. Avšak nejdříve se seznamíme s všeobecnými informacemi.
Kolektivizace je proces přeměny soukromého a individuálního hospodaření na hospodaření kolektivní pod vedením komunistické strany, ve kterém šlo o to izolovat tzv. vesnické boháče a přinutit je k odevzdání půdy do JZD. V Československu probíhala v letech 1948 až 1960, ale vznikla v Sovětském svaze roku 1929. Její základ tvořila marxistická teorie, která propagovala beztřídní společnost a boj proti kapitalistickým živlům, za které byli považováni sedláci. Její průběh se dá rozdělit do třech fází (fáze přípravná, fáze násilná, fáze uvolnění a dokončení kolektivizace).
Mezi hlavní příčiny kolektivizace patřilo vyčerpané zemědělství po 2. světové válce. „I nadále proto zůstal… Zobrazit více