Kateřina Hieke
Pamětní deska Vojtěcha Smrže ve Vlkově
Pamětní deska ve Vlkově u Ševětína je krásnou a důstojnou vzpomínkou na rodáka z našeho regionu. Vojtěch Smrž se narodil ve Vlkově 17.1.1882 a byl uzenářem. Během světové války narukoval k 29. zem.p.pl. a 12. 9. 1914 padl na východní frontě u Ravy Ruské do zajetí a odtud 20.8.1917 vstoupil do československých legií, kde mu bylo mu přiděleno osobní číslo 31215 a hodnost vojína. Padl 4. července 1918 u Nikolska Ussurijského, kde byl i pohřben. Pamětní deska mu byla věnována 14. května 1938, Tato akce měla i za účel podpořit bojového ducha národa, jelikož byla osazena v době předmnichovské. Za války byla sejmuta a pečlivě uschována a tím se nám dodnes zachovala.
Samotné osazení desky je popsáno v kronice obce Ševětín:
„Všechny korporace ze Ševětína oslavily dvacáté výročí republiky zasazením pamětní desky padlému ruskému legionáři Vojtěchu Smržovi na rodném… Zobrazit více
Pamětní deska Františka Viktory
Při hledání křížků v Levíně jsme se zaměřili i na další památky. Jednou z nich je pamětní deska Františky Viktory, které jsme si nikdo dříve nevšimli. Deska se nalézá na č.p. 16, které je umístěno dál od silnice.
Text: LEGIONÁŘ
FRANTIŠEK VIKTORA
PĚŠÍ PLUK 33. DOSS ALTO
POPRAVEN RAKOUSKOU JUSTICÍ
NA PIÁVĚ DNE 19. ČERVNA 1918.
ČEST
JEHO HEROISMU A LÁSCE K VLASTI
Bohužel jsme se dozvěděli, že tato deska má být majitelem domu sundána a odnesena na OÚ. O tom, kdo to byl František Viktora píše Daniel Kovář v Pamětech Levína:
Pamětní deska ve Hvozdci u Lišova
Pamětní deska umístěná na hasičské zbrojnici v Hvozdci u Lišova. Opis desky:
V upomínku
Josefu Šafránkovi št.str.
Který padl jako oběť
Německého nacismu dne 27.IV.1945 v Brně
Věnuje hasičský sbor ve Hvozdci.
Nebuď nikdy zapomenuto
doby 1939 – 1945
Krutovlády Němců v Československu
Pamětní deska na zemřelé horníky ve Lhoticích
Kamenná deska z roku 1946, umístěná na budově bývalé správy antracitových dolů. Na desce jsou uvedena jména všech horníků, kteří zde zemřeli v období 1933 – 1945. Opis nápisu desky:
Na paměť našich kamarádů:
Pomije Jos.11.3.1902 – 19.2.1945
Sládek Tom. 13.9.1933
Litvan Frant.26.3.1908 – 10.9.1942
Kroutl Jos. 6.2.1909 – 25.11.1942
Zdař Bůh.
Přibližné místo umístění pamětní desky: 49°3’11.118″N, 14°32’42.710″E
Související články: http://www.severniceskobudejovicko.estranky.cz/clanky/moderni-doba-do-roku-1939/hmotne-pozustatky-po-antracitovych-dolech-u-lhotic.html
Pamětní deska Eleanory Gayerové z Ehrenbergu
Eleanora Gayerová z Ehrenbergu (1.1.11832-30.8.1912) byla operní pěvkyní. Vystudovala pražskou konzervatoř, poté působila ve Štětíně, Hamburku a Lipsku. O tom jaká Eleanora Gayerová byla si můžete přečíst v článku Jana Chmelíka zde:http://jihogen.ic.cz/m_soubory/modhurka-chmel.pdf
ZDE V Č. P. 14
SE 1.1.1832 NARODILA
KOLORATURNÍ SOPRANISTKA
ELEANORA GAYEROVÁ
Z EHRENBERGU
PRVNÍ MAŘENKA V SMETANOVĚ PRODANÉ NEVĚSTĚ
1.11.2012 VĚNUJE OBEC MODRÁ HŮRKA
Jak nám deska prozrazuje Eleanora hrála první Mařenku ve Smetanově Prodané nevěstě. Avšak nebyla to její jediná role v Národním divadle. Diváci ji mohli vidět například ještě jako první Jitku v opeře Dalibor.
O její rodině si můžeme přečíst více v knize Kořeny 4 od Aloise Sassmanna na str. 155: Její otec, pan Gayer z Ehrenbergu byl tehdy majitelem Bártovské živnosti u Modré Hůrky č.p. 14 a byl synem zemřelého pána Jana z Ehrenbergu, c. k. dvorního rady v Praze na Malé Straně č. p. 118 a jeho ženy Eleonory Oppeltové… Zobrazit více
Pamětní deska J.Koláře v Dolním Bukovsku
Pamětní deska místního patriota a především autora třídílného díla pojednávajícího o životě v Dolním Bukovsku. Dílo J.Koláře obsahuje místní zvyky, popisy krojů, krajiny a např. pověsti. Jeho dílo postupně uveřejňujeme na našich stránkách.
Deska se nachází na rodném domě a je velmi dobře opečovavaná.
GPS:49°10’22.301″N, 14°34’49.352″E
Pamětní deska na vysázení stromů v D.Bukovsku
Tato neobvyklá pamětní deska připomíná vysázení 11 lip žáky místní základní školy a to 23. dubna 1879. Pamětní deska se nachází na jednom z těchto stromů, který roste na jižní straně kostela.
GPS: (orientační)49°10’16.405″N, 14°34’51.118″E
Šimon Lomnický z Budče-život, díla, pamětní desky
Ševětínské náměstí je pojmenováno po Šimonu Lomnickém, ale když se o jeho jménu zmíníte mezi lidmi, málo kdo ví, kdo to byl. Proto jsme se rozhodla přiblížit vám jeho život a díla.
Informace pramení z pamětní knihy Šimona Lomnického sepsané Vojtěchem Novotným (Kolenským, jak se sám nazýval) z Kolného, který jako profesor působil na reálkách v Plzni, Písku, v Mladé Boleslavi a následovně na gymnasiu v Litomyšli, ale o něm snad napíšeme více v některém z příštích článků.
Šimon Lomnický
1552-1627
Jak už jeho jméno napovídá, narodil se v Lomnici nad Lužnicí, kde strávil své dětství. Studoval v Krumlově, Třeboni a Hradci. Začátkem 70. let 16. století se stal vychovatelem v Kardašově Řečici na panství svého ochránce, Adama z Hradce, kde bouřlivě prožívá své mládí do roku 1580. Zde také napsal svůj první spis, sbírku náboženských písní: Písně nové na evangelia.
Vychovatelství ho však brzy omrzelo. Chtěl se stát spisovatelem… Zobrazit více
Pamětní deska Františku Ernestovi v Žimuticích
Tato pamětní deska se nachází na budově bývalé školy v Žimuticích. Odhalena byla 29. června 1937. Je věnována poslednímu učiteli z učitelské rodiny Ernestů. Škola v Žimuticích je doložena písemnnými prameny k roku 1788. Rodina Ernestů na této škole působila od roku 1790 do roku 1907, kdy František Ernest odešel do penze.
Deska je umístěna na nové budově školy, která byla postavena právě zásluhou rodiny Ernestů v roce 1890.
Nápis:
Františku Ernestovi, řídícímu učiteli a jeho předkům, kteří zde působili 117 let, za jejich zásluhy o zdejší školu 1790 – 1907 věnuje vděčná obec
GPS: 49°12’16.881″N, 14°30’36.330″E
Kolektivizace
V sérii připravovaných článků o kolektivizaci vás chceme seznámit o událostech 50. let v zemědělství. Pokusíme se sepsat události vedoucí ke vzniku JZD, sepsat jejich stručnou historii a neopemeneme ani na osudy postižených zemědělců tzv. vesnických boháčů či kulaků v námi sledovaném mikroregionu. Avšak nejdříve se seznamíme s všeobecnými informacemi.
Kolektivizace je proces přeměny soukromého a individuálního hospodaření na hospodaření kolektivní pod vedením komunistické strany, ve kterém šlo o to izolovat tzv. vesnické boháče a přinutit je k odevzdání půdy do JZD. V Československu probíhala v letech 1948 až 1960, ale vznikla v Sovětském svaze roku 1929. Její základ tvořila marxistická teorie, která propagovala beztřídní společnost a boj proti kapitalistickým živlům, za které byli považováni sedláci. Její průběh se dá rozdělit do třech fází (fáze přípravná, fáze násilná, fáze uvolnění a dokončení kolektivizace).
Mezi hlavní příčiny kolektivizace patřilo vyčerpané zemědělství po 2. světové válce. „I nadále proto zůstal… Zobrazit více