Erik Hieke
Zajatecký tábor v Drahově
Město Veselí nad Lužnicí se v roce 1945 stalo pro okupační orgány velmi důležitým. V blízkosti železničního uzlu vznikl muniční sklad na tzv. „Klobasné“ v areálu bývalých lnáren. V areálu bylo uloženo velké množství munice a střeliva. Na nákladku a výkladku těchto materiálů měli Němci již značně omezený počet pracovních sil. Z tohoto důvodu byl do skladu povolán blíže neurčený počet německých spojeneckých jednotek Gruzínců. Tito Gruzínci, které Němci preventivně odzbrojili, byli dislokováni v obci Drahov a Zlukov. Z těchto vsí chodili na služby do zmíněného skladu. Jelikož blízkost fronty a i tak nedostačující počet pracovníků vyžadoval větší úsilí při expedici munice, byl v obci Drahov zřízený zajatecký tábor. Pro tento účel okupanti vybrali stodolu statku Bohuslava Hejdy v č.p 6.
Statek U Hejdů
Tento tábor měl i své označení – 4/412 Drahov. Do tohoto zařízení bylo umístěno 150 zajatců, toto číslo je nejisté,… Zobrazit více
Vyčišťovací akce v květnu 1945 západně od Jindřichova Hradce
V tomto příspěvku se vám budeme snažit přiblížit bezpečnostní situaci z lesů, které leží na západ od Jindřichova Hradce.Německá armáda, která byla počátkem května na ústupu směrem k západní demarkační zóně zde byla z několika směrů obklíčena Rudou armádou. Oddíly 9. gardové armády od Jindřichova Hradce se rozdělily do několika proudů. Nás však nejvíce zajímá severní a jižní. Severní mířil na Děbolín a Soběslav, jižní pak na Stráž nad Nežárkou a Třeboň. V prostoru mezi těmito proudy vznikla zvláštní oblast tvořená hlubokými lesy, rybníky a bažinami, ve které zůstaly v obklíčení desítky či stovky německých vojáků. Z těchto míst se pak jednotlivci či skupiny pokoušely probít na vlastní pěst k cestě na západ. Tito lidé představovali určité nebezpečí pro místní civilisty, ale i pro vojáky Rudé armády, kterým způsobovali i mnoho dnů po válce zranění či smrt. Jaké úsilí bylo vynaloženo ve snaze tato místa „očistit“ se dozvíme dále.… Zobrazit více
Hrob bombardovacího esa v Hlavatcích, okr. Tábor
HROBY SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ V REGIONU SEVERNÍ ČESKOBUDĚJOVICKO
V květnu 1945 došlo k osvobození Československa několika armádami, z nichž sovětská měla největší ztráty. Pokud se zaměříme na náš region, zjistíme, že několik vojáků zahynulo i u nás. Někteří se zabili sami, jiní zemřeli na svá předchozí zranění a poslední skupinou jsou vojáci zastřelení vlastními veliteli, většinou za kázeňské přestupky. Posledně zmiňovaná skupina vojáků oficiálně označené hroby nemá, ale i tak je jistě na místě se o nich zmínit. Ať již tito lidé zemřeli jakkoliv, nesmíme zapomínat, že zemřeli u nás a jsou zde i pohřbení.
Bošilec
MICHAIL ANDREJEVIČ MARKOV
?.?.1923 – 19.5.1945 Bošilec
Příslušník Rudé Armády, která v květnu 1945 obývala břehy Bošileckého rybníka, tábor se rozrůstal a za krátko zde bylo dislokováno bezmála 4000 vojáků. M.A.Markov požil silnou dávku čistého lihu, což se mu stalo osudným, nepomohla ani včasná pomoc jeho druhů, kteří s ním jeli do bošilecké hospody, tehdy polního lazaretu. Zde voják vydechnul… Zobrazit více
Konec války na Dobré Vodě u Českých Budějovic
Jako v ostatních obcích Protektorátu, i v Dobré Vodě přišla se začátkem nového roku 1945 naděje na brzký konec druhé světové války.
Leden – květen 1945 v Hostech
Život v obci Hosty byl narušen v březnu roku 1945 příjezdem šesti vozů s uprchlíky ze Slezka. Dohromady jejich počet činil 150, z nichž 50 zůstalo v Hostech v hostinci „U Blechů“, 100 bylo ubytováno v Pašovicích. Jak sám kronikář uvádí, jedno procento těchto uprchlíků před válkou hovořilo polsky. Nejvíce byly zastoupeny ženy, děti a starci. Jako tlumočník z němčiny byl komisí pro zádobování určen Karel Starý z č.p. 13. Dále do obce přijela kolona SS s kanony, která se ubytovala na lukách okolo statku č.p.69 u „Stejskalů“,a u hostince „U Blechů“. Jedna část jednotky se přesunula na kopec „Hájiště“. Koně této kolony spásali pícninu na lukách, k nelibosti místních.Před 5. květnem odjela tato kolona ve směru na Doubravku.Druhý den po odjezdu esesáků přijela do obce kolona maďarských vojáků, kteří zde zůstali až do konce války. Dne 5. května byl okamžitě ustanoven RNV, jehož předsedou se stal František… Zobrazit více
Židé v Bechyni
V Bechyni před válkou vlastnili Židé 22 domů, čtyři stodoly a mnoho hektarů polí a luk, které pronajímali místním sedlákům. Jejich nemovitý majetek se odhadoval na 2.500.000 Kčs. Židé ovládali téměř veškerý obchod v Bechyni.
Válečný rok 1945 a konec války na Hluboké nad Vltavou na základě obecní kroniky
Kronika obce Hluboká nad Vltavou byla dopisována až po skončení druhé světové války, jako většina kronik. Proto zápisky v této kronice jsou stručné. Tento článek se ovšem bude věnovat pouze poslednímu válečnému roku, roku 1945, v Hluboké nad Vltavou, který je z hlediska událostí v obci nejzajímavější.
Pomník odbojové skupiny ve Vlkově u Ševětína
V roce 1941 byla situace odbojových skupin v našem regionu svízelná, předchozí zásahy gestapa ochromily vývoj podzemního hnutí. Odbojová síť nebyla zde až do konce války obnovena v té míře, v jaké existovala v letech 1939 – 1940. Po likvidaci I. ústředního vedení navazoval spojení mezi existujícími organizacemi Komunistický svaz mladé generace, založený někdy mezi dubnem a květnem 1940. Tato organizace zasahovala i do Jižních Čech. Styk i s malými odbojovými organizacemi byl zprostředkován rozšiřováním ilegálních výtisků Rudého Práva, tedy jen do října 1941, kdy byla centrála této odbojové organizace paralyzvána rozsáhlým zatýkáním. Přerušený styk odbojových skupin se pokusili navázat František Vondrášek a Václav Jareš, oba z Vlkova. František Vondrášek pracoval v tužkárně Hartmuth, kde se počátkem roku 1942 seznámil s Františkem Šturmou, který byl jedním z předních vedoucích českobudějovické odbojové skupiny. Pomocí Vondráška se Šturma dostal do přímého styku s V.Jarešem,… Zobrazit více
Dolní Bukovsko v letech 1938 – 1945
Po uchopení moci Adolfem Hitlerem v Německu byla ohrožena republika a proto byla v květnu 1938 vyhlášena částečná mobilizace. Ta byla po krátké době odvolána. Druhá částečná mobilizace byla k 10. září 1938. O tom zaznamenáváme paměti některých bukovských občanů, jak je zapsal Fr. Švinger (ředitel školy), obecní kronikář a Adolf Malecha též z Dolního Bukovska.
V květnu 1938 když Německá armáda se začala stahovat k naší SZ hranici, byla za generála Syrového vyhlášená částečná mobilizace mladších ročníků. Naše oddíly obsadily pohraniční okresy a proto patrně se Němci neodvážili k přímému útoku. Poté následovaly tragické události spojené s politikou. Proto byla vyhlášena 2. mobilizace dne 10. září 1938 tedy 2 dny po pouti. Konala se právě schůze obecního zastupitelstva, když v tom náhle přerušili debatu o problémech v Polsku četníci. V ruce drželi seznam jmen. Přímo ze schůze vzali… Zobrazit více