Erik Hieke
Pomníčky lesních neštěstí v regionu severního Českobudějovicka
V minulých staletích byl lidský životní styl zcela odlišný než dnes. Práce v lese přinášela mnohým rodinám jedinné živobytí a též jedinný příjem. Smrt či zranění živitele, mohlo mít pro rodinu tragické následky. Není proto divu, že v případě úmrtí při lesních pracech, na takových místech vznikaly i pamětní kříže. Tento příspěvek, by měl upozornit na takové kříže v našem regionu a splnit jejich účel, odvrácení zapomění, této památky zemřelých. Většina křížů dodnes zachovaných, se nachází jen výjimečně v blízkosti cest či silnic, mnohé jsou ukryté před očima okolního světa v bažinách, hlubokých roklích či v zaniklých úvozech.
První a nejstarší pomníček stojí nedaleko osady Chyňava, přímo nad rychlostní komunikací Praha- České Budějovice.
Pomník Matěje Kantora
Na kamenném pomníku je umístěná mramorová destička s následujícím textem:
„Zde podlehl tragické smrti náš milovaný otec Matěj Kantor z Červeného Újezdce při kácení dříví 1.března 1914.“
GPS: 49°2’51.099″N, 14°30’57.956″E
Pomník Vojtěcha Lence… Zobrazit více
Myslivecký kříž u Ševětína.
Mezi ševětínským zemědělským družstvem a samotou Hrobárna je několik polních celků, které narušuje jediný lesík (kóta 460 m.n.m.). Jedná se o malý zalesněný kamenitý kopeček s patrnými lomečky na kámen, kterému kromě několika vzrostlých stromů vévodí posed. Při bližší prohlídce místa zjistíme, že několik metrů od kraje lesa nedaleko nového posedu, stojí velká borovice, na níž jsou zbytky dalšího, daleko staršího posedu a pod ním se krčí malý, ale upravený křížek. Tento kříž, bez jakéhokoliv nápisu připomíná tehdejšího myslivce.
Přístup ke kříži je špatný, v létě je možný od silnice Ševětín – Mazelov a odtud přímo k lesíku, nebo po loukách od zemědělského družstva Ševětín. K místu nevede žádná regulérní cesta.
Mapový podklad: www. Mapy. cz, červeně vyznačen lesík “ Na Čapků“.
GPS :49°5’47.595″N 14°35’26.510″E
Dětské hry
Mnohé hry se úplně zapomněly nebo neodpovídají duchu dnešní mládeže. My se budeme zabývat právě těmi už dnes zapomenutými, které bychom marně hledali u dnešních dětí na venkově.
Hra o fazole
Byla všeobecná jako první jarní hra, kterou dnes už taky zapomenuté cvrnkací kuličky, na něž neměly dříve děti peníze. Za 1 – 2 koruny se koupily u kupce pestré fazole, na které se ušil pytlík na zdrhování… A bylo vybavení do hry.
Opatkem dřeváku nebo botky se vyhloubil důlek, do něhož se z určené vzdálenosti snažili hráči ve stanoveném pořadí házet ujednaný počet fazolí. Kdo hodil aspoň jednu do jamky nebo co nejblíže vyznačenému středu, ťukal první prstem rozkřiknuté fazole do jamky. Naťukané fazole si z jamky vybral, to byla jeho výhra. Pak následovalo ťukání ostatních hráčů v pořadí, jak kdo byl blízko od jamky. Bylo důležité určit pořadí než se začalo ťukat, aby nebyly neshody.… Zobrazit více
Ověřování autentičnosti ostatků českých svatých
1. Ověření autentičnosti pozůstatků
Ověření autentičnosti je prvním a základním požadavkem. V optimálním případě, kdy je dostatek zpráv o zkoumané osobnosti, kdy je znám datum narození a úmrtí, kdy jsou k dispozici dokonce zprávy o zdravotním stavu, příčině smrti a eventuelně o manipulaci s jejím tělem po smrti, tak v takovém to případě je pro důkaz autentičnosti zkoumaných kosterních pozůstatků dost opěrných bodů. S těmito případy se můžeme setkat hlavně ve vrcholném středověku i později. Bohužel v raně středověkých, popř. ještě starších dobách řada potřebných informací chybí. Proto musí nastoupit interdisciplinárně (mezioborový) vedený průzkum a spolupráce z hlediska archeologicko–historického, uměnovědného a antropologicko-medicínského oboru.
Archeologický průzkum nás informuje o původnosti pohřbu nebo o druhotném, případně vícenásobném přenesení pozůstatků. Archeologie může pomoci k datování hrobu díky zkoumání inventáře hrobu a jeho uspořádání. Rovněž i umělecko–historický výzkum objevených předmětů, textilií apod. nebo… Zobrazit více
Nářečí v Ševětíně
V tomto příspěvku bych rád představil sebraná slova, která používá pani Milada Jiříčková ze Ševětína a její děti. Podíváme li se na tato slova, budete možná překvapeni, která z nich sami používáte a jsou pro Vás přirozená. Mnohdy Vám to dojde ve chvíli, kdy Vám člověk, místa neznalý řekne: „A to je prosím co?“ Některá slova jsou podobná s hosínským a chotýčanským seznamem, některá jsou specifická pro tuto oblast „Pšeničných blat“, např. Křápiště. Jiná se užívají vcelku hojně i v obecné češtině, např. Husí pupek. Na druhou stranu, jsou vcelku dosti zastoupena i slova z němčiny, např. Tébich, frhaňky, vajlink, kýbl, štolverk, šmorum apod. a poslední skupinu tvoří slova, která se začala používat v době, kdy se tito lidé seznámili s neznámými produkty, např. čekuláda.
Smírčí kříž u Borkovic
Smírčí kříže se stavěly na místech, kde se stal hrdelní zločin nebo nějaké neštěstí. Ve středověku bylo možno při potrestání provinilců uplatnit systém tzv. smírčího práva. Provinilec měl za povinnost se vyrovnat s postiženou rodinou. Kromě peněžitého či jiného vyrovnání byl většinou nucen postavit na místě zločinu smírčí kříž. Někdy byly na těchto křížích i zobrazeny zbraně, kterými k zločinu došlo(sekyra, meč, šíp apod.) Tento zvyk se kupodivu zachoval místy do dnešních dnů. Na místě vraždy mladé ženy v Krásné Lípě u Rumburka byl před několika lety postaven smírčí kříž. Jediný smírčí kříž se v našem regionu nachází nedaleko obce Borkovice. Tento kříž se někteří odborníci rozpakují zařadit mezi smírčí kříže a je tedy někdy označován spíše jako kamenný jetelový kříž. Tento kříž má úctyhodné rozměry 105x100x18 cm. Ještě v nedávné době byl kříž zakrytý v náletových dřevinách a měl uražené rameno. Po příkladné péči, kterou… Zobrazit více
Pomník Jakuba Krčína na hrázi rybníka Krčín.
Pomníček Jakubu Krčínovi stojí na hrázi rybníka Krčína od roku 1947. V této poválečné době vznikaly mnohé patriotistické stavby, které měly připomínat českou státnost. V našem regionu máme takové stavby hned dvě, jedna je u Mazelova a druhá ve Vitíně u pomníku padlých. V prvním případě se jedná o prostý kamenný pomníček na kterém je napsáno:
HEJTMANU RYBNÍKÁŘŮ
JAKUBU KRČÍNOVI Z JELČAN
ROŽMBERSKÉMU REGENTU
1535-1604
JIHOČESKÁ SCÉNA NA BLATECH R. 1947.
Pomník je v dobrém stavu. Bohužel je tak malý, že unikl i kartografům a proto není vyznačen na mapě. Jeho zaměření do mapy přijměte jako orientační.
Tento rybník je s Krčínem spojen nejen jménem ale i tím, že jej vybudoval společně s rybníkem Stržkou a Ptačím Blatem. Dodnes staří sedláci v Mazelově nemohou na Krčína zapomenout a po generace si předávají pověsti o tom, že když se stavěla hráz rybníka, tak zde byli pracovníci natolik nahuštěni, že tlačená… Zobrazit více
Památník Pavlu Kučerovi v Hněvkovickém lese
Během terénních průzkumů v našich lesích se setkáváme s velkou spoustou křížků a pomníčků. Existence a historie těchto drobných památek nám často zůstává skryta. Jedinou možností jsou narativní prameny a není třeba připomínat, že musí být kvalifikované. Pomníček o kterém se tento článek zmiňuje je naštěstím jedním z těch, kde se podařilo zjistit jeho historii i popud, kvůli kterému vznikl. Zásluhou panů ing. Vaněčka z LČR a ing.Pletky z ČMMJ bylo zjištěno, že tento pamětní kámen byl postaven lesníkovi Pavlu Kučerovi. Na tohoto milovníka lesa je dodnes vzpomínáno i mnohými lesními dělníky. Nyní se podíváme na jeho krátký životopis, který nám poskytl pan ing. Pletka:
KUČERA Pavel, se narodil 22. 3. 1931, zemřel 4. 11. 2009.
Po vystudování lesnické školy a určité praxi na lesním úseku Hněvkovice pracoval jako lesník až do svého odchodu do důchodu, tj. 32 let.
Jeho celý život patřil lesu a zvěři, v … Zobrazit více