Událost, o které pojednává tento článek, se sice odehrála v oblasti již mimo pomyslný region severního Českobudějovicka, přesto však se autoři těchto stránek vzhledem k jejich vztahu k řadě jiných událostí v severním Českobudějovicku věnují i nejbližším sousedním regionům včetně Písecka a Milevska a také proto, aby nebyly zapomenuty jedny z největších zvěrstev,která se v jižních Čechách na konci války udála, považujeme za naší povinnost zaznamenat pro naše čtenáře svědectví o několika těsně poválečných dnech na pravém břehu Vltavy u Podolského mostu.

Každého historika by měla zajímat jen fakta a měl by se vyvarovatjakýmkoli způsobem svým vlastním úvahám a soudům nad aktéry dávnýchudálostí. Také nás zajímají především fakta a nechceme vinit žádný národz násilí na jiném. Válečných zločinů v době druhé světové války se dopouštělyvšechny strany. Mnoho válečných zločinů bylo zdokumentováno na německé aruské straně, mnoho jich je, ať možná v… Zobrazit více →

 Dne 11. října 2012 došlo na poli nedaleko obce Křenovice u Písku k naorání dvojhrobu německých vojáků z roku 1945, který následně nalezl hledač militárií a nález ohlásil Policii ČR. Policisté vyzvedli ostatky jednoho z vojáků, u kterého byla nalezena vojenská identifikační známka. Po posouzení patologem případ uzavřela a předala archeologům Prácheňského muzea v Písku, kteří situaci dále zkoumali.

Celý dvojhrob byl řádně zdokumentován a byly odborně vyzvednuty ostatky druhého vojáka včetně všech předmětů, které u něj byly nalezeny. Podle množství německých vojenských knoflíků byl voják pravděpodobně oblečen do polní blůzy M43, u zbytků kalhot byla nalezena kožená poutka šlí. Voják byl pravděpodobně uložen do hrobu ve vojenském kabátu, do kterého však nebyl oblečen, ale položen (koncentrace knoflíků a límcové háčky u nohou). V prostoru nohou měl voják uloženu pravděpodobně vojenskou malou polní a v ní tyto nalezené předměty: cigarety, náústky cigarer, dva… Zobrazit více →

Blížící se konec války přinesl nový jev na stále ještě nacisty okupovaných územích – tzv. pochody smrti vězňů koncentračních táborů a válečných zajatců, někdy také nazývané „hladové pochody“. Nacistický režim se snažil ukrýt a zahladit stopy zločinů na vězních koncentračních táborů a snažil se je „evakuovat“ do táborů v Bavorsku. Již koncem ledna 1945 byli například mnozí obyvatelé Českobudějovicka svědky průjezdu „vlaku smrti“ s vězni z polských koncentračních táborů, kteří byli za venkovního mrazu –24 °C přepravováni v otevřených nákladních vagonech. Podél trati pak bylo nalézáno velké množství mrtvol. Nacisté před postupem Rudé armády evakuovali také válečné zajatce nasazené na práci ve východních oblastech německého a okupovaného území a nyní měli být přesunuti do zajateckých táborů ve středním Německu.

Zřejmě nejznámějším pochodem smrti v jižních Čechách je tzv. Volarský pochod. 4. května 1945 do Volar dorazilo asi 310 vyčerpaných… Zobrazit více →

V době, kdy byla situace na frontách taková, že bylo každému jasné, jak válka dopadne, potřebovali nacisté nějakým způsobem pozvednout morálku českým kolaborantům a především svázat se svým osudem řadu osobností českého národa, kterých si jejich okolí vážilo a kteří přitom často byli ve skutečnosti protinacistického smýšlení. Z těchto důvodů K.H.Frank u příležitosti 2. výročí smrti Reinharda Heydricha 4. června 1944, založil první a poslední protektorátní vyznamenání – „Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava s orlicí sv. Václava.“ Přitom sám Heydrich za svého života zřízení protektorátního vyznamenání odmítal, protože by dávalo Protektorátu charakter samostatného státu. Autorem výtvarného zpracování čestného štítu byl Max Švabinský. Poprvé uděloval K.H.Frank orlici 17. června 1944. Tehdy jí obdrželi členové protektorátní vlády, několik českých sedláků a dělníků a také několik vysloveně aktivistických kolaborantů. Podruhé K.H.Frank orlici uděloval u příležitosti 72. narozenin státního prezidenta Háchy 13. července 1944. Nyní vyznamenání získaly osobnosti… Zobrazit více →