Jednou z hlavních činností administrátorů našeho webu je spolupráce s archeologickým oddělením jihočeského muzea. Ta spočívá především v nedestruktivním průzkumu krajiny severního Českobudějovicka za účelem vyhledávání nových archeologických lokalit, kontrolou stavu současných známých lokalit a prohloubením poznatků o již známých lokalitách. Jde jednak o povrchové sběry keramiky, respektive keramických střepů na zoraných polích, v lesních vývratech, oraništích po zvěři, zemních výkopech a podobně. Při této činnosti lze odhalit nové lokality, kdy například větší množství pravěkých střepů může značit přítomnost dávného lidského sídliště. Rozpoznat lze i konkrétní objekty, především v zemních výkopech, kdy můžeme zpozorovat na stěně výkopu například zaniklou zásobní jámu, projevující se odlišnou barvou zeminy, než má okolní rostlá neporušená půda. Kromě keramických zlomků lze vzácně najít i kamenné nástroje – úštěpy a také kovové artefakty.

Další významnou činností je vyhledávání neznámých a tzv. „nezapsaných“ mohyl a mohylníků. V severním Českobudějovicku se nám podařilo nalézt a společně a archeologem… Zobrazit více →

Archeologie je věda, která nám přináší poznání o dobách minulých, tam kde mlčí prameny historické – písemné. To se týká především pravěku, který tvoří 99% lidských dějin a jiných pramenů než archeologických k němu nemáme. Samotná archeologická věda došla za posledních sto let značných změn. Zatímco v jejích prvopočátcích se jí věnovali víceméně amatérští nadšenci, kteří na správné metody výzkumů teprve museli přijít, dnes se jedná o vědu již zcela kultivovanou s jasnými pravidly a metodami, která pracuje s nejmodernější technikou a technologiemi. Archeologie dnes patří profesionálům a nikdo jiný nemá právo provádět archeologické výzkumy. Přesto však i amatérský zájemce může archeologům pomoci a níže si ukážeme jak. Zobrazit více →

Tento článek je typickou ukázkou, jak důležité je při amatérské archeologii, kontrola stavu již starších známých lokalit. Ke konci roku 2012 jsme se vydali obhlédnout pravěký mohylník, dosud neznámého stáří, v katastru Líšnice. Na místě jsme zjistili, že v nedávné době došlo k rekonstrukci a zpevnění lesní cesty, která mohylníkem prochází. Při té příležitosti byly čištěny stoky po obou stranách cesty způsobem, že zarostlé dno stoky bylo „odfrézováno“ a vyhrábnutá hlína vyhozena strojem do lesa. Na dně stoky jsme v celé její délce nalézali pravěké keramické zlomky a také nad stokou v odfrézované zemině. Po chvilce jsme konečně zjistili, odkud střepy pocházely. V místě, kde se cesta částečně zařezává do jedné z mohyl, jsme přímo na dně stoky nalezli zbytky tří hliněných nádob ještě ve svém původním uložení. Protože začalo silně pršet, bylo jasné že je jen otázkou času kdy se nádoby zcela… Zobrazit více →

Povrchové sběry keramiky lze provádět nejen na polích a v lesních vývratech, ale také v potocích a to rovněž se zajímavými výsledky. Tak jako cestuje při každé orbě keramický střep po poli, cestuje i proudem vody potokem a to samozřejmě o daleko značnější vzdálenosti. Keramika, kterou tak nalezneme v potoce, který má už v místě nálezu větší průtok, mohla přicestovat i z několik kilometrů vzdáleného místa a její vypovídací hodnota je tak nízká. Jinak tomu ale je u malých lesních potoků, kdy nalezená keramika je v místě vzdáleném jen několik kilometrů nebo i jen několik stovek metrů od pramene potoka. Zde můžeme důvodně předpokládat, že nález ve vodě příliš velkou vzdálenost neurazil. Zaměřovat polohu nálezu GPS má zde smysl především počáteční a konečný bod sběru, respektive místo posledního nálezu. Pak máme i šanci nalézt místo odkud je keramika vyplavována i ve větším potoce, odhalíme-li… Zobrazit více →