1939 – 1945

Chotýčany v roce 1945

            V polovině ledna 1945 se v obci roznesla zpráva, aby se nikdo nepřibližoval k trati. Němci varovali obyvatelstvo před vlakem plným vzbouřenců, kteří střílejí na vše strany.1 O vzbouřence se ovšem nejednalo, vlak byl přeplněn vězni z koncentračního tábora, jejich stav byl špatný, většina byla velmi zubožena, neboť vagony byly otevřeny a vězni byli buď úplně nazí, nebo měli jen ojedinělé kusy oblečení.2 Na katastru obce po průjezdu vlaku zůstalo jedenáct zmrzlých a zmrzačených obětí, které byly četou místních na voze Josefa Šebesty odvezeny na hřbitov sv. Otýlie.3 Jeden z účastníků na tehdejší situaci vzpomíná: „Po vlaku smrti nás vyhnali ze školy a nahnali k trati. Zde jsme museli sbírat vyhozené vězně z vlaku, svlíkat je a snášet na hromadu, ti, co ještě žili, esesák dorážel pistolí, ostatní odvezli ke… Zobrazit více

Pomník Viléma Kajera u Lhotic

Blízko rozcestí u kafilérie Chotýčany stojí po levé straně od Lhotic litinový křížek. Jako nejlepší orientační bod by nám mohla sloužit zastávka autobusu ve směru na Lišov, která stojí pár metrů od místa neštěstí.

Na zrekonstruované destičce stojí nápis:

VILÉM KAJER

18. 5. 1914

5. 5. 1945

Dne 5. května se Vilém Kajer a další tři muži ze Lhotic, z místa zvaného Šachty, vydali na křižovatku u dnešní kafilérie. Od rána zde zastavila tři maďarská nákladní auta, ze kterých sundali zbraně, čímž si rozšířili svojí dosud chatrnou výzbroj a vedle zbraní si také ponechali štůčky látek, pytle s tabákem a další nedostatkové materiály. Jelikož lhotičtí byli úspěšní, zanedlouho si takto opatřili velké jmění a proto si ho odnesli domů, s tím, že se za okamžik vrátili na křižovatku zase zpátky. V té samé chvíli se vracel cestou do Lhotic z práce pan Fučík. Cesta byla… Zobrazit více

Bošilec a rok 1944 – 45

Konec druhé světové války v obci Bošilec se začal projevovat již v srpnu roku 1944, kdy byli na místní faře dočasně ubytováni němečtí vojáci. Během jejich pobytu se zde jeden z nich na půdě oběsil. Byl jím A. Pöschko, který se narodil 2. 6. 1876 a zemřel 2. 8. 1944. Po sametové revoluci při úklidu půdy na faře, byla nalezena vojákova vojenská knížka. Zásluhou starosty pana Malechy se doklady dostaly přes Červený kříž až k rodině, která projevila zájem hrob navštívit.1

Místo jeho posledního odpočinku nalezneme na bošileckém hřbitově vpravo od márnice. O hrob se až do nedávna starala místní paní, avšak po její smrti začíná kříž zarůstat a reznout.

O situaci a událostech druhé poloviny roku necháme vypovídat po válce zpětně psanou kroniku: Od podzimu roku 1944 se začaly objevovati častěji letecké svazy a o vánocích přeletělo mnoho angloamerických letadel, na tratích se objevili… Zobrazit více

Paraskupina Glucinium

Paraskupiny, které do Protektorátu v období německé okupace vysílal II. zpravodajský odbor MNO v Londýně, bývají děleny do tří vln. Příslušníci 1. vlny, vyslaní v letech 1941-42, byli po Heydrichiádě téměř všichni mrtví nebo zatčení. Obnovit spojení s Protektorátem a odbojovou organizaci se pokusila 2. vlna vysílaná na přelomu let 1942/1943, ale po Heydrichiádě bylo něco takového velmi obtížné. 3. nejsilnější vlna probíhala od jara 1944 až do roku 1945.

V rámci třetí vlny se podařilo udržovat spojení a odbojovou organizaci na většině území Protektorátu. Stranou zájmu dosud zůstával prostor jižních Čech, kde nebyla vysazena žádná skupina v předešlých vlnách. Proto byla na podzim 1943 vytvořena skupina s krycím jménem GLUCINIUM. Za úkol měla vytvořit v jižních Čechách odbojovou organizaci, udržovat spojení s Londýnem a provádět zpravodajské a sabotážní akce. Skupinu tvořili čtyři muži: velitel nadporučík Vítězslav Lepařík, zástupce velitele rotný Ludvík Hanina, pomocník rotný Josef Cikán a radista rotný… Zobrazit více

Krátery v Černém lese (kat. Kostelec)

Na upozornění pana Mgr. Daniela Kováře PhD. byla provedena terénní prospekce v lokalitě Černý les v blízkosti obce Kostelec. Během tohoto průzkumu bylo zjištěno 6 kráterů, ve dvou řadách vedoucích od jihu k severu. Při následném pátrání v kronikách se podařilo nelézt i písemný zápis ke kráterům samotným. Zápis ponecháváme v původním znění:

„Tak došlo dne 24. března( 1945) v dopoledních hodinách k smutné události, k náletu anglo – amerických létadel na Č.Budějovice. Účinek útoku byl hrozný. V jižní části města bylo zničeno mnoho domů, hlavní nádraží spustošeno, mnoho lidí přišlo o život. Škody byli veliké. Z vojenského hlediska bylo to již zbytečné. Osud Říše byl tou dobou již zpečetěn. Ten den konal se dopoledne pohřeb rolníka Jana Vondráška (st.) z malé strany. Když pohřeb přišel do kostela, ozvaly se u nás velmi slyšitelné výbuchy svržených bomb v Č.Budějovicích. Nastala velká panika mezi… Zobrazit více

Rozhledna na Dunajovické hoře

Jižní Čechy jsou krajem kde byla postavena nejstarší česká kamenná rozhledna (Kleť), avšak v celorepublikovém průměru je zde nejméně rozhleden a vyhlídkových věží. Tuto skutečnost si uvědomovali již členové KČT v období předmnichovské republiky a snažili se tento stav změnit. Jedním z těchto případů je rozhledna na Dunajovické hoře (505 m.n.m).  Původní návrh na stavbu dřevěné rozhledny vznikl z pera člena třeboňského odboru KČT ing. Vopičky. Rozhledna byla dvanáctimetrová, měla betonové patky, do kterých byla usazena. Odhalení věže proběhlo 5. června 1939, vzhledem k politické situaci, nebyl součástí otevření obvyklý slavnostní ceremoniál. Zanikla pravděpodobně v poválečné době. V literatuře se objevuje i spekulace o tom, že byla zničena nacisty.  V pozdější době pod bývalou rozhlednou vznikl kamenolom, který zapříčinil to, že jedna z betonových patek se uvolnila a spadla do prostoru bývalého lomu. Zde se nachází dosud. Pokud by jste chtěli nalézt zbývající základy této stavby, musíte jít… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
    Statistika návštěvnosti

    TOPlist