Nezařazené
Vzpomínky MvDr. Václava Hořejšího díl I.
Před lety zaznamenal někdejší ředitel ZŠ Ševětín pan Mgr. Hajný vzpomínky pana MvDr. V.Hořejšího. V dnešním I.díle si připomeneme období 1939 – 1945.
Vzpomínka na okupaci v březnu 1939.
Bylo mi necelých deset roků, když nás Němci okupovali. Němečtí vojáci přijeli od Veselí v dešti se sněhem. Bylo to několik motorek s postranním vozíkem, na kterých byly připevněny kulomety. Nám dětem začali nabízet čokoládu. Hrdě jsme odmítli a šli domů.
Nebezpečná hra.
Dva roky předtím jsme jako kluci přebíhali silnici od Veselí nad Lužnicí do Českých Budějovic. Bylo nedělní odpoledne. Podívali jsme se vždy doprava, pak doleva, a když jsme uviděli jet auto, přeběhli jsme rychle na druhou stranu silnice. To byla naše zábava. Bylo nás asi osm.z části Ševětína, které se říkalo Betlém, děti Pávků, Honzátků a další z chudobince. Viděli jsme auto, rozběhli se, ale můj o tři roky… Zobrazit více
Pomník pozemkové reformy v Olešníku
Osvobození tábora v roce 1945 ( fotoalbum)
Těžba hnědého uhlí u obce Dobřejovice (okr. ČB)
Deník PhDr. Miroslava Dědiče II. část
Druhá část deníku pana Dědiče začíná 28. října 1941 a končí 24. února 1942. Hned na začátku autor deníku vysvětluje, proč právě začíná psát deník 28. října, kdy vzniklo Československo. 24. února 1942 padl Charkov a v českobudějovické nemocnici bylo umístěno na 300 zmrzlých německých vojáků a školáci si užívají prodloužené vánoční prázdniny.
Španělská modrá legie v Nové Vsi u Českých Budějovic ve vyprávění obecní kroniky
Ačkoli bylo Španělsko za druhé světové války neutrálním státem, dovolil Francisco Franko, aby každý, kdo chtěl bojovat, aby do války šel, ovšem pod podmínkou, že bude bojovat výhradně proti bolševismu, tedy proti Sovětskému svazu, nikoli proti západní Evropě a Spojencům. Důvod tohoto počinu byl prostý, jednak Franco nechtěl porušit neutralitu Španělska a druhnak se cítil jaksi zavázán Hitlerovi za jeho pomoc během španělské občanské války.
S myšlenkou na vytvoření španělské modré legie (legion Azul) přišel španělský ministr zahraničí Ramon Serrano Suner. Toto uskupení vytvořené z dobrovolníků bylo Německem přijato 24. června 1941 v počtu 2612 důstojníku a 15 492 řadových vojáků (původní záměr bylo vyslat do boje 40 000 mužů, což se ukázalo jako zbytečné). Většinu tvořili veteráni z občanské války, čerství absolventi vojenské akademie v Zaragoze, španělští fašisté či pochlebovači režimu, kteří v tomto uskupení vycítili svou šanci na osvobození svých příbuzných z vězení. Velitelem modré divize se stal… Zobrazit více
Pražská císařská silnice
Na našem webu jsme již pojednali o bývalé středověké pražské silnici, nyní je řada na to, povědět si něco o historii té současné pražské silnice, kterou mnozí z nás denně projíždějí. V první polovině 18. století byl stav zemských silnic značně neutěšený, v některých místech můžeme říci přímo katastrofální. Staré silnice se prakticky nijak neudržovaly, i když byla vydávána různá nařízení – například krajské úřady měly vypracovávat každý čtvrt rok zprávu o stavu silnic a rychtáři měli dokonce každý týden kontrolovat stav cest a silnic v jejich obvodech a zařizovat opravy. Tak jako tak, staré silnice přestávaly stačit stále se rozvíjející obchodní, soukromé a vojenské přepravě. Ve Vídni padlo rozhodnutí vybudovat síť nových umělých silnic a za tímto účelem byla roku 1725 ustanovena silniční komise. Císař schválil návrh komise na zřízení prvních šesti silnic z Vídně a roku 1737 byl vydán nový mýtní patent.… Zobrazit více
Banderovci v Olešníku- hraný dokument II. díl
František Franěk – radista vysílačky vojenské odbojové organizace Obrana národa 9. 6. 2015
Spolehlivé spojení domácího odboje s exilovým vedením bylo po celou dobu 2. světové války hlavním úkolem radistů odbojových organizací a výsadkových spojovacích skupin, vysílaných od konce roku 1941 do okupovaného Československa. Jedním z mužů, kteří stáli u zrodu tohoto rádiového spojení byl i František Franěk.
František Franěk se narodil 18. ledna 1912 v Dobřejovicích u Českých Budějovic v rodině drobného zemědělce Františka Fraňka1, jako první z celkem devíti dětí. Roky Velké války 1914 – 1918 strávil otec na frontě, v řadách českobudějovického 91. pěšího pluku Rakousko – uherské armády.
Po ukončení obecné školy v Dobřejovicích František Franěk nastoupil v září 1924 do měšťanské školy v Jírovcově ulici v Českých Budějovicích a po třech letech se pod dojmem elektrifikace rodné obce vyučil v českobudějovické firmě bratří Švehlů elektrotechnikem2. Současně v letech 1927-1930 navštěvoval i Odbornou školu pokračovací při Státní průmyslové škole strojnické v Českých Budějovicích3.
Po vyučení se pokoušel získat… Zobrazit více
Chování obyvatelstva k německým vojákům od května do června 1945 v regionu Severní Českobudějovicko 28. 6. 2011
Krátce po 9. květnu 1945 bylo území námi sledovaného regionu již osvobozeno a mnoho německých vojáků zajato. Tehdy začaly i pověstné pochody zajatců. Naskytá se otázka, jak se národ, který byl Němci po dlouhých šest let utlačován, zachová k poražené armádě, zde zastoupené bezbranými zajatci…?
V kronikách obcí našeho regionu jsou tyto události dobře popsány a lze z nich vyčíst i dobovou atmosféru.
Mnoho nám mohou také vypovědět očití svědkové a skrovné písemné záznamy osobního charakteru.
Začněme farní pamětní knihou ze Ševětína. Tato kronika je psána velmi citlivě, jakákoliv interpretace by byla jen na škodu, proto uvádíme původní text:
„Nejsmutnější pohled hrůz válečných jsem viděl 12 V., kdy v parném dnu po zdejší silnici vedli Rusové celé tisíce něm.vojáků do zajetí směrem k Českým Budějovicím. Někteří vojáci padali žízní a vyčerpáním. Někteří šlechetní osadníci podávali jim vodu, místy se však našly i lidské hyeny čekající, až některý uhyne, aby… Zobrazit více