Po roce 1945

Srpen 1968 v kronikách obcí severního Českobudějovicka

Kromě novinových článků, případně audiovizuálních nahrávek a výpovědí pamětníků, existujedalší narativní pramen, a tím jsou kroniky. Následují tedy úryvky ze zápisů kronikářů obcí severního Českobudějovicka.

Zajímavá je kronika obce Purkarec, kde mezi běžnými listy kroniky kronikář vlepil sedmistránkovou přílohu věnovanou pouze událostem před a po 21. srpnu 1968. Při čtení získá badatel dojem, že se jedná o propagandu namířenou proti tehdy probíhající „revoluci“. Situaci přirovnává k podobným událostem v Maďarsku v roce 1956, tzv. Podivný podzim, které skončili smrtí 200000 lidí. Zmínka o tom, že by se v obci objevili příslušníci alespoň jedné z armád pěti států Varšavské smlouvy, se v této příloze bohužel nenachází.

Jako další v řadě zmiňme kroniku obce Jeznice na Vltavotýnsku. Opět se v ní sice nedočteme o případném pohybu vojsk ať už přímo v obci nebo jejím nejbližším okolí, ačkoli v Táně nad Vltavou byla umístěna posádka složená z příslušníků sovětské armády. Kronikář zapsal pouze… Zobrazit více

Likvidace církevního hřbitova v Zahájí roku 1965

V pamětní knize obce Zahájí se nám podařilo nalézt zápis z roku 1965 popisující rušení starého církevního hřbitova u kostela Zvěstování Panny Marie. Je to krásná ukázka detailně popisující vandalismus obecních úředníků, který na mnoha místech bohužel přetrvává dodnes…

 

str.261

Zrušení starého hřbitova

V měsící květnu bylo oznámeno z MNV i v kostele farním úřadem všem občanům obce Zahájí a okolí, kteří mají na starém hřbitově kříže nebo pomníky aby si je ve vlastním zájmu ze hřbitova do 1.srpna 1965 odklidili. Pokud by se tak nestalo, nechá to odklidit MNV. Tak 6.září dělníci Vojtěch Prokop a Jos. Říha byli vyzváni místním národním výborem aby kříže a pomníky ze hřbitova odstranili. Kříže jsou určeny do šrotu a pomníky co si pozůstalí neodvezli budou dány do zdiva (do gruntů).

Těch křížů bylo přibližně asi 150 a 10.září odvezeny do Čes. Budějovic. 21.září byly sundány tašky z márnice a vazba odstraněna.

V pátek 1.října odpoledne přijel bagr z dolu Svatopluk z Mydlovar na odklizení hřbitovní zdi a márnice a země ze hřbitova na kterou přijely 3 nákladní auta rovněž z dolu Svatopluk a odváželi materiál do bývalé pískárny u Nováků pole čís.7 které je při hlubocké cestě tak zvané „k Nováků jámě“.

Na odklizení hřbitovního materiálu se pracovalo 2-3-4- a 5ho jenom dopoledne nepřetržitě 16h denně. Pak přijel plantner, který terén upravoval kolem kostela na zrušeném hřbitově.

Dne 12.října sezačalo se zděním gruntů, pak tesaři udělali bednění do kterého se dával kámen a podstavce z křížů s dobrou cementovou maltou. Po celou dobu prací na odklizení materiálu hřbitova i práce zednické bylo od 1.října až do 28ho pěkné počasí, tu dobu vůbec nepršelo, takže se krásně pracovalo.

Dne 11.listopadu začaly traktory vozit štěrk od státní správy silnic z Lekařovi Lhoty na spodek vybraného hřbitova, po uválení válcem polito asfaltem a poházeno drobným štěrkem.

Poněvadž v polovici listopadu začaly dosti silné mrazy, upustilo se od dalších prací na této úpravě kolem kostela a bude se zase pokračovat příštím rokem na jaře. Zobrazit více

Pomníček dvou utonulých chlapců v roce 1948 ve Vítíně

V obci Vitíně byla v roce 1944 vybudována protiletecká vodní nádrž, která měla v případě náletu sloužit jako zdroj vody pro hasičské jednotky. Zajímavě o tom pojednává kronika obce Vitína:

„Se stavbou počalo dne 25 srpna 1944 a dokončena ( nádrž E.H.) byla dne 25. listopadu téhož roku. bylo na ní odpracováno celkem 766 dní a celkový náklad činil 45 tisíc 861 korun 40 haléřů. Občané, kteří byli účastni na vodní nádrži, ať prací, anebo koňskými potahy, darovali ze své odměny 18. tisíc 764 korun….

O dalších událostech této nádrže pojednává opět kronika obce:

Tragédie

Dne 22. července (1948  E.H.) utonul v obecní nádrži vodní ve Vitíně Jan Polanský, syn manželů Jana a Marie Polanských č.p. 77 a Josef Pavlík, syn Marie Pavlíkové, vdovy po zemřelém Josefu Pavlíkovi č.p. 118. Příčina utonulých hochů není známá“.

Dále kronika o této tragédii mlčí, stejně jako pamětníci, kteří v roce 1948… Zobrazit více

Cvičení Vltava 1966 v zápisech kronikářů severního Českobudějovicka

 V útlém mládí jsem se během svých cest po lesích v okolí Ševětína setkával s mnoha zákopy, zemními jamkami a jinými terénními zásahy, spojenými s činností člověka. Tehdy jsem si myslel, že se jedná o pozůstatky po sovětské armádě z roku 1945 či 1968. U některých tak tomu skutečně bylo, jiné se však vymykaly.

Jindy jsem vedle těchto zemních objektů nalezl v listí náboje do SA vz. 58, kulometné pásy, či jídelní misky. Teprve studiem kronik našeho regionu a přesnými popisy lokalit v nich jsem zjistil, že se jedná o pozůstatky cvičení Vltava z roku 1966.

1552_cvicenivs_1966

Operace Vltava v roce 1966, za účasti některých spojeneckých armád Varšavské smlouvy, byl pro obyvatele našeho regionu mnohdy tak silný zážitek a demonstrací síly, že ji některé další události nemohly ze vzpomínek vymazat. Kronikáři našeho regionu tyto události zaznamenali podle svého. Někteří cvičení přikládali větší význam, jiní menší, zkrátka jak každý uvážil. Odsuňme… Zobrazit více

První poválečné volby v roce 1946 na okrese Třeboň

V Třeboňském Státním oblastním archivu jsou uloženy dokumenty které, nám mohou podat svědectví o průběhu předvolebních aktivit a voleb samotných, které proběhly v naší vlasti jako první poválečné a  na dlouhou dobu poslední svobodné a demokratické.

Už koncem března ( 22.-29.3.45 ) při zasedání naší exilové vlády v Košicích byl vyhlášen program československé vlády Národní fronty čechů a slováků nazvaný Košický vládní program, kde se stanovilo, že v co možná nejkratším termínu po osvobození se uskuteční svobodné volby. Také se zde, ale psalo  že z volební soutěže budou vyloučeny ty politické strany, které se během okupace zdiskreditovaly spoluprácí s němckými okupanty. Třeboňský okres byl stejně jako ostatní, obnoven ve své původní podobě ( k 29.9.1938 ) dekretem prezidenta Beneše s účinností k 27.11.1945. Okres měl v r.1947 rozlohu 893 km2 s počtem obcí 89 s 43 537 obyvateli To bylo oproti roku 1930 o 12 000 obyvatel méně.Třeboňský… Zobrazit více

HROBY SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ V REGIONU SEVERNÍ ČESKOBUDĚJOVICKO

V květnu 1945 došlo k osvobození Československa několika armádami, z nichž sovětská měla největší ztráty. Pokud se zaměříme na náš region, zjistíme, že několik vojáků zahynulo i u nás. Někteří se zabili sami, jiní zemřeli na svá předchozí zranění a poslední skupinou jsou vojáci zastřelení vlastními veliteli, většinou za kázeňské přestupky. Posledně zmiňovaná skupina vojáků oficiálně označené hroby nemá, ale i tak je jistě na místě se o nich zmínit. Ať již tito lidé zemřeli jakkoliv, nesmíme zapomínat, že zemřeli u nás a jsou zde i pohřbení.

 

Bošilec

 

MICHAIL ANDREJEVIČ MARKOV

?.?.1923 – 19.5.1945 Bošilec

Příslušník Rudé Armády, která v květnu 1945 obývala břehy Bošileckého rybníka, tábor se rozrůstal a za krátko zde bylo dislokováno bezmála 4000 vojáků. M.A.Markov požil silnou dávku čistého lihu, což se mu stalo osudným, nepomohla ani včasná pomoc jeho druhů, kteří s ním jeli do bošilecké hospody, tehdy polního lazaretu. Zde voják vydechnul… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist