Erik Hieke
Poněšická pila
Poněšická pila vznikla přibližně v 70. letech 20. století, zvláště z důvodu blízké obory. Z bývalé obecní školy vzniklo sídlo správy státních lesů. Blízké okolí bylo patřičně upraveno a byla postavena částečně zděná budova katru, která se dodnes zachovala. Nedaleko katrovny byly zbudovány různé dřevěné budovy a chatky. Pro pracovníky lesů a pily vznikly později zděné domy, které stojí dodnes u cesty do Poněšic. Celá pila zanikla po roce 1990, kdy byl prodán místní katr. Do té doby pila zaměstnávala mnoho lidí z blízkého okolí, např. z Vlkova, Poněšic, Líšnice, Kostelce, Vitína a Ševětína. V podpilí katrovny je dodnes zachovaná dokumentace pily a její archiv. Budova sama o sobě je před zřícením, stejně jako přilehlé objekty. Zobrazit více
Dřevěný kříž u Poněšic
Dřevěnný křížek původně stával nedaleko křižovatek lesních cest poblíž hájovny Cirhan v Poněšické oboře. Dle jedné místní pověsti, zde byl vsazen jako ochrana před temnými silami, které zde řádily, dle druhé jako poděkování za přežití útoku divokého kance. Jelikož jeho umístění bylo nedaleko lovecké chaty, byl velmi dobře nápadný a také se zde často objevovaly květiny, které sem dávali věřící jdoucí z Vitína do Poněšic. Bohužel v době minulé, přibližně v 50. letech 20. století, byl v oboře na honu jeden významný komunistický politik a když se nespokojeně vracel z nevydařeného honu na nedalekou loveckou chatu, padl jeho pohled na kříž u cesty. Jakmile jej spatřil, vzal si stranou jednoho z lesních dělníků, s tím, že kříž musí ze svého místa zmizet. Lesní dělník, chtě nechtě kříž uřízl. Jelikož byl zaměstnanec věřícím, přesunul jej na současné místo, na konec úvozové cesty u Poněšic. Aby se na původní místo umístění nezapomenulo,… Zobrazit více
Hosínské zvony
Ke každému kostelu patří neodmyslitelně zvony. I když kostel v Hosíně stál již roku 1330, první známý zvon je až z roku 1681. To již byli patrony kostela Schwarzenbergové. Ve věži kostela byly čtyři zvony, sv. Petr, sv. Pavel, sv. Florián a umíráček P. Maria. Zvony svolávali lidi do kostela k bohoslužbám, zvonilo se ráno, v poledne a večer, takzvané klekání, když hořelo nebo při živelných pohromách. Když dlouho nepršelo, přivolával se zvoněním déšť, nebo naopak se rozháněly mraky, zvonilo se proti bouřkám. Zvonit se muselo v pravidelný čas, lidé se podle zvonění řídili a žili.
Vechtrovny na trase Hrdějovice – Horusice
Tentokrát se zaměříme na strážní domky, nebo-li vechtrovny (z něm. Bahnwächterhaus). První vechtrovny vznikali již při provozu koněspřežných železnic, ale jejich zlatá éra začala ve 40. letech 19. století. Šest vechtroven z okolí Ševětína bylo postaveno v roce 1873. Bohužel v naší době je jich už spousta vybydlených a zanedlouho bude většina z těch, které ještě zbyly, zbourána. Proto jsme se rozhodli tyto objekty zmapovat.
Hosínský betlém
Ke křesťanským svátkům vánočním patří též betlém, lidově jesličky. Pěkným vyřezávaným betlémem se může pochlubit kostel sv. Petra a Pavla v Hosíně. Je celý ze dřeva a v kostele je od vánoc roku 1893. Nahradil tak betlém malovaný, který byl již značně poškozený a zašlý. Tento betlém objednal a zakoupil v Tyrolsku v Gröden u dovedného sochaře kaplan František Husar na přání paní Rozálie Kubešové z Opatovic č.p. 4, která ho zaplatila a darovala kostelu. O vánocích býval betlém vystavován ve starém kostele na hlavním oltáři. V novém kostele byl vystavován v kapli sv. Kříže na oltáři stejného jména, nyní je stavěn před oltářem Panny Marie Lurdské.
Pomník španělskému vězni ve Vitíně
V červnu 2013 jedna z členek našeho spolku zajistila darování vyřazeného pomníku z hosínského hřbitova. Pomník byl umístěn v blízkosti již stávajícího dřevěného kříže, který se zde nachází již od roku 2003 a pomalu začíná chátrat.
Po vyklizení místa samého od náletových rostlin, došlo k zabudování pomníku do země, jeho upevnění a následně i k opravě samotného pomníku. Do čelní strany pomníku byl vyryt nápis a místo samotné znovu uklizeno od použitého materiálu. Již druhý den se u pomníku objevily květiny a svíčky. I samotnému místu se již několik let říká „U Španěla“. Doufejme, že i mladší generace si k tomuto místu vypěstuje vztah a bude se k tomuto místu vracet.
GPS:49°4’42.484″N, 14°32’0.812″E
Žižkův dub u Hrutova
V lese nedaleko Hrutova se nachází Žižkův dub, kterého si přisvojuje většina obcí v okolí polesí.
GPS: 49°3’19.548″N, 14°37’4.672″E
Samotný Žižkův dub a jeho historie je popsána ve Výběru p. Františkem Josefem Čapkem v článku Žižkův Dub a okolní zaniklé rybníky, ze kterého jsem přepsala úryvky týkající se dubu: Zobrazit více
Nářečí v severním Českobudějovicku
Tak jako jiné procházel i náš jazyk změnami. V tomto článku se můžete podívat na to jaká slova se dříve používala v našem mikroregionu a jestli by jste jim dokázali porozumět.
Hrdějovické názvosloví k roku 1935:
chcou – chtějí
nekdo – někdo
neco – něco
byť tu – buď tu
hůdě, hůďata – děvče, děvčata
vodrhat – drát peří
pročiž – proč
v děla – ve žně Zobrazit více
Neidentifikovatelné objekty ve Velechvínském polesí
V lesním komplexu Velechvínského polesí se během našich prospekčních průzkumů mnohdy podaří nalézt zajímavé objekty. O primárních účelech těchto objektů se můžeme pouze domnívat. Stejně diskutabilní je i snaha o dataci. V dnešním příspěvku Vás seznámíme s několika zásadními lokalitami. Předem upozorňujeme, že dané lokality byly prozkoumány pomocí detektorů kovů a proto se zde již nenalézá nic zpeněžitelného.
- lokalita – „U Prochodu“
Popis lokality: Při prospekci na pravém břehu bezejmenného potoka, bylo nalezeno reziduum několika jam. Největší z nich o rozměrech 2,5 m x 2 m a hloubce max. 2 m, byla zahloubená do břehu potoka, byla tvořená dřevěnou konstrukcí, z které se dodnes zachovala pouze střecha. Tato stavba byla umístěná pod okolní terén, vstup byl původně orientován k břehu potoka. Vstup byl tvořen jednoduchými dveřmi ze smrkových kuláčků. Na stěně byla umístěna dřevěná polička s osobními věcmi ( zubní kartáček, zubní pasta a keramický hrnek). Na zemi bylo umístěné… Zobrazit více
Nové poznatky k vývoji populace Evropy a jižních Čech
Mechanismy vývoje světové populace v minulosti
První zástupci našeho druhu, tedy lidé moderního typu, vznikli dle dnešních předpokladů v Africe. Afriku obývalo pravděpodobně mnoho druhů lidoopů a hominidů v různém čase. Jen někteří jsou předci dnešních lidí. Avšak podoba dnešních lidí je určena dlouhým odlišným vývojem v různých regionech světa (multiregionální teorie vzniku člověka, Vesmír 2014 duben).
Postupem času z Afriky odcházeli předchůdci nebo příbuzní člověka a osidlovali Eurasii. Dnešní moderní člověk vznikal někdy před 100 tisíci lety a jeho různé varianty odcházely postupně z Afriky, aby se rozptýlily po planetě. Před 80 tisíci lety existovaly starší formy moderního člověka, které se toulaly světem. Současně s moderním člověkem existovali i jiní zástupci druhu Homo Sapiens. Někteří vyhynuli, některé skupiny žijí dodnes v populaci Eurasie. Dnes se jedná o Děnisovany (jeskyně Děnisovaka na Altaji) a Neandertálce (údolí řeky Neander).
Nový názor říká, že Afrika hrála… Zobrazit více