Moderní doba do roku 1939

Stavební úsek čs. opevnění 146 Vitín

Okolnosti a historie výstavby československého stálého opevnění z let 1935-1938 jsou dnes širší veřejnosti celkem dostatečně známé, včetně tragického konce snažení českého lidu o obranu své republiky. Opevnění, ať už těžké či lehké bylo budováno jako souvislá linie na hranicích s Německem, Rakouskem, Polskem a Maďarskem. Tato linie je nazývána 1.hlavní obranné postavení – 1.HOP. Méně známá už je existence 2.HOP, kterážto druhá linie šla většinou několik desítek kilometrů za první. Tato linie byla řidší, zatímco 1.HOP tvořily dva sledy (linie bunkrů vzdálené 50 až 150m za sebou) a na ohroženějších místech sledy 3mi, 2.HOP tvořil jeden sled a na ohrožených místech dva. Rovněž výstavba 2.HOP započala později, než té první, což mělo za následek že v září 1938 byla v daleko menší míře hotova a byly zde i značně dlouhé mezery, kde bylo budováno prozatím alespoň opevnění polní. Zatímco na severní a jižní hranici skutečně byla vzdálenost obou linií… Zobrazit více

Hmotné pozůstatky po antracitových dolech u Lhotic

Potřeba kvalitního uhlí vedla českobudějovickou těžební společnost v čele s Tomášem Taschkem k zahájení těžby antracitu. Po neúspěšných pokusech v l. 1801, 1821 a 1844 byla těžba konečně v roce 1853 zahájena, ale po třech letech opět přerušena, protože se nevyplácela. Těžní věže na ložiscích antracitu mezi Lhoticemi a Úsilným krátce ožily ještě v roce 1890 a naposledy za druhé světové války1.“Dělníci nacházeli práci v antracitovém dole“Etna“ ve Lhoticích, kde asi od roku 1930 v nedostatečně vybaveném dole těžil se antracit. Hlavně pak přes celou válku nacházelo zaměstnání v dole mnoho dělníků z okolních obcí.“2Krátce po válce na šachtě pracovali němečtí zajatci, kteří jednoho dne uprchli. Hlídač Kročák svěřenou pistolí jen několikrát vystřelil do vzduchu…Zánik dolu způsobilo zatopení spodních pater vodou i se zařízením. Tím těžba antracitu ve Lhoticích končí. Zbyly jen prázdné betonové násypky, haldy hlušin, pamětní deska na zdi bývalé kanceláře a… Zobrazit více

Opevnění jihočeské 2.HOP v kronikářských zápisech

Stavba opevnění[1] a rostoucí ohrožení státního území se přirozeně promítly i do kronik a pamětních knih zdejších městeček a obcí. Do té doby byla oblast jihu Čech pro obranu víceméně nevýznamná, stály zde jen uzávěry starších objektů z roku 1936.[2] Po březnovém „anšlusu“ Rakouska se ale koncepce zdejší obrany radikálně změnila.

 

Jako doplnění ke článku kolegy Ciglbauera si dovolím uvést navíc několik zápisů z kronik z oblasti 2. HOP (úseků 144, 146 a 148). Tyto úseky jsou ostatně popsány v již v citovaných knihách pana Láška i pana Solpery.[3]Zápisy kronik je z časového hlediska možno rozdělit na 2 skupiny: a/autentické přímo z roku 1938 a b/ dopsané dodatečně po roce 1945. Těch několik „protentokrátních“ let mohlo samozřejmě nechat stopy na paměti kronikáře. Samozřejmě se promítá i nová politická situace po květnu 1945 a orientace na SSSR. Zápisy nepopisují většinou stavbu pevnůstek detailně, i… Zobrazit více

Reklamy z první poloviny 20. století v mikroregionu.

Reklama byla vždy důležitá při prodeji, ne jinak je tomu i dnes. Ale jak vypadala reklama ve 30. letech 20. století na jihočeském venkově? I na nejmenších vsích našeho regionu můžeme dodnes spatřit zachovalé reklamy na různá řemesla, jindy služby či výrobky. Nejznámější jsou reklamy na zubní pasty Thymolin, které jsou dodnes patrné na trase bývalé státní silnice, České Budějovice- Praha. Příkadem může být reklama ve Vitíně na domě čp. 96, dále v Dyníně na Hradině naproti dnešnímu silu a u nádraží v Ševětíně. Posledně zmíníme skupinu reklam na obchodní dům s oděvy u Tvrdíků v Týně nad Vltavou.Tyto můžeme dodnes spatřit na hospodářské budově na Hroznějovické návsi a ve Štipoklasech na statku č.p.10, kde byl tento nápis nalezen během rekonstrukce omítky. Dle výpovědi majitelky bude tento nápis zachován. Je až s podivem, že se tyto nápisy dodnes zachovaly. Nabízí se otázka, zda přežijí i zateplování starších domů.

Nápisy Thymolin… Zobrazit více

Vybrané pomníky pozemkové reformy z let 1922 – 1925

Na úvod pár slov o pozemkové reformě na počátku 20. let 20. století. Velmi záhy po vzniku republiky, již 9. listopadu 1918, a v souladu s Washingtonskou deklarací ze 18. října t. r., byl vydán zákon o odstavení velkostatků, který představoval prolog k dalším zákonům pozemkové reformy. Mezi ně patří zákon z dubna 1919 o pozemkové reformě. V průběhu následujícího období, zejména však v prvních dvou letech 1919-1920, byla přijata skupina právních předpisů, které vytvářely její právní rámec. Praktické provádění reformy mohlo začít až po přijetí přídělového zákona z 30. ledna 1920. Ve zkratce se jednalo o zábor pozemkového majetku nad 150 ha u půdy zemědělské nebo 250 ha u půdy obecné (lesy, louky atd.). Kvůli tomu také vznikl pozemkový úřad.

Na pozemkové reformě vydělalo na 600 000 rolníků, kteří podobnou pozemkovou reformu požadovali také po druhé světové válce. Získala také agrární strana, která tímto posílila svou… Zobrazit více

Vrchní strážmistr Václav Straka

Dopravní nehody při kterých každým rokem přichází stále více lidí o život existují již od počátku motorismu. V dobách minulých, kdy nebyl motorismus tolik rozšířen jako dnes, byly sice tragické nehody ojedinělé, ale docházelo k nim. Například ve třicátých letech, konkrétně roku 1932, kdy přišel o život jeden z těch, kteří dbali na pořádek a bezpečnost lidí. Byl jím velitel četnické stanice v Ševětíně vrchní strážmistr Václav Straka.

O této dopravní nehodě máme prozatím čtyři stručné prameny, ač se jistě časem podaří nalézt další, například v archivu ministerstva vnitra. Pro připomínku památky Václava Straky nechme vyprávět alespoň ty které známe:

 

Rok 1932 přinesl do Ševětína hned dvě tragické události, jak nás informuje zápis v obecní kronice: „Dne 21.VIII. 1932 vyžádal si „Žár“(rybník – pozn. autora) smutnou oběť v podobě 27. letého dělníka z lomu, rodem Maďara ze Slovenska.

 … Zobrazit více

Pěší pluk 207 a jeho úloha při obraně jihočeské 2. HOP (se zřetelem na úsek 146 Vitín)

V tomto článku se podívejme na jednotku, která měla v případě možné budoucí války s nacistickým Německem hájit jižní konec tzv. „Vltavské linie“. Šlo o tzv. „B“ útvar složený ze záložníků, postavený u mírového 1. p. pl. „Mistra Jana Husi“. V prvé řadě standartní pěší pluky stavěly  (č. 1-18, 20-48) svá mobilizační dvojčata. Tyto útvary byly obvykle číslovány číslem o 50 větším. Tedy např. u p. pl. 1 vznikl p. pl. 51 (od 1. p. pl. „MJH“). Pro doplnění uveďme, že PPL 51 byl za mobilizace přidělen pod velení 5. divize (mob.) na Prachaticko. Jeho třetí prapor hájil čáru Vlhavy – Zliv – Hluboká nad Vltavou. Kromě p. pl. 207 byl u „MJH“ stavěn dále také další „vltavský“ pěší pluk 206. Ke dni 29. září 1938 byl pěší pluk  207 na třech čtvrtinách svého plánovaného stavu. Sluší se podotknout, že oproti normálním pěším plukům stavěly pluky… Zobrazit více

Pomník letecké havárie u Třitimi

Na počátku listopadu loňského roku se pod záštitou Místní akční skupiny Vltava uskutečnilo první setkání přípravného výboru pro znovuzaložení občanského sdružení s neobvyklým a poněkud archaickým názvem Okrašlovací spolek mikroregionu Vltavotýnsko. Vzhledem k tomu, že historický Okrašlovací spolek, založený již roku 1880, měl v Týně nad Vltavou dlouhou a významnou tradici, znovuzaložený spolek se rozhodl ponechat ve svém názvu původní pojmenování této organizace, která se výrazně podepsala na tváři města. K nejvýraznějším počinům historického Okrašlovacího spolku náleželo kupříkladu založení Bedřichových sadů na místě původního hradu (jak připomíná pamětní deska věnovaná předsedovi spolku Aloisi Gerstenkornovi) nebo vysázení Stromořadí princezny Stefanie (dnešní Alej Míru). Původním posláním spolku bylo „zakládání stromořadí a sadův v nejbližším okolí města“, později se činnost ještě rozšířila na „okrašlování a ochranu domoviny“. Na tuto tradici nyní navazuje také současný Okrašlovací spolek. Jeho činností je zalesňování a zvelebování krajiny mikroregionu, ochrana přírodních a kulturně-historických… Zobrazit více

Smrt učitele Tippla u Chyňavy

V září 1938 vypukla v českém pohraničí nevyhlášená válka mezi zfanatizovanými sudetoněmeckými povstalci a československými bezpečnostními složkami. Hlavní tíhu těchto bojů nesli členové SOS – Stráže obrany státu, složené z četníků, financů, policistů a vojáků, z jejichž řad přišlo několik stovek mužů o život a mnoho dalších bylo zraněno. Námi sledovaný mikroregion sice leží poměrně hluboko v českém vnitrozemí, ale přesto do něho zasáhl jeden, bohužel krvavý, incident.

23.září 1938 byla prezidentem republiky vyhlášena všeobecná mobilizace československé branné moc. Zatímco čeští muži v drtivé většině nastupovali do armády radostně, odhodláni bránit svou vlast, pravý opak panoval u čs. občanů německé národnosti. Mnozí z nich raději utíkali přes hranice na území Říše aby se tak vyhnuli službě v čs. armádě, bohužel mnozí z nich zde vstupovali do řad záškodnické Freikorpsu, v jehož řadách pak přepadávali české pohraničí. Neutíkali ale jen stoupenci… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist