Moderní doba do roku 1939

Křížky s letopočtem 1905 na revíru Radonice jako připomínka velkého polomu.

Dne 2.července 1905 snesl se kolem 6. hodiny večerní asi 10 minut trvající cyklon nad revírem radonickým a poněšickým. Příčinou cyklonu byly dvě bouře, které od severu a západu se ženouce, se nad tímto prostorově uzavřeném místě srazily a rozpoutaly cyklonu podobný vichr. Ničivý účinek byl způsoben prudkým nárazem na lesní porosty v ostrém úhlu shora. Střed cyklonu se nalézal mezi silnicí vedoucí z Němčic do Radonic a potokem Loužkem (pozn. nyní Kozlovský potok ).

Okamžitě bylo zničeno asi 300 ha nejlepších porostů. Katastrofě předcházelo delší dobu suché počasí. Půda byla proto tvrdá a pevná, což zavinilo tak značné procento zlomů, většinou byly kmeny přelomeny v 1/3 až ½ celkové délky. Mnohé části porostů byly sehnuty k zemi jako obilná pole po silném dešti, nebyly však vyvráceny. Zde bylo kmenové těleso napjato nad hranici pružnosti. Mimo smrk byly zde zastoupeny ještě sosna, modřín, buk, dub a… Zobrazit více

Monografie Lhotic-V. část

Obec Lhotice

Ještě za světové války byly Lhotice osadou.

Patřily jako Kolný a Červený Újezdec /Újezd/ k politické obci Velechvínu od roku 1785, kdy zřízeny katastrální obce

Po válce k žádosti obce výnosem zemské správy politické ze dne 15. července 1919 čís. 240.733 staly se Lhotice samostatnou obcí; stejně i Červ. Újezdec a později r. 1924 i Kolný

Důvodem rozdělení byla velká vzdálenost Velechvína a poměry správní.

 

Dle urbáře z r. 1677 patřily Lhotice k rychtě Dobřejovické

V roce 1738-1775 konalo ze Lhotic

5 sedláků po 3 dnech týdně roboty tažné

6 ———-po 3 ————————ruční

5 sedláků a chalupníků 14 dnů roboty letní

 

V roce 1785 odděleny Lhotice od rychty Dobřejovické a připojeny ke katastrální obci a Rychtě ve Velechvínu s Červ. Újezdcem a Kolným.

 

Lhotice měly:

Kol Roku 1400: 9 osedlých statků—–90 obyvatel

————-1500: 6————————40————-

————-1598: 12———————–80————-

————-1654: 11———————–50————-

————-1714: 11———————–72————-

————-1070: 14———————–140————

————-1804: 28———————–212————

————-1843:… Zobrazit více

Monografie Lhotic-IV. část

Kaplička

ke cti Andělů Strážných vystavěna na návsi a části pozemku Jana Kaňky čís. 2. osadou Lhotice v roce 1911.

Plány udělány architektem Norbertem Bendíkem v Lišově.

Náklad uhražen z prodaného dříví v lese osadním /Lhotickém/. Listiny zaručují udržování kaple z majetku obecního uschovány jsou v archivu farním v Hosíně.

Zednické práce provedl stavitel p. Norbert Bendík z Lišova, oltář a zarámování kříž. cesty provedl p. Frant. Šu?át z Čes. Budějovic, oltářní socha Anděla Strážného pochází z umělecké dílny Petra Buška a syn v Sychrově.

Dne 3. září 1911 vysvěcena dopoledne kaple biskupem p. Josefem Ant. Hůlkou, odpoledne vysvětil křížovou cestu.

Nádoby kostelní a svícny do kaple koupeny od firmy Sladník v Olomouci, bílá paramenta od firmy Nedomové v Olomouci.

Rochetu, albu, červenou kasuli darovaly dobrodinky z Vídně.

 

Přiškolení

Lhotic a Hosína do Chotýčan stalo se současně s Chotýčanami.

Památné kříže

  1. Kříž postavený v upomínku za Františka Strejčka padlého… Zobrazit více

Monografie Lhotic-III. část

O zdejším území z dávných dob zachovalo se málo zpráv. První stopy lidské pocházejí tu z předhistorické doby bronzové kol 1200 r. před Kristem. Jsou to patrně depoty či sklady obchodníků a řemeslníků, kteří v určitých místech a tehdy vyznačených místech, zakopali tvary bronzové a z různých příčin nemohli jich již vyzdvihnouti. Ježto svěřených nálezů bronzových a sídelních z této ranné doby bronzové ještě není, považovány jsou za doklad průchodního kupeckého spojení kulturního kraje středočeského s Dunajem.

Tak i v zdejší obci ze starší doby bronzové nalezena: hřivna, tři kotouče z oblého drátu, náramky, jehlice s hlavičkou provrtanou a uloženy jsou b´v museu Česko Budějovickém.

Z mladší doby bronzové nalezena tu sekerka s lištnovým schůdkem a uložena je v museu hradeckém. Pohřbívání v é době dělo se na bok v podobě silně skrčené, hlavou k jihu a obličejem k východu. Hroby obloženy jsou kameny.

Ve střední době bronzové (kol… Zobrazit více

Monografie Lhotic – I. část

Lhotice

patřily k panství Hluboké, jež později zastavováno pro krále, kteří se rádi zabývali honbou. Že bývalo oblíbeným lovištěm králů, patrno z toho, že Karel IV. ke své lovecké potřebě v poněšických lesích vystavěl hrad Karlův Hrádek. Takovým hlubokým lesem byla pokryta krajina východně od Hosína, z níž až podnes les rozlehlý v Mojči se zachoval.

Kdy Lhotice založeny, těžko dokázati, když dokladů není. Jméno Lhotice dosvědčuje, že koncem XI., neb během XII. století s jinými Lhotami, Lhotkami, Lhůtami založeny. V Čechách tehdy lesnaté krajiny dávány v majetek osadníků, kteří po vyklučení lesů založili osady rolnické, kteréž po určité době /lhůtě/ svému pánu /zde Hluboké/ teprve ourok odváděli.

A poněvadž měli určitou lhůtu, na jejíž dobu byli prosti ouroku (nynějších daní), jmenovali se Lhoty, Lhotky, Lhotice.

Naše Lhotice mají asi sestru v zašlé už nyní vesnici Lhotce u Jivna, kde dříve dvůr a několik selských dvorců stávalo.

Skoro současně vznikl… Zobrazit více

Hroby rakouských vojáků v severním Českobudějovicku

Na našich stránkách jste se již mohli setkat s databází pamětních křížů a symbolických hrobů vojáků rakouské armády, kteří zahynuli na bojištích první světové války. V našem mikroregionu došlo ale také ke skutečným pohřbům několika vojáků. Většinou se jednalo o muže, kteří zemřeli ve vojenské nemocnici v Českých Budějovicích na následky zranění z fronty, nebo onemocnění, případně jim bylo umožněno ošetřování ve svých domovech, kde pak zemřeli. V ojedinělých případech došlo k přepravě ostatků padlého vojáka z fronty k pohřbení v domovské obci. Níže předkládáme soupis rakouských vojáků, kteří byli pochováni, tam kde se narodili nebo před válkou žili  – v severním Českobudějovicku. Soupis je vytvořen na základě dokumentace hrobů padlých vojáků ve 20. letech, dnes většina z nich již zanikla. Zajímavostí je pohřbení italského zajatce na obecním hřbitově v Hosíně. U některých hřbitovů bohužel známe… Zobrazit více

Severní Českobudějovicko v roce 1915 (Chytilův adresář)

Chytilův adresář obsahuje základní informace o všech obcích v českých zemích – majetek, infrastruktura, údaje o představitelích obce, živnosti a řemesla v obci. Je tak skvělým pramenem pro poznání života našich předků kolem roku 1915. Sepsání adresáře byl geniální nápad Aloise Chytila a jeho přátel. K realizaci díla je přivedla právě vypuklá první světová válka, důvody zaznamenali sami přímo v díle: „Aby dostalo se našemu obchodu a průmyslu spolehlivého rádce a pomocníka v době nejkritičtější, kdy zbaveni jsme možnosti vývozu a odkázáni na odbytiště domácí.“

bzi dolnislovenice hartmanice hurky levin lisov1

purkar stipoklasy voselno

lisnice neplachov porezany

becice bukovsko3 dolnislovenice (1) dynin hroznejovicebukovsko2 dobsice dunajice hrdejovice jaroslavice libnicchyt mazelovchyt opatovice sevetin velechvinbosilec dobrejice drahotesice hornislovenice chotycany lisov2radonice tuchonicebosilec dobrejice lisov2

Čs. branná moc v roce 1938 /region S-ČB/

Tímto článkem bych chtěl odkrýt další malý dílek do skládanky roku 1938 na (severním) Českobudějovicku. Další zmínky, fotografie atp. budou postupně doplňovány.

Samozřejmě je třeba také uvést tematicky příbuzné dřívější články na S-ČB:
* Opevnění jihočeské 2.HOP v kronikářských zápisech – zde jde o zmínky o čs. armádě ve velechvínském polesí na 2. HOP.
* Pěší pluk 207 a jeho úloha při obraně jihočeské 2. HOP (se zřetelem na úsek 146 Vitín)

BOREK

Daniel Kovář ve své knize poukazuje na dělostřelce z Českých Budějovic. Zmiňuje také zastřelení Friedricha Tippla u dvora Chyňavy (srv. článek Smrt učitele Tippla u Chyňavy + zbeletrizované podání).
Čs. vojáci byli v září 1938 ubytováni v Linhartově hospodě čp. 1 (Google street view), kde měli také kovářskou dílnu (tehdy tvořila většinu pohonu hipotrakce). Pan Linhart vzpomínal na jednoho obtloustlého kapitána, jemuž prý museli ostatní vojáci pomáhat na koně… Zobrazit více

Dělostřelecká střelnice u Záblatí

Již v době Rakouska-Uherska měly České Budějovice pověst vojenského a posádkového města s několika kasárenskými areály. Stejně tomu bylo iv době první republiky. Vojáci, kteří zde sloužili samozřejmě museliněkde prodělávat vojenský výcvik a kasárenský dvůr k tomu jistě nestačil.Jsou známá armádní cvičiště ve Čtyřech Dvorech a vojenská střelnicev lese Bor, na kterou mimochodem vzpomíná i Jaroslav Hašek ústy svéslavné literární postavy Josefa Švejka. V Českých Budějovicích ale nebylijen pěšáci, ale také dělostřelectvo v dělostřeleckých kasárnách naPražském předměstí. Také dělostřelci potřebovali svojí střelnici,samozřejmě mnohem rozlehlejší a náročnější, než byla střelnice prostřelbu z pušek a kulometů. A právě touto střelnicí se budeme v článkuzabývat, jelikož se nalézala v námi sledovaném regionu a ohraničit jímůžeme obcemi Dynín – Lhota – Záblatí – Smržov – Slověnice –Mazelov. Není zcela jasné kdy tato dělostřelecká střelnice vznikla, jepravděpodobné že již v době Rakouska-Uherska, protože ve… Zobrazit více

Dopravní nehoda četnictva mezi Chotýčany a Vitínem

Na našem webu již byl zveřejněn článek o veliteli četnické stanice Ševětín vrchním strážmistru Václavu Strakovi, který zahynul ve 30tých letech při dopravní nehodě u Ševětína. Nebyla to jediná dopravní nehoda četnictva v našem regionu. K další došlo jen o pár roků později 22. listopadu 1935 mezi obcemi Chotýčany a Vitín. Naštěstí tehdy při nehodě nikdo nepřišel o život, ale další osudy těžce zraněného četníka nám nejsou známé. K nehodě se dochovalo zajímavé svědectví v chotýčanské obecní kronice:

22./XI. velké automobilové neštěstí. Pátrací oddělení četníků z Tábora jelo v osobním autě v noci po jedné hodině, služební cestou z Čes. Budějovic k domovu, když z vrchu Libochové, narazili ve veliké mlze na strom vedle silnice. Nárazem utrpěl šofér značné zranění na hlavě, pozbyl vědomí a auto již nikým neřízené zřítilo se do příkopu 5 metrů hlubokého kdež ještě… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
    Statistika návštěvnosti

    TOPlist