Úvod

Vítáme Vás na našich stránkách zabývající se historií mikroregionu, který jsme si sami vymysleli a vytyčili. Nedrží se žádných geografických hranic, vodotečí ani etnograficky rozdílných míst. Slouží pouze zájemcům o historii podle nás opomíjeného regionu.

Pokud máte nějaké připomínky, náměty, či chcete okomentovat uveřejněné články, napište nám prosím do návštěvní knihy. Tyto stránky se budou postupně rozšiřovat, tak aby uspokojily každého badatele našeho regionu…clipboard0111

Veškeré materiály na těchto webových stránkách podléhají autorskému právu autorů článků. Je zakázáno jakoukoli část jakkoli reprodukovat kromě kopií pro vlastní potřebu a kopií pro třetí stranu s uvedením zdroje (nikoli ale pro komerční využití).

Vyzýváme zájemce o historii, historiky a amatérské badatele z regionu severního Českobudějovicka, kteří by byli ochotni podílet se na tvorbě těchto stránek, nechť se laskavě ozvou na jeden z kontaktů autorů stránek:

  • ErikHieke@seznam.cz
  • ciglbauer@seznam.cz
  • Horka.Tereza@seznam.cz
  • kozelp02@seznam.cz
  • hieke.katka@seznam.cz
  • tomasko.jakub@seznam.cz

Nabízíme v rámci sledovaného mikroregionu spolupráci s obecními úřady, občanskými sdruženími a dalšími subjekty ohledně výměny webových odkazů, pomoci s tvorbou historických článků na obecní webové stránky, do zpravodajů a vlastivědných publikací, dále pomoc s návrhy naučných stezek, vlastivědnými přednáškami a podobně. image002

Stránky byly založeny 28.8.2010.

Přehled připravovaných článků: kronikáři a archeologie, Osud kolaborantů v severním Českobudějovicku, Vzpomínky na rok 1968, očima dětí, architektonické památky a jejich historie:kovárny, mlýny, staré hostince, řemesla našich předků.

Připravujeme sérii článků o akci Kulak a vzniku JZD, proto hledáme pamětníky, znáte-li někoho kdo by se s námi podělil o svůj příběh, fotografie či dokumenty neváhejte nás kontaktovat na mailové adrese: hieke.katka@seznam.cz.

Výzva: Obracíme se na naše čtenáře s prosbou, v poslední době se zaměřujeme na opravy stávajících a obnovu zaniklých křížů.Máte – li nějaký vyřazený kříž doma, můžete nám jej věnovat. Poslouží dobré věci a naše krajina bude mít ráz takový jako před 50. lety.

Nejnovější příspěvky

Židé zemřelí v letech 1939 – 1945 z našeho regionu

Židé se začali trvale usidlovat v našem regionu až kolem poloviny 17. století, kdy vzniká hřbitov v Hluboké nad Vltavou. V Hluboké také vznikla malá židovská čtvrť a později i synagoga, ze které později vznikla modlitebna Církve československé husitské. Můžeme ještě vzpomenout slavnou sudárnu p. Steina, která byla proslulá po celém světě. Na rozdíl od tohoto většího obchodního centra se v jiných obcích regionu Židé usidlují později.

Ve  vsi Bošilec žila od roku 1852 malá židovská komunita. V době první republiky v roce 1926 bylo v místní škole zavedeno vyučování izraelitského náboženství. Celá komunita zahynula během II. světové války. V Líšnici bylo již v roce 1862 napočítáno 12 Židů a tentýž rok v sousedním Kostelci 4., více se o této komunitě nedozvídáme. V kronice Bavorovic je možné nalézt údaj, ve kterém se tvrdí, že z celé místní židovské komunity čítající 18 lidí nepřežil válku nikdo, čímž celá komunita… Zobrazit více

Čakov – hroby příslušníků SOS

Sázení křížů tentokrát v Čakově. Na zdejším hřbitově jsou pochování příslušníci Stráže obrany státu Václav Klimeš a Petr Sládek, kteří padli v září 1938 v jihočeském pohraničí v boji se Sudetoněmeckým Freikorpsem. Čakovský rodák z čp. 7 Václav Klimeš byl v kritickém roce 1938 jako dozorce finanční stráže zařazen k 13. družstvu Stráže obrany státu. 22. září 1938 přepadlo asi 150 příslušníků Freikorpsu pohraniční obec Cetviny, odzbrojilo a odvleklo na území Říše tamní družstvo SOS. U 13. družstva SOS na kótě 646 se dobrovolně přihlásili Václav Klimeš a četař Karel Boneš, že jako pátrači zjistí, co se v Cetvinách stalo. Na místo vyrazili na Klimešově motocyklu, projeli obcí Tichá a v dálce před sebou spatřili skupinu osob v čs. uniformách. Pokračovali tedy v cestě, ale netušili, že jde o dezertéry německé a maďarské národnosti, kteří na ně následně zahájili palbu. Klimeš s Bonešem seskočili z motocyklu a palbu opětovali. Dezertéři… Zobrazit více

Osud rodiny Františka Jiříka z Horusic

Na statku č.p. 37 hospodařila již dlouhá léta za Rakousko- Uherska (a i před tím) rodina Jiříkova. Na počátku 20. století si ovšem prošla rodina nemalou krizí. Sedlák Josef Jiřík, který byl v této době již na odchodu do důchodu, plánoval předat svůj statek svému nejstaršímu synovi. Ten však brzy na to zemřel na tuberkulózu. Statek měl tedy připadnout druhorozenému synovi. Ten byl však vášnivý sportovec a jednou na podzim se silně nachladil při fotbalovém zápase. Z nachlazení se bohužel vyklubaly souchotě, kterým o pár měsíců později podlehl. Statek měl tedy připadnout třetímu synovi Františkovi Jiříkovi, narozenému 25. 9. 1909. Františkovi byl statek předán již v osmnácti letech (v roce 1928), což bylo na tu dobu velmi nezvyklé, ale vzhledem ke zdravotnímu stavu otce naprosto nezbytné, jelikož ten už nebyl schopen vykonávat tak těžkou práci. Mladý František byl ovšem navzdory svému mládí již velmi zběhlý v zemědělství a jeho věk… Zobrazit více

Odbojář Josef Dvořák

Českobudějovicko má řadu neprávem zapomenutých hrdinů, kteří se statečně zapojili do boje proti nacistickým okupantům, za což často skončili v koncentračních táborech nebo na popravišti. Jedním z nich byl policista Josef Dvořák. Jeho případ dobře ukazuje složité fungování domácího odboje a působení gestapáckých konfidentů. Narodil se 2. března 1888 v Drahotěšicích a na začátku německé okupace byl příslušníkem uniformované policie u policejního ředitelství v Českých Budějovicích. Tehdy se svou rodinou žil v Tylově ulici čp. 579. Již krátce po příchodu okupantů se zapojil do odboje. Pomáhal rozšiřovat ilegální časopis V boj!, na policejním úřadě získával zpravodajské informace, které byly předávány prostřednictvím dalších skupin do Prahy a na své zahradě, kterou měl pronajatou blízko městského hřbitova u sv. Otýlie, ukrýval množství zbraní. Shodou okolností jen několik desítek metrů odtud ukrýval ilegální zbraně také komunistický odbojář a kamenosochař Jaroslav Benda. Protože Josef Dvořák v demokratickém… Zobrazit více

Článek „Lesní křižovatka, která přitahuje smrt?“ – oprava a omluva

Ohledně tzv. křižovatky U Sloupu mezi Borkem a Chotýčany se vyskytují nepodložené informace o soukromém podnikateli, který zde měl být v 90. letech údajně zavražděn. Tato mylná informace se objevila i v našem článku o historii tohoto místa. Skutečnost je taková, že zde dotyčný tragicky zemřel při jedné z mnoha dopravních nehod, ke kterým v prostoru křižovatky došlo. Příbuzným se autoři omlouvají. Aktualizovaný článek naleznete zde.

Osud sedláka Josefa Měšťana z Dobřejovic

 

Kolektivizační proces v obci Dobřejovice zachytil ve své bakalářské práci Vít Janeček, který nám dal souhlas s jejím zveřejněním.  V celém rozsahu ji najdete https://wstag.jcu.cz/portal/studium/prohlizeni.html. Zde je výňatek, který popisuje osud sedláka Josefa Měšťana, který byl označen za vesnického boháče, souzen pro nedodávky a sabotáž zásobování, několik let vězněn a jeho rodina byla vystěhována. Fotografie doplnila Kateřina Hieke. Zobrazit více

Vzpomínka na babičku Annu a její úspěch v chovu prasnic

Převážná většina žen ve vsi s láskou a obětavostí věnovala a troufám si říci že nadále věnuje, své celoživotní úsilí svým dětem, těžké práci v zemědělství i jinde a křesťanské víře. Toto vyprávění je o jedné z nich, prosté venkovské ženě, babičce Anně.

Dnes už nežijí ti, kteří ji poznali osobně a známe ji pouze z vyprávění. Přesto navždy zůstává v srdcích a myslích svých potomků. Čas od času si prohlédneme fotografie a představujeme si, jak to tehdy bylo. Po babičce nám toho mnoho nezůstalo. Rodný list, oddací list, jeden originální podpis na smlouvě trhové, dopis ministra, dvě fotografie a diplom. Zobrazit více

Menu

Nejnovější komentáře

Statistika návštěvnosti

TOPlist