Úvod

Vítáme Vás na našich stránkách zabývající se historií mikroregionu, který jsme si sami vymysleli a vytyčili. Nedrží se žádných geografických hranic, vodotečí ani etnograficky rozdílných míst. Slouží pouze zájemcům o historii podle nás opomíjeného regionu.

Pokud máte nějaké připomínky, náměty, či chcete okomentovat uveřejněné články, napište nám prosím do návštěvní knihy. Tyto stránky se budou postupně rozšiřovat, tak aby uspokojily každého badatele našeho regionu…clipboard0111

Veškeré materiály na těchto webových stránkách podléhají autorskému právu autorů článků. Je zakázáno jakoukoli část jakkoli reprodukovat kromě kopií pro vlastní potřebu a kopií pro třetí stranu s uvedením zdroje (nikoli ale pro komerční využití).

Vyzýváme zájemce o historii, historiky a amatérské badatele z regionu severního Českobudějovicka, kteří by byli ochotni podílet se na tvorbě těchto stránek, nechť se laskavě ozvou na jeden z kontaktů autorů stránek:

  • ErikHieke@seznam.cz
  • ciglbauer@seznam.cz
  • Horka.Tereza@seznam.cz
  • kozelp02@seznam.cz
  • hieke.katka@seznam.cz
  • tomasko.jakub@seznam.cz

Nabízíme v rámci sledovaného mikroregionu spolupráci s obecními úřady, občanskými sdruženími a dalšími subjekty ohledně výměny webových odkazů, pomoci s tvorbou historických článků na obecní webové stránky, do zpravodajů a vlastivědných publikací, dále pomoc s návrhy naučných stezek, vlastivědnými přednáškami a podobně. image002

Stránky byly založeny 28.8.2010.

Přehled připravovaných článků: kronikáři a archeologie, Osud kolaborantů v severním Českobudějovicku, Vzpomínky na rok 1968, očima dětí, architektonické památky a jejich historie:kovárny, mlýny, staré hostince, řemesla našich předků.

Připravujeme sérii článků o akci Kulak a vzniku JZD, proto hledáme pamětníky, znáte-li někoho kdo by se s námi podělil o svůj příběh, fotografie či dokumenty neváhejte nás kontaktovat na mailové adrese: hieke.katka@seznam.cz.

Výzva: Obracíme se na naše čtenáře s prosbou, v poslední době se zaměřujeme na opravy stávajících a obnovu zaniklých křížů.Máte – li nějaký vyřazený kříž doma, můžete nám jej věnovat. Poslouží dobré věci a naše krajina bude mít ráz takový jako před 50. lety.

Nejnovější příspěvky

Odbojář Josef Dvořák

Českobudějovicko má řadu neprávem zapomenutých hrdinů, kteří se statečně zapojili do boje proti nacistickým okupantům, za což často skončili v koncentračních táborech nebo na popravišti. Jedním z nich byl policista Josef Dvořák. Jeho případ dobře ukazuje složité fungování domácího odboje a působení gestapáckých konfidentů. Narodil se 2. března 1888 v Drahotěšicích a na začátku německé okupace byl příslušníkem uniformované policie u policejního ředitelství v Českých Budějovicích. Tehdy se svou rodinou žil v Tylově ulici čp. 579. Již krátce po příchodu okupantů se zapojil do odboje. Pomáhal rozšiřovat ilegální časopis V boj!, na policejním úřadě získával zpravodajské informace, které byly předávány prostřednictvím dalších skupin do Prahy a na své zahradě, kterou měl pronajatou blízko městského hřbitova u sv. Otýlie, ukrýval množství zbraní. Shodou okolností jen několik desítek metrů odtud ukrýval ilegální zbraně také komunistický odbojář a kamenosochař Jaroslav Benda. Protože Josef Dvořák v demokratickém… Zobrazit více

Článek „Lesní křižovatka, která přitahuje smrt?“ – oprava a omluva

Ohledně tzv. křižovatky U Sloupu mezi Borkem a Chotýčany se vyskytují nepodložené informace o soukromém podnikateli, který zde měl být v 90. letech údajně zavražděn. Tato mylná informace se objevila i v našem článku o historii tohoto místa. Skutečnost je taková, že zde dotyčný tragicky zemřel při jedné z mnoha dopravních nehod, ke kterým v prostoru křižovatky došlo. Příbuzným se autoři omlouvají. Aktualizovaný článek naleznete zde.

Osud sedláka Josefa Měšťana z Dobřejovic

 

Kolektivizační proces v obci Dobřejovice zachytil ve své bakalářské práci Vít Janeček, který nám dal souhlas s jejím zveřejněním.  V celém rozsahu ji najdete https://wstag.jcu.cz/portal/studium/prohlizeni.html. Zde je výňatek, který popisuje osud sedláka Josefa Měšťana, který byl označen za vesnického boháče, souzen pro nedodávky a sabotáž zásobování, několik let vězněn a jeho rodina byla vystěhována. Fotografie doplnila Kateřina Hieke. Zobrazit více

Vzpomínka na babičku Annu a její úspěch v chovu prasnic

Převážná většina žen ve vsi s láskou a obětavostí věnovala a troufám si říci že nadále věnuje, své celoživotní úsilí svým dětem, těžké práci v zemědělství i jinde a křesťanské víře. Toto vyprávění je o jedné z nich, prosté venkovské ženě, babičce Anně.

Dnes už nežijí ti, kteří ji poznali osobně a známe ji pouze z vyprávění. Přesto navždy zůstává v srdcích a myslích svých potomků. Čas od času si prohlédneme fotografie a představujeme si, jak to tehdy bylo. Po babičce nám toho mnoho nezůstalo. Rodný list, oddací list, jeden originální podpis na smlouvě trhové, dopis ministra, dvě fotografie a diplom. Zobrazit více

Monografie Dolního Bukovska

Badatel pan Dušák z Dolního Bukovska před několika lety napsal monografii zabývající se jeho rodným městečkem. Z důvodu velkého rozsahu této práce jsme nuceni naše čtenáře odkázat na web, kde je ke stažení. Přejeme příjemné počtení

https://ulozto.cz/!FnP4YG3g6V2X/dolni-bukovsko-doc

https://ulozto.cz/!WQ1FJayP/dolni-bukovsko-jpg

Kovářská tradice rodiny Zabilků

Kovářskou tradici rodiny Zabilků z Dobřejovic vystihuje článek novináře Jana Chmelíka, zveřejněný v tisku v roce 2005. Tímto děkujeme panu Ing. Sochovi za jeho zaslání a přepis.

Komu Pánbůh nenadělí, tomu kovář nenakove, ale Zabilkové byli machři.

„Kam chodíš do školy? Nebo se učíš? vyzvídal dobřejovický sedlák Kubeš. Zastavil si u Plzeňské zastávky mladého cyklistu, jestli nemá pumpičku. Potřeboval totiž dofouknout přední kolo. Kluk mu ji ochotně půjčil a mezitím co strejček vháněl vzduch do duše, dozvěděl se, že mládenec se učí u budějovického Dvořáka kovářem. „Sakra, to je škoda, že už nejsi hotovej, narovnal se pantáta. „Zrovna potřebujeme kováře. Ve vsi máme šedesát kobyl a nemá je kdo kovat“. „Třeba by si nechal říct táta“, kul železo patnáctiletý syn Václav I. „Taky je kovářem“.

A tak náhodné setkání přispělo k tomu, že Jan Zabilka, třetí v rodě „čertovského“ řemesla, se stal v Dobřejovicích obecním kovářem. Angažoval ho spolek šestnácti… Zobrazit více

Černé mletí v Purkarci roku 1942

Přídělový systém v období Protektorátu Čechy a Morava naprosto nedostačoval v zásobování obyvatel potravinami. V lepší situaci se nacházeli občané na venkově, kteří pak prostřednictvím černého trhu zásobovali mnohé obyvatele měst. Důležitou roli v nelegálním zásobení sehrávali venkovští mlynáři, kteří riskovali své životy černým mletím, ať už za úplatu, nebo zadarmo pro své známé. Zajímavý případ černého mletí popisuje kronika Purkarce, kde při této činnosti asistovali dokonce i místní četníci:

S rostoucí nouzí o potraviny a časté kontroly působily, že lidé vymýšleli stále rafinovanější skrýše. Ku příkladu velmi dobrá skrývačka byla na kostelní věži a kostelní půdě, kamž žádná kontrola nikdy nepřišla. Došlo též i k žertovné příhodě, že nevědomky se lidé v noční době na hřbitově vystrašili. Čeho se lidé odvážili pro živobytí svědčí tento případ dle vyprávění poříčního strážníka Jana Dědiče. Na samotě u Ambrožů byl malý mlýn v … Zobrazit více

O budějovické rasovně neb pohodnici

České Budějovice jako královské město mělo již od pradávna hrdelní právo a tedy i svého mistra popravčího – kata. K jeho práci ale zdaleka nepatřilo jen vykonávání poprav a práva útrpného. Kat byl povinen se starat také o odstraňování mršin zvířat a vzteklých psů, a nebo také o vyvážení žump a odvážení sebevrahů k pohřbení za hřbitovní zeď. V menších městečkách, která nebyla nadána hrdelním právem, se o odklízení mršin a utrácení psů a nemocných domácích zvířat, staral ras, někdy také zvaný pohodný a někdy drnomistr. Společenské postavení pohodných bylo stejné jako u mistrů popravčích. Nebyli sice většinou lidmi poddanými a nemuseli robotovat, společnost jimi ale opovrhovala a stranila se jich. Poctivý měšťan pozbyl svou čest, pokud se ho dotkl kat nebo ras. A proto stejně jako mistři popravčí, také drnomistři žili za městskými hradbami, nebo na venkovských samotách, uzavřeni do svého společenství. Vzájemně si chodili za… Zobrazit více

Menu

Nejnovější komentáře

Statistika návštěvnosti

TOPlist