Začátek května 1945 zastihl na území protektorátu Čechy a Morava 1. a 2. divizi ROA (ruské osvobozenecké armády) generála Vlasova. Zatímco Buňačenkova 1. divize je spojena s prostorem středních Čech, kde významně podpořila pražské povstání, při kterém padlo v boji s okupanty asi 300 jejích příslušníků¹, 2. Zverevova divize se tou dobou nacházela na jihu Čech. 1. divize měla již na jaře 1945 bojové zkušenosti z východní fronty na Odře, od kut jí její velitelé, navzdory rozkazům německého velení, stáhli. 2. divize tou dobou dlela ve výcvikovém táboře v Heubergu a Münsingenu, kde se formovala, její morálka a vyzbrojení bylo slabší². 20. dubna 1945 2. divize opustila na rozkaz OKW³ tento prostor a vydala se na cestu do Lince. Německé velení mělo v úmyslu umístit divizi na obranné postavení na Vltavě proti Rudé armádě, což ale velitelé divize nevěděli.… Zobrazit více →

V obci Kamenný Újezd nalezneme kromě velkého obecního, také starý církevní hřbitov u kostela Všech Svatých. V roce 2009 darovala Římsko-katolická církev hřbitov obci, která má v plánu hřbitov téměř celý zlikvidovat. Do konce roku 2009 měli možnost místní obyvatelé identifikovat své hroby, ostatní mají býti zrušeny. Podle toho, kolik hrobů je viditelně opečováváno, zůstane zachováno maximálně 20% hrobů. Při našem terénním průzkumu v prosinci 2009 jsme nalezli hřbitov v žalostném stavu. Prakticky všechny náhrobky a kříže byly více či méně poškozeny, identifikovat šlo 105 hrobových míst, což je asi polovina skutečného počtu. Ze 105 opět jen polovina ještě nesla jména pohřbených. Zřícené náhrobky a kříže se zde povalují v přerostlé trávě, přímo prostorem hřbitova je protažena asfaltová cesta po které jezdí motorová vozidla.

Nejstarším nalezeným datem úmrtí je rok 1828.

Stav k 31.12.2009:

1 –      … Zobrazit více →

O Pražském povstání již bylo napsáno mnoho. Autorům našich stránek se v nedávné době podařilo získat unikátní deník mladého chlapce Jaroslava Novotného, který žil roku 1945 v Praze – Liboci. Od 22. března 1945 byl totálně nasazen na kopání zákopů ve Slezsku, odkud se mu 16. dubna 1945 podařilo i s dalšími kamarády uprchnout. Právě při totálním nasazení si začal psát svůj deník, v čemž pokračoval i během pražské revoluce a tím nám zanechal zajímavé svědectví především o tom jaká panovala atmosféra a jak vypadala Praha těsně po odeznění posledních výstřelů 9. května 1945. Doplňme, že Jaroslav Novotný po válce vstoupil do SNB (snad právě pod vlivem všeho toho co 9. května v Praze spatřil) a sloužil na stanici SNB Bečov nad Teplou.

5. května 1945

Ráno jsem byl v 7 hodin vyburcován ze spaní, abych se šel podívat jak všude zamalovávají německé nápisy. Celé dopoledne… Zobrazit více →

Jedním ze symbolů květnového povstání na Českobudějovicku jsou Trhové Sviny, kde bylo povstání krvavě potlačeno příslušníky Waffen-SS, kteří zde a v okolí zavraždili několik civilních obyvatel.

O této události bylo již mnohé napsáno v regionální literatuře a místních periodikách. Za tento čin nebyl nikdy nikdo potrestán. Jmenovitě je znám jen velitel jednotky SS – podle tehdejšího předsedy národního výboru L. Stráského „Brigs“ či „Brins“. V poválečných letech nebylo možné dopátrat konkrétní vrahy, ani o jakou jednotku SS vlastně šlo. Dnes máme díky zpracovaným archivním materiálům a snazšímu přístupu k obecním kronikám přece jen lepší možnosti.  Pokusme se tedy vypátrat vrahy z Trhových Svinů.

Nezvratným faktem je, že šlo o jízdní jednotku SS na koních, která přitáhla směrem od Českých Budějovic. Německá armáda tehdy stále ještě používala k přepravě tisíce koní. Zde ale podle všech svědectví šlo skutečně o vojáky s kavaleristickým výcvikem. Rovněž… Zobrazit více →

Dne 9. dubna 2013 došlo v obci Vrbovec u Znojma k nálezu ostatků největšího tankového esa druhé světové války Kurta Knispela. Exhumace se účastnili také administrátoři našeho webu jako dlouhodobí spolupracovníci německého spolku Péče o válečné hroby. Protože se díky novinářům okamžitě objevila na internetu řada nepřesností a omylů, rozhodli jsme se zveřejnit tento předběžný článek o průběhu exhumace, který bude později nahrazen odborným článkem brněnských historiků až budou zpracovány všechny nálezy a Knispelovy ostatky prozkoumány antropologem.

Na začátek pár základních dat o Kurtu Knispelovi. Jeho osobnost je zájemcům o vojenskou historii dobře známá, přesto ve srovnání s jinými tankovými esy jako byl Michael Wittmann (přezdívaný Černý baron), byla poněkud zapomenuta i když nikdo jiný nedokázal Knispelovy úspěchy překonat. O něm samotném bylo již vydáno několik publikací, bohužel však dosud žádná v češtině, což se po nálezu Knispelova hrobu doufáme brzy změní. Kurt Knispel se narodil… Zobrazit více →

…bahno mu bublalo a pěnilo pod nohama, a jak šel, třásly se některé vzdálené trsy ostřice a z nich vzlétaly k obloze velké zlaté mouchy a kroužily nad jeho hlavou. Postupoval zvolna mezi nahou, mrtvou klečí, která ležela na černém povrchu močálu zatím jen místy a v prstencích obepínala nehybná oka bažinatých vod…

Král Šumavy – dodnes tajemná a démonizovaná postava šumavských pralesů a močálů, symbol starých pašeráků a převaděčů přes bavorskou hranici. Na otázku kdo vlastně byl oním králem Šumavy, můžeme odpovědět jednoznačně – člověk, kterého proslavil Kachyňův slavný film Král Šumavy a stejnojmenný román Rudolfa Kalčíka. Filmový scénář psali F. A. Dvořák, K. Kachyňa a R. Kalčík v roce 1957, film se točil r. 1958, premiéra 25. 12. 1959. Po úspěchu filmu Kalčík přepracoval scénář do knižní podoby. Kniha vyšla poprvé v roce 1960 a poté do r. 1989 měla ještě dalších 12 vydání u nás… Zobrazit více →