1939 – 1945

2. divize ROA v jižních Čechách

cl_rukavovy_znak_prislusn_ci_ruske_osvobozenecke_armady_serial__denik_clanek_hpZačátek května 1945 zastihl na území protektorátu Čechy a Morava 1. a 2. divizi ROA (ruské osvobozenecké armády) generála Vlasova. Zatímco „Buňačenkova“ 1. divize je spojena s prostorem středních Čech, kde významně podpořila pražské povstání, při kterém padlo v boji s okupanty asi 300 jejích příslušníků, 2. „Zverevova“ divize se tou dobou nacházela na jihu Čech. 1. divize měla již na jaře 1945 bojové zkušenosti z východní fronty na Odře, odkud jí její velitelé, navzdory rozkazům německého velení, stáhli. 2. divize tou dobou dlela ve výcvikovém táboře v Heubergu a Münsingenu, kde se formovala, její morálka a vyzbrojení bylo slabší. 20. dubna 1945 2. divize opustila na rozkaz OKW tento prostor a vydala se na cestu do Lince. Německé velení mělo v úmyslu umístit divizi na obranné postavení na Vltavě proti Rudé armádě (RA), což ale velitelé divize nevěděli. Ti žili v domnění, že z Lince budou přesunuti do Riedu,… Zobrazit více

„Nade mlejnem, pode mlejnem…“ – Horní Slověnice 1942

Druhá světová válka zamíchala osudy mnohých obyvatel našeho regionu. Udavači a konfidenti gestapa a SD jen čekali na svou příležitost a především v době tzv. heydrichiády stačila maličkost, aby byl obyčejný člověk, který ani neměl nic společného s odbojem, odsouzen k mnoha letům v koncentračním táboře, nebo rovnou postaven ke zdi. Ti, kteří udávali z přesvědčení a skutečně věřili v myšlenku a konečné vítězství Třetí říše, se rekrutovali především z řad českých fašistů – vlajkařů. K jedné smutné události došlo roku 1942 ve Slověnicích u Lišova. Jednoho dne se v hostinci u Cábů v Horních Slověnicích sešla skupina místních mladíků, kteří během zábavy začali zpívat píseň „Nade mlejnem, pode mlejnem, Hitler se pase, vem Jeníčku, vem flintičku, zastřel to prase.“ Druhou provokativní píseň „Kde jsou ty časy, kdy byla Republika…“ složil dokonce jeden z přítomných – Rudolf Šulčík. Bohužel,… Zobrazit více

Rataje 11.5.1945

Situace po skončení války v blízkosti demarkační linie oddělující vojska východních a západních spojenců nebyla jednoduchá. Na silnici Tábor – Podolský most stály v obou směrech německé kolony. Mnozí z vojáků se o bezpodmínečné kapitulaci ještě nedozvěděli, popřípadě jí ignorovali. Vojáci při sobě měli zbraně a po zjištění, že do americké zóny nebudou přijati část z nich rozhodla opustit tuto silnici a na vlastní pěst se pokusila přejít řeku Vltavu. Zásluhou této situace vnikla skutečnost, že se po okolních lesích a polích pohybovali jednotlivci, či přímo skupiny, které se živily na úkor vesnického obyvatelstva. Mnozí se v zoufalství nerozpakovali použít i zbraní k dosažení svého cíle. V tomto příspěvku Vás seznámíme s jedním velmi dobře zdokumentovaným případem z obce Rataje.

Dne 11. května předvedl člen  hlídky MNV mladistvý Jan Kovář k výslechu na MNV do bytu předsedy Jana Cvacha mladého německého vojáka, kterého přistihl na obvodu obce. Tento mluvil… Zobrazit více

Květen 1945 u Podolského mostu

Událost, o které pojednává tento článek, se sice odehrála v oblasti již mimo pomyslný region severního Českobudějovicka, přesto však se autoři těchto stránek vzhledem k jejich vztahu k řadě jiných událostí v severním Českobudějovicku věnují i nejbližším sousedním regionům včetně Písecka a Milevska a také proto, aby nebyly zapomenuty jedny z největších zvěrstev,která se v jižních Čechách na konci války udála, považujeme za naší povinnost zaznamenat pro naše čtenáře svědectví o několika těsně poválečných dnech na pravém břehu Vltavy u Podolského mostu.80813_podolsky_most

Každého historika by měla zajímat jen fakta a měl by se vyvarovatjakýmkoli způsobem svým vlastním úvahám a soudům nad aktéry dávnýchudálostí. Také nás zajímají především fakta a nechceme vinit žádný národz násilí na jiném. Válečných zločinů v době druhé světové války se dopouštělyvšechny strany. Mnoho válečných zločinů bylo zdokumentováno na německé aruské straně, mnoho jich je, ať možná v… Zobrazit více

Křenovice – nález dvojhrobu z roku 1945

 Dne 11. října 2012 došlo na poli nedaleko obce Křenovice u Písku k naorání dvojhrobu německých vojáků z roku 1945, který následně nalezl hledač militárií a nález ohlásil Policii ČR. Policisté vyzvedli ostatky jednoho z vojáků, u kterého byla nalezena vojenská identifikační známka. Po posouzení patologem případ uzavřela a předala archeologům Prácheňského muzea v Písku, kteří situaci dále zkoumali.

Celý dvojhrob byl řádně zdokumentován a byly odborně vyzvednuty ostatky druhého vojáka včetně všech předmětů, které u něj byly nalezeny. Podle množství německých vojenských knoflíků byl voják pravděpodobně oblečen do polní blůzy M43, u zbytků kalhot byla nalezena kožená poutka šlí. Voják byl pravděpodobně uložen do hrobu ve vojenském kabátu, do kterého však nebyl oblečen, ale položen (koncentrace knoflíků a límcové háčky u nohou). V prostoru nohou měl voják uloženu pravděpodobně vojenskou malou polní a v ní tyto nalezené předměty: cigarety, náústky cigarer, dva… Zobrazit více

Zajatecký tábor v Drahově

Město Veselí nad Lužnicí  se v roce 1945 stalo pro okupační orgány velmi důležitým. V blízkosti železničního uzlu vznikl muniční sklad na tzv. „Klobasné“ v areálu bývalých lnáren. V areálu bylo uloženo velké množství munice a střeliva. Na nákladku a výkladku těchto materiálů měli Němci již značně omezený počet pracovních sil. Z tohoto důvodu byl do skladu povolán blíže neurčený počet německých spojeneckých jednotek Gruzínců. Tito Gruzínci, které Němci preventivně odzbrojili, byli dislokováni v obci Drahov a Zlukov. Z těchto vsí chodili na služby do zmíněného skladu. Jelikož blízkost fronty a i tak nedostačující počet pracovníků vyžadoval větší úsilí při expedici munice, byl v obci Drahov zřízený zajatecký tábor. Pro tento účel okupanti vybrali stodolu statku Bohuslava Hejdy v č.p 6.

Statek U Hejdů

dscn0377.jpg

Tento tábor měl i své označení – 4/412 Drahov. Do tohoto zařízení bylo umístěno 150 zajatců, toto číslo je nejisté, jelikož… Zobrazit více

Pochod smrti přes Horní Planou

Blížící se konec války přinesl nový jev na stále ještě nacisty okupovaných územích – tzv. pochody smrti vězňů koncentračních táborů a válečných zajatců, někdy také nazývané „hladové pochody“. Nacistický režim se snažil ukrýt a zahladit stopy zločinů na vězních koncentračních táborů a snažil se je „evakuovat“ do táborů v Bavorsku. Již koncem ledna 1945 byli například mnozí obyvatelé Českobudějovicka svědky průjezdu „vlaku smrti“ s vězni z polských koncentračních táborů, kteří byli za venkovního mrazu –24 °C přepravováni v otevřených nákladních vagonech. Podél trati pak bylo nalézáno velké množství mrtvol. Nacisté před postupem Rudé armády evakuovali také válečné zajatce nasazené na práci ve východních oblastech německého a okupovaného území a nyní měli být přesunuti do zajateckých táborů ve středním Německu.

Zřejmě nejznámějším pochodem smrti v jižních Čechách je tzv. Volarský pochod. 4. května 1945 do Volar dorazilo asi 310 vyčerpaných… Zobrazit více

Svatováclavská orlice udělená na Českobudějovicku

V době, kdy byla situace na frontách taková, že bylo každému jasné, jak válka dopadne, potřebovali nacisté nějakým způsobem pozvednout morálku českým kolaborantům a především svázat se svým osudem řadu osobností českého národa, kterých si jejich okolí vážilo a kteří přitom často byli ve skutečnosti protinacistického smýšlení. Z těchto důvodů K.H.Frank u příležitosti 2. výročí smrti Reinharda Heydricha 4. června 1944, založil první a poslední protektorátní vyznamenání – „Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava s orlicí sv. Václava.“ Přitom sám Heydrich za svého života zřízení protektorátního vyznamenání odmítal, protože by dávalo Protektorátu charakter samostatného státu. Autorem výtvarného zpracování čestného štítu byl Max Švabinský. Poprvé uděloval K.H.Frank orlici 17. června 1944. Tehdy jí obdrželi členové protektorátní vlády, několik českých sedláků a dělníků a také několik vysloveně aktivistických kolaborantů. Podruhé K.H.Frank orlici uděloval u příležitosti 72. narozenin státního prezidenta Háchy 13. července 1944. Nyní vyznamenání získaly osobnosti… Zobrazit více

Průjezd vlaku smrti č. 92420 Českobudějovickem

Během poslední válečné zimy 1944-1945 obyvatelé Českobudějovicka začali postupně více a více pociťovat přibližování válečných front a konce Třetí říše. Zprvu to byly jen stále častější přelety spojeneckých bombardovacích svazů, ke kterým se brzy přidaly první útoky hloubkových letců na jihočeskou železnici. Ta zažívala stále větší dopravní nápor. Osobní doprava byla omezena na nejnutnější míru a trať křižovaly vojenské transporty munice, raněných a posledních armádních rezerv. Stále častěji se ale také objevovaly transporty zajatců a vězňů koncentračních táborů, které se ocitly příliš blízko spojeneckých vojsk a bylo nutné je „evakuovat.“ 17. ledna 1945 osvobodila Rudá armáda hlavní město Polska Varšavu a rychle postupovala Polskem dál. V jejím dosahu se ocitl i pověstný koncentrační tábor Osvětim. Nacisté se nyní i zde pokusili zahladit stopy po svých zločinech a přesunout vězně do vzdálenějších táborů v Německu. 18. ledna byli vězni hnáni i několik desítek kilometrů k železničním stanicím v… Zobrazit více

Letecká válka nad severním Českobudějovickem

Severní Českobudějovicko je relativně malým územím bez důležitějších strategických objektů. Přesto v něm během posledních dvou válečných let došlo ke zřícení 5ti letadel, shozu nejméně 35ti leteckých pum a 9ti útokům hloubkařů na železnici.

Ve středu 23. února 1944 se v Dolních Slověnicích objevuje německý vojenský náklaďák s vojáky v pracovních uniformách. O důvodu jejich příjezdu se jako první dovídá starosta obce. Hned za vsí vznikne letecká střelnice pro výcvik pilotů Luftwaffe. Majitelé vybraných pozemků nemají šanci něco namítnout. Asi měsíc vojáci, ubytovaní ve zdejší škole, budují dřevěné pozorovatelny, cvičné terče a označení území střelnice. Pak se objevují první letadla – střemhlavé bombardéry Ju-87 Stuka. Svrhávají cvičné cementové bomby a postřelují pohyblivé terče. Stejně je tomu i 4. dubna 1944. Jeden z pilotů se téměř střemhlav blíží k vyznačenému cíli a v prudkém vybrání klesání vzhůru, odhazuje cementovou maketu 500kilové pumy. V … Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
    Statistika návštěvnosti

    TOPlist