Moderní doba do roku 1939

Cikán Fiala

Stráž na Šumavě č.22 (30.5.1908):

Dopadený uprchlík. Před nějakým časem uprchl z vazby zdejšího soudu cikán Fiala, který měl několik krádeží na svědomí, z nichž se mu bylo u soudu zodpovídati. Ale Fialu to tuze netěšilo, který by byl rád zase ve volné přírodě, kde je nyní jako v ráji. A proto pásl po vhodné příležitosti, aby mohl z kriminálu upláchnouti, což se mu už jednou kdesi podařilo. Tato vhodná chvíle se milému cikánovi naskytla, který chopil se ji všema deseti a v okamžiku byl v prachu a brzo zmizel z dohledu města. Nastala ovšem po uprchlíkovi sháňka, po němž však jako když se zem slehne, až v těchto dnech dopaden byl policií v Netolicích a k soudu opětně do vazby dopraven. Nyní pro bezpečnost, aby nemohl opět uprchnouti, dány mu budou na nohy železa.

Jihočech č.64 (6.6.1921):

Ze života cikánů. V pátek dne 3. června postaveni byli před porotní… Zobrazit více

Vražda francouzského vojáka v Dunajovicích

Písnička o vraždě

V Dunajicích je nouze…

V Dunajicích je nouze, zabili tam Francouze… zpívá se v jihočeské zlidovělé písničce. Možná je vám povědomá především díky coververzi Pavla Lohonky Žalmana z roku 1992. Přestože je píseň s největší pravděpodobností umělá, neznáme jejího autora. Díky konkrétnímu obsahu však přesně víme, kdy a kde vznikla.

V textu se ve zkratce hovoří o tom, že v Dunajicích (Dunajovicích) zabili a okradli francouzského vojáka, který u sebe neměl nic víc než růženec, zakopali ho ve Slověnicích a dostali se za to před soud do Třeboně. Pro nedostatek důkazů byli osvobozeni. Kdo? To už písnička neprozrazuje. Naštěstí má reálný základ a více podrobností se dochovalo v třeboňském archivu.

Příběh se odehrál v lednu roku 1806, v průběhu napoleonských válek. 26. prosince předchozího roku byl rakouský císař František I. nucen uzavřít po prohrané bitvě u Slavkova v Bratislavě potupný mír s Napoleonem, který pro Rakousko znamenal… Zobrazit více

František Strašlipka – důstojnický sluha nadporučíka Rudolfa Lukase 8. 12. 201

 straslipka

František Strašlipka

Inspirací Jaroslavu Haškovi pro románovou postavu Josefa Švejka, se stala celá řada osob, se kterými se za svého bohémského života setkal a především jeho vlastní zážitky. Kdo byl jednou z těchto inspirací a zároveň skutečným historickým důstojnickým sluhou nadporučíka Rudolfa Lukáše (přesněji Lukase)? Hašek s oblibou v Osudech dobrého vojáka Švejka používal skutečná jména lidí, se kterými se potkal a které někdy více a někdy méně pravdivě ve svém díle vykreslil. Jako příklad, kdy realita příliš neodpovídala Haškovu románu, uveďme postavu hejtmana Ságnera. Toho Hašek nelichotivě vykreslil jako tupého rakouského důstojníka. Ve skutečnosti byl ale hejtman Vincenc Sagner českými vojáky oblíben a v dobrém na něj po válce vzpomínali i muži, kteří se později řízením osudu stali čs. legionáři. Konec války Sagnera zastihl v Českých Budějovicích a dal se plně k dispozici novému čs. státu. Poté, co od pluku odešli němečtí důstojníci, zvolili si demokratickým hlasováním čeští… Zobrazit více

Prusové v Hůrkách v roce 1866

Přepis z rodinné kroniky Františka Frolíka z Hůrek u Lišova. Autor vzpomíná na pruskou armádu v roce 1866, text ponechán v původním znění:

„Ubytování Průšáků roku 1866 a následky války průské
Roku 1866 stihlo Rakousko zvláště pak naši milou českou vlast veliké neštěstí. Zapleteno bylo Rakousko z jedné strany do války italské na jihu zdruhé pak strany do války průské na severu. Z kterých to příčin ovšem výsledek velmi špatný byl. V italii sice zvítězilo avšak v Čechách utrpělo vojsko naše jakž dějiny dosvědčují porážku neslýchanou. Po několika menších porážkách poraženo vojsko naše v osudné bitvě u Králova Hradce tak že bes pořádku ustupuje na vše strany se rozplítilo. Vojsko průské v krátkém čase prolétlo naší milou vlast všudě pleníc a pustošíc. Tu tedy vládu když již Průšáci, chtěli Videň obléhat prosila o mír. Toho dosaženo. Rakousko muselo zaplatiti válečné výlohy Prusku a vystoupiti z německého spolku tak zvaného Bundu.… Zobrazit více

Konec září 1938 a CPO v Chotýčanech – dokument

Následujícím přepisem tohoto dokumentu týkajícího se pohnutého září 1938 bychom chtěli opět vložit další dílek do skládanky jihočeského roku 1938 a to nejen na severním Českobudějovicku, protože tento dokument je zajímavý nejen z regionálního hlediska, ale do jisté míry má i obecný dosah.

Dokument samotný je datován 30. zářím 1938 /byl psán dle všeho týž den dopoledne/ a očividně vznikl až po podpisu neslavné Mnichovské dohody, která byla podepsána po půlnoci z 29. na 30. září. Je tedy dosti pravděpodobné, že hned další den se ona smutná zpráva k chotýčanským nedostala. Tomu napovídá tón dokumentu a popisované úkony (např. odevzdání pracovních nástrojů k vojenským účelům). Vzhledem k datu jsou také přínosné popsané pokyny pro místní organizaci CPO (= Civilní protiletecká ochrana). Podepsaný starosta byl také jejím místním velitelem, což byla tehdy obvyklá praxe. Je zde také možné, že se místní již připravovali na obranu místní opevněné 2. HOP, s kterou… Zobrazit více

Vlečka k nádraží Ševětín

  Tento příspěvek navazuje volně na lesní drážky ve Velechvínském polesí. Nejprve ve stručnosti připomeneme základní skutečnosti. V roce 1916 se naším regionem prohnala vichřice, která poničila rozsáhlé lesy Velechvínského polesí. Kalamita byla likvidovaná pomocí válečných zajatců a místních dělníků.

Vytěžené dřevo bylo nakládáno na vagony lesních drážek a následně převáženo na dvě nákladiště. Z nákladiště „Na Dubenských“ vedla drážka do skladu u nádraží v Ševětíně, její délka činila 1600 metrů a končila přibližně v místech dnešního železničního přejezdu u firmy Ardea Pharma. Z drážky, která dle některých pramenů sloužila do roku 1925 se mnoho nezachovalo. Nejlépe je dochovaná část trati v  místech, kde kopírovala či přetínala tehdejší cesty. Původní kamenné můstky byly v pozdějších letech zaneseny, popř. doplněny betonovými rourami. V místech vjezdu do kamenolomu trať přetínala silnici a podjížděla železniční most, za kterým byl velký pravotočivý oblouk. Odtud těleso trati vedlo přes louky a políčka až k… Zobrazit více

Blatské morytáty – pošťák Václav Jelínek

 19 letý Josef Kubeš odsouzen pro loupežné zabití listonoše a účast na krádežích na 18 let do těžkého žaláře. (Před táborskou porotou.)

V pondělí 20. září zahájeno bylo podzimní zasedání táborské poroty otřásajícím případem cynismu. Žalován byl sotva 19 letý malířský pomocník Josef Kubeš z Bošilce pro zavraždění a oloupení listonoše Jelínka z Veselí n. L., jenž 4. června roznášel ve svém obvodu pense, žalován byl i pro účast na krádeži ve filiálce Hospodářského družstva v Diníně a další přestupky. S ním žalován byl pro zločin spoluviny na zločinu loupeže a zločin krádeže 83 letý rolník Josef David z Horusic, býv. skladník filiálky Hospodářského družstva v Diníně. Kubeš v týž den, kdy spáchal svůj zločin, zatčen byl v Č. Budějovicích, své zločiny doznal. Také David po svém zatčení doznal svou účast na zločinech jemu za vinu kladených.

Líčení řídil president krajského soudu dr. Ant. Růžek, přísedícími byli pp. Radové… Zobrazit více

Oběti Velké války z Chotýčan

Karel Šimek se narodil 28.12.1893. Při mobilizaci byl 25.8.1914 odveden k 91. pluku do Českých Budějovic, odkud v říjnu 1914 odjel na srbské bojiště, kde byl 19.11.1914 raněn do hlavy a nohy šrapnelem a cestou do nemocnice téhož dne zemřel. Místo úmrtí neznámo. 20 let.

 

2 (1)

Jan Šimek se narodil 5.5.1889. Presenční vojenskou službu si v letech 1910-1912 odsloužil v Praze u 91. pluku a několik týdnů v Českých Budějovicích. Při mobilizaci 27.6.1914 narukoval k 91. pluku do Českých Budějovic, odkud 1.8.1914 odjel do Srbska, kde se účastnil krutých bojů. U Lajkovič byl 20.11.1914 zasažen střepinami granátu do hlavy a v několika okamžicích zemřel. 25 let.

1 (1)

Josef Srnec se narodil 26.2.1895. 15.3.1915 narukoval k 29. zeměbraneckému pluku. Již téhož roku byl na ruské frontě zajat, ale nemohl vstoupit do českých legií, protože byl pod dozorem bolševiků. Cestou k domovu pobyl celý… Zobrazit více

Kočovní cikáni v severním Českobudějovicku

V dobách našich pradědů a prababiček objevovaly se čas od času v kraji kočovnické cikánské tlupy. Jak by si snad mohl dnes někdo myslet, rozhodně se nejednalo o žádný romantický jev. Pro venkovské obyvatelstvo blížící se cikánská tlupa představovala něco jako živelnou pohromu. V historii českých zemí byly problémy s cikány řešeny různými způsoby od úplného zákazu vstupu do Zemí koruny české pod ztrátou hrdla, po různé regulace a omezení pohybu. První Československá republika převzala rakouský zákon o potulce z roku 1885, ten ale problém „zločinného řádění cikánských tlup“ příliš neřešil. Teprve roku 1927 zavedením zákona č. 117 a vydáním prováděcích nařízení začaly být cikánské tlupy řádně evidovány a četnictvu bylo umožněno lépe a účinně odhalovat a předávat k potrestání zločiny páchající cikány. Tehdejší zákony ale neoznačovaly pojmem „cikán“ jen člena jednoho konkrétního etnika, jak nám to dokazuje citace… Zobrazit více

Pracovní tábor pro nezaměstnané ve Čtyrech Dvorech v roce 1938

 Po odtržení pohraničních oblastí se musel nově vzniklý státní útvar potýkat s mnohými problémy. Jednou z nejpalčivějších starostí bylo zajistit práci pro nezaměstnané a osoby, které utekly z pohraničí. Z těchto důvodů Česko – Slovenská vláda vydala 11. října 1938 usnesení, jímž po dobu dvou let zakazovala přijímat zaměstnance do všech státních institucí, ústavů a fondů, četnictvo a vojsko nevyjímaje. Značné naděje byly vkládány do zřízení pracovních táborů, jejichž hlavní úkol spočíval v dočasném hospodářském zajištění nezaměstnaných a využití jejich schopností pro všeobecně prospěšné práce( v našem regionu především stavba silnic). Tito příslušníci pracovních táborů byli podřízeni vojenské disciplíně (především však vojenské jurisdikci), měli právo na stravu, ubytování, výstroj a minimální denní finanční ohodnocení. Do těchto táborů byli nezaměstnaní muži posíláni ve věku 18 – 55 let, proti povolání do pracovního tábora nebylo odvolání a neuposlechnutí této výzvy bylo přísně trestáno, tím, že byla dotyčnému odejmuta podpora v nezaměstnanosti.Do… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
    Statistika návštěvnosti

    TOPlist