Moderní doba do roku 1939

Prusové v Hůrkách v roce 1866

Přepis z rodinné kroniky Františka Frolíka z Hůrek u Lišova. Autor vzpomíná na pruskou armádu v roce 1866, text ponechán v původním znění:

„Ubytování Průšáků roku 1866 a následky války průské
Roku 1866 stihlo Rakousko zvláště pak naši milou českou vlast veliké neštěstí. Zapleteno bylo Rakousko z jedné strany do války italské na jihu zdruhé pak strany do války průské na severu. Z kterých to příčin ovšem výsledek velmi špatný byl. V italii sice zvítězilo avšak v Čechách utrpělo vojsko naše jakž dějiny dosvědčují porážku neslýchanou. Po několika menších porážkách poraženo vojsko naše v osudné bitvě u Králova Hradce tak že bes pořádku ustupuje na vše strany se rozplítilo. Vojsko průské v krátkém čase prolétlo naší milou vlast všudě pleníc a pustošíc. Tu tedy vládu když již Průšáci, chtěli Videň obléhat prosila o mír. Toho dosaženo. Rakousko muselo zaplatiti válečné výlohy Prusku a vystoupiti z německého spolku tak zvaného Bundu.… Zobrazit více

Konec září 1938 a CPO v Chotýčanech – dokument

Následujícím přepisem tohoto dokumentu týkajícího se pohnutého září 1938 bychom chtěli opět vložit další dílek do skládanky jihočeského roku 1938 a to nejen na severním Českobudějovicku, protože tento dokument je zajímavý nejen z regionálního hlediska, ale do jisté míry má i obecný dosah.

Dokument samotný je datován 30. zářím 1938 /byl psán dle všeho týž den dopoledne/ a očividně vznikl až po podpisu neslavné Mnichovské dohody, která byla podepsána po půlnoci z 29. na 30. září. Je tedy dosti pravděpodobné, že hned další den se ona smutná zpráva k chotýčanským nedostala. Tomu napovídá tón dokumentu a popisované úkony (např. odevzdání pracovních nástrojů k vojenským účelům). Vzhledem k datu jsou také přínosné popsané pokyny pro místní organizaci CPO (= Civilní protiletecká ochrana). Podepsaný starosta byl také jejím místním velitelem, což byla tehdy obvyklá praxe. Je zde také možné, že se místní již připravovali na obranu místní opevněné 2. HOP, s kterou… Zobrazit více

Vlečka k nádraží Ševětín

  Tento příspěvek navazuje volně na lesní drážky ve Velechvínském polesí. Nejprve ve stručnosti připomeneme základní skutečnosti. V roce 1916 se naším regionem prohnala vichřice, která poničila rozsáhlé lesy Velechvínského polesí. Kalamita byla likvidovaná pomocí válečných zajatců a místních dělníků.

Vytěžené dřevo bylo nakládáno na vagony lesních drážek a následně převáženo na dvě nákladiště. Z nákladiště „Na Dubenských“ vedla drážka do skladu u nádraží v Ševětíně, její délka činila 1600 metrů a končila přibližně v místech dnešního železničního přejezdu u firmy Ardea Pharma. Z drážky, která dle některých pramenů sloužila do roku 1925 se mnoho nezachovalo. Nejlépe je dochovaná část trati v  místech, kde kopírovala či přetínala tehdejší cesty. Původní kamenné můstky byly v pozdějších letech zaneseny, popř. doplněny betonovými rourami. V místech vjezdu do kamenolomu trať přetínala silnici a podjížděla železniční most, za kterým byl velký pravotočivý oblouk. Odtud těleso trati vedlo přes louky a políčka až k… Zobrazit více

Blatské morytáty – pošťák Václav Jelínek

 19 letý Josef Kubeš odsouzen pro loupežné zabití listonoše a účast na krádežích na 18 let do těžkého žaláře. (Před táborskou porotou.)

V pondělí 20. září zahájeno bylo podzimní zasedání táborské poroty otřásajícím případem cynismu. Žalován byl sotva 19 letý malířský pomocník Josef Kubeš z Bošilce pro zavraždění a oloupení listonoše Jelínka z Veselí n. L., jenž 4. června roznášel ve svém obvodu pense, žalován byl i pro účast na krádeži ve filiálce Hospodářského družstva v Diníně a další přestupky. S ním žalován byl pro zločin spoluviny na zločinu loupeže a zločin krádeže 83 letý rolník Josef David z Horusic, býv. skladník filiálky Hospodářského družstva v Diníně. Kubeš v týž den, kdy spáchal svůj zločin, zatčen byl v Č. Budějovicích, své zločiny doznal. Také David po svém zatčení doznal svou účast na zločinech jemu za vinu kladených.

Líčení řídil president krajského soudu dr. Ant. Růžek, přísedícími byli pp. Radové… Zobrazit více

Oběti Velké války z Chotýčan

Karel Šimek se narodil 28.12.1893. Při mobilizaci byl 25.8.1914 odveden k 91. pluku do Českých Budějovic, odkud v říjnu 1914 odjel na srbské bojiště, kde byl 19.11.1914 raněn do hlavy a nohy šrapnelem a cestou do nemocnice téhož dne zemřel. Místo úmrtí neznámo. 20 let.

 

2 (1)

Jan Šimek se narodil 5.5.1889. Presenční vojenskou službu si v letech 1910-1912 odsloužil v Praze u 91. pluku a několik týdnů v Českých Budějovicích. Při mobilizaci 27.6.1914 narukoval k 91. pluku do Českých Budějovic, odkud 1.8.1914 odjel do Srbska, kde se účastnil krutých bojů. U Lajkovič byl 20.11.1914 zasažen střepinami granátu do hlavy a v několika okamžicích zemřel. 25 let.

1 (1)

Josef Srnec se narodil 26.2.1895. 15.3.1915 narukoval k 29. zeměbraneckému pluku. Již téhož roku byl na ruské frontě zajat, ale nemohl vstoupit do českých legií, protože byl pod dozorem bolševiků. Cestou k domovu pobyl celý… Zobrazit více

Kočovní cikáni v severním Českobudějovicku

V dobách našich pradědů a prababiček objevovaly se čas od času v kraji kočovnické cikánské tlupy. Jak by si snad mohl dnes někdo myslet, rozhodně se nejednalo o žádný romantický jev. Pro venkovské obyvatelstvo blížící se cikánská tlupa představovala něco jako živelnou pohromu. V historii českých zemí byly problémy s cikány řešeny různými způsoby od úplného zákazu vstupu do Zemí koruny české pod ztrátou hrdla, po různé regulace a omezení pohybu. První Československá republika převzala rakouský zákon o potulce z roku 1885, ten ale problém „zločinného řádění cikánských tlup“ příliš neřešil. Teprve roku 1927 zavedením zákona č. 117 a vydáním prováděcích nařízení začaly být cikánské tlupy řádně evidovány a četnictvu bylo umožněno lépe a účinně odhalovat a předávat k potrestání zločiny páchající cikány. Tehdejší zákony ale neoznačovaly pojmem „cikán“ jen člena jednoho konkrétního etnika, jak nám to dokazuje citace… Zobrazit více

Pracovní tábor pro nezaměstnané ve Čtyrech Dvorech v roce 1938

 Po odtržení pohraničních oblastí se musel nově vzniklý státní útvar potýkat s mnohými problémy. Jednou z nejpalčivějších starostí bylo zajistit práci pro nezaměstnané a osoby, které utekly z pohraničí. Z těchto důvodů Česko – Slovenská vláda vydala 11. října 1938 usnesení, jímž po dobu dvou let zakazovala přijímat zaměstnance do všech státních institucí, ústavů a fondů, četnictvo a vojsko nevyjímaje. Značné naděje byly vkládány do zřízení pracovních táborů, jejichž hlavní úkol spočíval v dočasném hospodářském zajištění nezaměstnaných a využití jejich schopností pro všeobecně prospěšné práce( v našem regionu především stavba silnic). Tito příslušníci pracovních táborů byli podřízeni vojenské disciplíně (především však vojenské jurisdikci), měli právo na stravu, ubytování, výstroj a minimální denní finanční ohodnocení. Do těchto táborů byli nezaměstnaní muži posíláni ve věku 18 – 55 let, proti povolání do pracovního tábora nebylo odvolání a neuposlechnutí této výzvy bylo přísně trestáno, tím, že byla dotyčnému odejmuta podpora v nezaměstnanosti.Do… Zobrazit více

Křížky s letopočtem 1905 na revíru Radonice jako připomínka velkého polomu.

Dne 2.července 1905 snesl se kolem 6. hodiny večerní asi 10 minut trvající cyklon nad revírem radonickým a poněšickým. Příčinou cyklonu byly dvě bouře, které od severu a západu se ženouce, se nad tímto prostorově uzavřeném místě srazily a rozpoutaly cyklonu podobný vichr. Ničivý účinek byl způsoben prudkým nárazem na lesní porosty v ostrém úhlu shora. Střed cyklonu se nalézal mezi silnicí vedoucí z Němčic do Radonic a potokem Loužkem (pozn. nyní Kozlovský potok ).

Okamžitě bylo zničeno asi 300 ha nejlepších porostů. Katastrofě předcházelo delší dobu suché počasí. Půda byla proto tvrdá a pevná, což zavinilo tak značné procento zlomů, většinou byly kmeny přelomeny v 1/3 až ½ celkové délky. Mnohé části porostů byly sehnuty k zemi jako obilná pole po silném dešti, nebyly však vyvráceny. Zde bylo kmenové těleso napjato nad hranici pružnosti. Mimo smrk byly zde zastoupeny ještě sosna, modřín, buk, dub a… Zobrazit více

Monografie Lhotic-V. část

Obec Lhotice

Ještě za světové války byly Lhotice osadou.

Patřily jako Kolný a Červený Újezdec /Újezd/ k politické obci Velechvínu od roku 1785, kdy zřízeny katastrální obce

Po válce k žádosti obce výnosem zemské správy politické ze dne 15. července 1919 čís. 240.733 staly se Lhotice samostatnou obcí; stejně i Červ. Újezdec a později r. 1924 i Kolný

Důvodem rozdělení byla velká vzdálenost Velechvína a poměry správní.

 

Dle urbáře z r. 1677 patřily Lhotice k rychtě Dobřejovické

V roce 1738-1775 konalo ze Lhotic

5 sedláků po 3 dnech týdně roboty tažné

6 ———-po 3 ————————ruční

5 sedláků a chalupníků 14 dnů roboty letní

 

V roce 1785 odděleny Lhotice od rychty Dobřejovické a připojeny ke katastrální obci a Rychtě ve Velechvínu s Červ. Újezdcem a Kolným.

 

Lhotice měly:

Kol Roku 1400: 9 osedlých statků—–90 obyvatel

————-1500: 6————————40————-

————-1598: 12———————–80————-

————-1654: 11———————–50————-

————-1714: 11———————–72————-

————-1070: 14———————–140————

————-1804: 28———————–212————

————-1843:… Zobrazit více

Monografie Lhotic-IV. část

Kaplička

ke cti Andělů Strážných vystavěna na návsi a části pozemku Jana Kaňky čís. 2. osadou Lhotice v roce 1911.

Plány udělány architektem Norbertem Bendíkem v Lišově.

Náklad uhražen z prodaného dříví v lese osadním /Lhotickém/. Listiny zaručují udržování kaple z majetku obecního uschovány jsou v archivu farním v Hosíně.

Zednické práce provedl stavitel p. Norbert Bendík z Lišova, oltář a zarámování kříž. cesty provedl p. Frant. Šu?át z Čes. Budějovic, oltářní socha Anděla Strážného pochází z umělecké dílny Petra Buška a syn v Sychrově.

Dne 3. září 1911 vysvěcena dopoledne kaple biskupem p. Josefem Ant. Hůlkou, odpoledne vysvětil křížovou cestu.

Nádoby kostelní a svícny do kaple koupeny od firmy Sladník v Olomouci, bílá paramenta od firmy Nedomové v Olomouci.

Rochetu, albu, červenou kasuli darovaly dobrodinky z Vídně.

 

Přiškolení

Lhotic a Hosína do Chotýčan stalo se současně s Chotýčanami.

Památné kříže

  1. Kříž postavený v upomínku za Františka Strejčka padlého… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist