Nezařazené
Odbojář Josef Dvořák
Českobudějovicko má řadu neprávem zapomenutých hrdinů, kteří se statečně zapojili do boje proti nacistickým okupantům, za což často skončili v koncentračních táborech nebo na popravišti. Jedním z nich byl policista Josef Dvořák. Jeho případ dobře ukazuje složité fungování domácího odboje a působení gestapáckých konfidentů. Narodil se 2. března 1888 v Drahotěšicích a na začátku německé okupace byl příslušníkem uniformované policie u policejního ředitelství v Českých Budějovicích. Tehdy se svou rodinou žil v Tylově ulici čp. 579. Již krátce po příchodu okupantů se zapojil do odboje. Pomáhal rozšiřovat ilegální časopis V boj!, na policejním úřadě získával zpravodajské informace, které byly předávány prostřednictvím dalších skupin do Prahy a na své zahradě, kterou měl pronajatou blízko městského hřbitova u sv. Otýlie, ukrýval množství zbraní. Shodou okolností jen několik desítek metrů odtud ukrýval ilegální zbraně také komunistický odbojář a kamenosochař Jaroslav Benda. Protože Josef Dvořák v demokratickém… Zobrazit více
Článek „Lesní křižovatka, která přitahuje smrt?“ – oprava a omluva
Ohledně tzv. křižovatky U Sloupu mezi Borkem a Chotýčany se vyskytují nepodložené informace o soukromém podnikateli, který zde měl být v 90. letech údajně zavražděn. Tato mylná informace se objevila i v našem článku o historii tohoto místa. Skutečnost je taková, že zde dotyčný tragicky zemřel při jedné z mnoha dopravních nehod, ke kterým v prostoru křižovatky došlo. Příbuzným se autoři omlouvají. Aktualizovaný článek naleznete zde.
Vzpomínka na babičku Annu a její úspěch v chovu prasnic
Převážná většina žen ve vsi s láskou a obětavostí věnovala a troufám si říci že nadále věnuje, své celoživotní úsilí svým dětem, těžké práci v zemědělství i jinde a křesťanské víře. Toto vyprávění je o jedné z nich, prosté venkovské ženě, babičce Anně.
Dnes už nežijí ti, kteří ji poznali osobně a známe ji pouze z vyprávění. Přesto navždy zůstává v srdcích a myslích svých potomků. Čas od času si prohlédneme fotografie a představujeme si, jak to tehdy bylo. Po babičce nám toho mnoho nezůstalo. Rodný list, oddací list, jeden originální podpis na smlouvě trhové, dopis ministra, dvě fotografie a diplom. Zobrazit více
Monografie Dolního Bukovska
Badatel pan Dušák z Dolního Bukovska před několika lety napsal monografii zabývající se jeho rodným městečkem. Z důvodu velkého rozsahu této práce jsme nuceni naše čtenáře odkázat na web, kde je ke stažení. Přejeme příjemné počtení
https://ulozto.cz/!FnP4YG3g6V2X/dolni-bukovsko-doc
https://ulozto.cz/!WQ1FJayP/dolni-bukovsko-jpg
Zaniklý rybníček u dvora Chyňava
Úmrtí Václava Chyšky 10.5.1945
Smrt polského zajatce za milostný vztah k německé dívce
Během druhé světové války se na našem území ocitly tisíce válečných zajatců, kteří byli nacisty nasazováni na nejrůznější práce. Soustředěni byli především v německy mluvícím pohraničí, odtrženém v roce 1938 od Československa. Tak počet 69.500 zajatců uváděných pro léta 1943-1944 ve zprávě SD připadá prakticky jen na sudetské území. Nacisté předpokládali, že německé obyvatelstvo nebude nepřátelské zajatce nijak podporovat, nebo jim dokonce pomáhat při útěku, k čemuž by jistě docházelo v českém prostředí. Přesto i v německém pohraničí docházelo k určitým stykům s některými místními Němci, jak dokládá případ z okolí Horní Pěny na Jindřichohradecku. Více o počtech a nasazení zajatců v pohraničí naleznete v článku o francouzských zajatcích v levínském mlýně.
Kronika Horní Pěny zaznamenala zajímavý a tragický příběh milostného vztahu polského zajatce a německé dívky. Kronikář a místní učitel Jaroslav Vacek začal psát svou kroniku až v… Zobrazit více
Vitínský mlýn na Libochovce
Vitínský mlýn nalezneme v údolí potoka Libochovky 2,2 km jihozápadně od středu obce uprostřed současné chatové kolonie. Mlýn je poměrně mladý a vznikl zde až kolem poloviny 19. století. Na skicách císařského stabilního katastru, ani na II. vojenském mapování ho ještě nenalezneme. Bohužel se zatím bližší údaje o jeho výstavbě nepodařilo nalézt ani v Národním archivu ve fondu Mlynářské ústředí, ani ve vodní knize okresu Třeboň, do kterého Vitín tehdy spadal. Teprve začátkem 60. let 19. století se zde objevuje mlynář Josef Bajerle, původem z mlynářského rodu Bajerlů na Strakonicku. Josef se narodil 10. listopadu 1827 ve mlýně Krty u Katovic mlynáři Josefu Bajerlovi a Kateřině roz. Pudšedlové, jejíž otec byl také mlynářem pro změnu v Hošticích. Ve vitínském mlýně, který dostal v rámci vitínské obce číslo popisné 50, ale záhy po přečíslování 47,… Zobrazit více
„U letadla“ v kat. obce Lužnice
Zámek Komařice
