Pražskou silnici, kterou tisíce motoristů každodeně projíždí přes Borekz Budějovic ve směru na Prahu a obráceně, je dnes pro nás každodennísamozřejmost. Tato silnice zde ale není odnepaměti. Od začátku existencekrálovského města Budějovice, a před tím osady Budivojovice, muselo existovatspojení s Prahou. Původní pražská komunikace ale vedla trochu jinou trasou neždnes. Současná podoba pražské silnice pochází z doby vlády Marie Terezie,která na našem území začala zakládat moderní komunikace, které měly zkrátitvzdálenosti a dobu potřebnou k cestovaní mezi důležitými městy, což mělonapomoci obchodu a především zrychlit přesuny vojsk. Nové císařské silniceměly zpevněný povrch, odvodňovací strouhy a jejich průběh měl být pokudmožno co nejpřímější bez zbytečných zatáček. Pražská silnice z ČeskýchBudějovic, tak jak jí známe dnes, byla vybudována v letech 1753-1755. Atěmito roky také končí existence staré pražské silnice, kterou si nyní popíšeme.

Trasu „staré pražské silnice“ lze popsat asi takto: Od budějovického špitálu u sv.Trojice vedla… Zobrazit více →

Nejen na území námi sledovaného mikroregionu severního Českobudějovicka, ale prakticky v celých českých zemích, se v krajině setkáváme často s pomístním názvem odvozeného od tzv. vlčí jámy, ať jde o různé varianty názvů: „Vlčí jáma“, „Vlčí jámy“, „Na vlčích jamách“ a podobně. Názvy nám připomínají dávnou existenci pasti k chytání vlků, se kterou bychom se mohli především v období středověku setkat prakticky u každé vsi a to je také důvod častého výskytu tohoto pomístního názvu.

Populace vlka původně pokrývala celé naše území, stejně jako jinde v Evropě. Vlk žije společensky v rodinách a v zimě se sdružuje do smečky. Tento predátor nemá přirozeného nepřítele v přírodě, nebudeme-li počítat člověka. V období zimy byla hlavní potravou vlka srnčí a jelení zvěř, kterou vlčí smečka uštvala. Samozřejmě vyhledávali potravu i mezi hospodářskými zvířaty lidí a člověku tak škodil vlk prakticky odjakživa… Zobrazit více →

Dnes se lokalita nalézá pod vodou Hněvkovické nádrže

Na konci doby stěhování národů, kdy z našeho území definitivně odešla většina germánského lidu do bavorského Podunají, přicházejí k nám od východu v 2. třetině 6. století konečně Slované. Zprvu ale obsazují jen úrodné oblasti Moravy, středních Čech a Polabí. Jižní Čechy zůstávají stranou zájmu. Také pro to, že od středních Čech je dělil široký pás území Příbramska, Benešovska a severního Táborska tehdy nevhodný pro zemědělství. Nejstarší stopy po našich slovanských předcích v jižních Čechách tak pocházejí až z 2. poloviny 7. století. Do jižních Čech pravděpodobně přicházeli první Slované jiným proudem než do Čech středních. Do našeho kraje pravděpodobně přišli jižní cestou z Podunají, odkud část slovanského obyvatelstva ustoupila před tlakem Avarů. Snad se jednalo o část tamního kmene Doudlebů, jehož jméno později převzalo přemyslovské hradiště jižně od Českých Budějovic.

Je jisté, že z … Zobrazit více →