Kateřina Hieke
Kolektivizace v Chotýčanech
Kolektivizací v Chotýčanech bylo zasaženo několik rodin. V tomto článku vás seznámím s celkovou situací v Chotýčanech v letech 1950-1955 a v příštích článcích se zaměřím na osudy jednotlivých postižených rodin.
Chotýčany v roce 1951
Rok 1950
Tento rok začal kontrolou obilí a brambor u větších zemědělců. Poté (20. ledna) následovalo vydávání šatenek, ale zemědělci, kteří neměli splněné dodávky, na ně neměli nárok.
Další problémy byly způsobeny následkem květnových a červnových teplot, které se většinou pohybovaly mezi 28º C a 32º C se konaly žně předčasně už 10. července. Kvůli nepřízni počasí se nepovedlo některým zemědělcům splnit dodávky a 20. července byla udělena pokuta Josefu Broncovi 80 000 Kčs, J. Šimkovi 18 000 Kčs, V. Čertíkovi 11 000 Kčs a p. Sochovi 1 000 Kčs.
6. srpna byl nařízen úřední výmlat za příčinou rychlé dodávky obilí do 15. října. Výmlat byl… Zobrazit více
Rozkulačení Josefa Jiskry ve Vitíně
V poválečných letech, stejně jako v těch válečných hlavní tíhu výživy obyvatelstva nesli sedláci. Neúroda, sucho, zvyšování povinných dávek, to vše těmto lidem znepříjemňovalo život. Po roce 1948 i vstupy do JZD. K tomu, aby státní moc zastrašila některé sedláky, se uchylovala k podezřelým akcím. O jedné z nich se dodnes zachoval popis v obecní kronice obce Vitína, na jejímž Obecním úřadě je uložena:
rozkulačení sedláka Jiskry 1951
Dne 20. února bylo ve zdejší obci konáno zjišťování zásob sena a slámy. Při této akci bylo nalezeno u velkého rolníka Josefa Jiskry, čís. pop 5. velké množství mouky a jiných zásob, které byly zabaveny. Na půdě nalezeno 14 pytlů hrubé mouky pšeničné, 12 a půl pytle hladké mouky pšeničné, 7 pytlů mouky žitné, 29 pytlů otrub, 4q pšenice, 20q ovsa, 14 pytlů ječmene, 6 kg ovčí vlny, 300 kg železa, 6 pytlů zkaženého cementu a mnoho starého a již nepotřebného umělého… Zobrazit více
Kovárna v Chotýčanech – č.p. 21
Již je tomu 45 let co naposledy chotýčanský kovář udeřil do kovadliny ve své kovárně na návsi u rybníčka, který už také neexistuje. Avšak zachovalo se nám několik obrázků kovárny a k tomu stručný popis v kronice, který si zde můžete přečíst:
Číslo 21 je obecní kovárnou, totiž bytem náležejícím k obecní kovárně. Domek byl postaven ke školnímu dvorku současně s postavením kovárny. Měl 1 velkou místnost kde bydlela od jeho postavení rodina Zabilků, kteří po 3 generace v obci kovařili a byli zároveň i zkušenými a zručnými podkováři. Rodiny velmi dobré a pracovité. Domek byl postaven pravděpodobně roku 1863 (podle data vyřezaného na trámu střešní konstrukce kovárny, které našel Stanislav Pomije v roce 1968, když tuto kovárnu bourali). Obytná část domku, kde bydlíval kdysi i svobodný švec Václav Zabilka rozbořena v roce 1949, když se Josef Zabilka z ní vystěhoval jako poslední kovář v obci do zakoupeného domku č.p.… Zobrazit více
Levín č.p 13
Levínská kovárna byla postavena přibližně v roce 1820.
GPS: 49°1’52.412″N, 14°36’9.834″E
O historii kovárny píše v pamětech Levína Daniel Kovář následující:
Opatovice
V Opatovicích je jako kovář prvně uváděn roku 1691 František Melichar, avšak v čp. 10.
Nynější kovárna čp. 6, je uváděna v Josefském katastru od roku 1785 a další záznamy se zmíňují o těchto kovářích: Václavu Pechočovi a Janu Smržovi.
V roce 1852 vyhořela a byla přestavěna stavitelem Cívkou. Roku 1866 zde žil kovář Jakub Landa, 1872 Josef Domín, 1915 Josef Křenek, 1924 Jakub Kučera.
Pramen: Sassmann Alois, Hrdějovice s Opatovicemi 1350-2000, Prosperita 2000, strana 183
Jeden rok ve starých časech IX.část
Svatba.
Svatby se konaly v masopustě, vyjimečně (!) jindy. Byl v těch dnech čas dobře je připravit, zabezpečit jídlem, mohly se v klidu dobře oslavit. Vždyť to byl závažný krok mladých lidí do života, velká změna na chalupě, živnosti.
Předcházelo jí namlouvání mladých při muzikách a u okýnka. Velkou úlohu hrálo ujednání rodičů obou stran. Byl tu majetek, který se předával do rukou nových hospodářů, a s ním byly spojeny různé rodinné povinnosti, závazky ke všem, kdož na živnosti pracovali a měli zákonem zaručeno právo na podíl. Mladý hospodář přebíral zodpovědnost za své nezaopatřené sourozence, za jejich vybytí, i starost o staré rodiče, vejměnkáře.
Mladé páry sledovaly nejen báby na soudné stolici v hospodě, ale i družba. V každé vesnici byli jeden dva takoví řeční lidé, kteří si přivydělávali při svatbách. Vedli v patrnosti, kde bude jejich pomoci a služby třeba. Často i sám družba dal svatbu dohromady, dohodil nevěstu,… Zobrazit více
Jeden rok ve starých časech VIII.část
Jeden rok ve starých časech V. část
Léto.
Jeden rok ve starých časech IV. část
Máj. – máje.
Jeden rok ve starých časech III. část
Třetí část tohoto dílka se zabývá hrami, které obvykle hrály děti na jaře. Zvláštnosti v gramatice či slohu jsou opět označeny tímto znamením: (!).
Jarní hry.