Nezařazené
Nově objevená díla sochaře Antonína Škody
Škoda Antonín (1935-2000)
Antonín Škoda se narodil v Soběslavi, ale dětství a celý život prožil ve Veselí nad Lužnicí. Školu absolvoval v roce 1953, byl přijat na UMPRUM, ale studium ukončil předčasně. Jeho jméno je výrazně spojeno s výrobním družstvem Jihotvar, pro které navrhoval výrobky v 60. letech. Zrealizováno jich bylo asi 600. Jihotvar se tehdy stal pojmem a Antonín Škoda se zařadil ke špičce tehdejších českých keramiků. Po odchodu z Jihotvaru na počátku 70. let se věnoval volné tvorbě a realizoval četná díla ve spojení s architekturou, v interiérech i exteriérech. V 90. letech se vrátil k drobnější keramice a začal spolupracovat se staročeským dvorem v Českých Budějovicích. Poslední jeho díla vznikla na konci 90. let v hrnčírně v Klikově. Keramika Antonína Škody je charakteristická velkou lyričností, vtipem, častými pohádkovými motivy. Antonín Škoda je podle názoru řady svých kolegů dodnes nedoceněným umělcem evropského významu .
Tento příspěvek si… Zobrazit více
Pomníček na slavnostní výkop 19.11.1866
Nedaleko hlubockého nádraží je možné spatřit prostý hranol z liberecké růžové žuly se zlatým písmem. Tento pomníček byl původně umístěn u hráze Bezdrevského rybníka a připomínal první slavnostní výkop Jana Adolfa ze Schwarzenbergu na stavbě železniční trati Plzeň – České Budějovice dne 19. 11. 1866. Na původním místě, byl pomníček nalezen převrácený a zásluhou tehdejšího zaměstnance drah, byl postaven a přesunut na své současné místo, kde byl znovu odhalen dne 19. 11. 1996. Zobrazit více
Zápisky kmotra Josefa Jelena z Chotýčan z války r. 1914 -1918
Kříž Matějových
Básníkův polštář (Ševětínská pohádka)
Narodila se fontána. Vlastně polštář. Jmenuje se „Polštář Šimona Lomnického“, a tvar polštáře opravdu má! A tak Šimon Lomnický z Budče, nekvalitní autor pochybné morálky, takto posmrtně něco udělal pro svůj Ševětín, kde za časů císaře Rudolfa II. po třicet let čepoval pivo. Tento šenkýř nebyl opravdovým básníkem, byl pouze veršotepcem. A oblíbeným společníkem, žijícím dokladem přísloví „kam vitr, tam plášt’“ a člověkem velmi, velmi shánčlivým! Zdá se, jakoby tou krásou tvarů fontány byl zavlečen do městyse Ševětína virus. Ševětín je infikován virem krásy, ze kterého už se bohdá nikdy nevyléčí. „Hezké to je,“ reagoval jsem po tiché otázce ševětínské kostelní věže ‚jak se mi to ted‘ v Ševětíně líbí‘. „Rád se sem budu vracet,“ dodal jsem po chvíli. „Š… š… š…,“ zpívá fontána serenádu pro paní Hajskou, starostku městyse. Městys má starostku, protože alespoň někdo se prostě starat musí. A paní starostka dokonce osobně uklízí náměstí… Pan Hořejší, potomek… Zobrazit více
Smrt mladé dívky u Chotýčan v roce 1915
Obnovená sakrální památka u Vlkova
Z Vlkova vedla v minulosti cesta, zvaná „Kostelní“ a její vyústění bylo u ševětínského sv. Mikuláše. Komunikace mezi oběma obcemi, využívaná generacemi vlkovských obyvatel, byla později označena zelenou turistickou značkou. Nedaleko vstupu do obory z vlkovské strany, stával starý dub, na kterém byla umístěna dřevěná skřínka se svatým obrázkem. O umístění se údajně zasadil jeden ze synů z rodiny Smržů. Z jakého důvodu byla skřínka sundána a kdy bohužel nevíme. Jisté je pouze to, že v srpnu roku 2017 byla skřínka opravena a vrácena do blízkosti původního místa, nyní však před vstupem do obory a nikoli na strom, ale na dřevěný trámek. Stalo se tak zásluhou paní Švejdové, pana Švejdy a pana Jirků. Zobrazit více
Otevření Národopisného muzea v Dolních Slověnicích 30.7.2017
V neděli 30. července bude v čase od 14 do 18 hodin opět otevřeno Národopisné muzeum v Dolních Slověnicích u Lišova. Tentokrát u příležitosti tradiční pouti sv. Anny. Muzeum provozuje místní historický spolek a nalézá se v prvním patře bývalé školy. Expozici tvoří čtyři sály věnované nejstarší historii obce od pravěku po 20. století, připomínky starých řemesel a zemědělství v 19. století. Parkovat je možné v ulici u kostela.
https://www.facebook.com/slomuz/?fref=ts
Roty zlodějů ohrožují český jih
Čertovy obrázky v Dyníně
