Úvod
Vítáme Vás na našich stránkách zabývající se historií mikroregionu, který jsme si sami vymysleli a vytyčili. Nedrží se žádných geografických hranic, vodotečí ani etnograficky rozdílných míst. Slouží pouze zájemcům o historii podle nás opomíjeného regionu.
Pokud máte nějaké připomínky, náměty, či chcete okomentovat uveřejněné články, napište nám prosím do návštěvní knihy. Tyto stránky se budou postupně rozšiřovat, tak aby uspokojily každého badatele našeho regionu…
Veškeré materiály na těchto webových stránkách podléhají autorskému právu autorů článků. Je zakázáno jakoukoli část jakkoli reprodukovat kromě kopií pro vlastní potřebu a kopií pro třetí stranu s uvedením zdroje (nikoli ale pro komerční využití).
Vyzýváme zájemce o historii, historiky a amatérské badatele z regionu severního Českobudějovicka, kteří by byli ochotni podílet se na tvorbě těchto stránek, nechť se laskavě ozvou na tento e-mail: severniceskobudejovicko@seznam.cz
Nabízíme v rámci sledovaného mikroregionu spolupráci s obecními úřady, občanskými sdruženími a dalšími subjekty ohledně výměny webových odkazů, pomoci s tvorbou historických článků na obecní webové stránky, do zpravodajů a vlastivědných publikací, dále pomoc s návrhy naučných stezek, vlastivědnými přednáškami a podobně. 
Stránky byly založeny 28.8.2010.
Přehled připravovaných článků: kronikáři a archeologie, Osud kolaborantů v severním Českobudějovicku, Vzpomínky na rok 1968, očima dětí, architektonické památky a jejich historie:kovárny, mlýny, staré hostince, řemesla našich předků.
Připravujeme sérii článků o akci Kulak a vzniku JZD, proto hledáme pamětníky, znáte-li někoho kdo by se s námi podělil o svůj příběh, fotografie či dokumenty neváhejte nás kontaktovat na mailové adrese: hieke.katka@seznam.cz.
Výzva: Obracíme se na naše čtenáře s prosbou, v poslední době se zaměřujeme na opravy stávajících a obnovu zaniklých křížů.Máte – li nějaký vyřazený kříž doma, můžete nám jej věnovat. Poslouží dobré věci a naše krajina bude mít ráz takový jako před 50. lety.
Nejnovější příspěvky
Dva kamenné můstky v Neplachově a Ševětíně
Dodnes zachované kamenné můstky jsou trvalou vzpomínkou na císařskou silnici mezi Prahou a Linzem. V námi sledovaném regionu byla silnice stavěna v roce 1753. (jinde je uváděno období 1720 – 40.) Silnice vedla po takzvané staré pražské silnici, dodnes v podvědomí místních známé jako „na starej“. Tato silnice byla v používání do 90. let 20. století, tedy do stavby nové rychlostní komunikace, která se již obci Ševětín vyhnula. Tehdy stará silnice přestala spojovat obě obce. Část silnice byla rozebrána a cesta ústí na pole u Švamberka. V Neplachově je dodnes zachována původní povrchová vrstva z kamenných kostek. Původní silnice je však na konci vsi zahražena svodidly nové silnice. V obou těchto obcích jsou zachovány kamenné můstky.
GPS mostek v Neplachově: 49°7´46,765″ N 14°36´21.958″ E
GPS mostek v Ševětíně: 49°6´27.662″ N 14°34´43.735″ E
Na mapách je vidět původní císařská silnice vyznačená růžovou barvou a dnešní oranžovou.Můstky vyznačeny červenými kruhy.… Zobrazit více
Bednářství
Poměrně nedávno jsme doma objevili pradědovo vysvědčení na odchodnou a výuční list z roku 1925. Praděda, Josef Bažil, se narodil v Dasném roku 1907. Vyučil se bednářské živnosti u Filipa Steina v Hluboké nad Vltavou v letech 1922 – 1925. Výrobky, které nám po něm zůstaly si můžete prohlédnout ve fotogalerii.
Nález mě přiměl k tomu, abych se podívala na jeho povolání trochu podrobněji, přičemž jsem objevila pěkné stránky o starých řemeslech, kde je i popis řemesla bednářského. V knize Zapomenutá řemesla od M. Janotky a K. Linharta je obrázkový popis výroby soudků, který naleznete ve fotogalerii.
V našem mikroregionu byla sudárna v Hluboké nad Vltavou a tady je její historie:
V roce 1870 zřídil židovský obchodník Philipp Stein v Podskalí továrnu na sudy jako jednu z nejstarších svého druhu v českých zemích. Poněvadž však kněžnu Schwarzenbergovou rušil neustálý hluk doléhající až do zámeckých komnat, přestěhovala se sudárna… Zobrazit více
Borecké cihelny
Cílem příspěvku je čtenářům představit současnou podobu dvou (resp. tří) bývalých cihelen nedaleko Borku. Všechny dodávaly své výrobky do širokého okolí a samozřejmě poskytovaly i pracovní příležitosti pro obyvatele Borku a Hosína. Surovina pro výrobu se těžila přímo na místě (což vlastně zpětně určovalo polohu cihelny). Dnešní podoba Chyňavské i Nedvědovy cihelny se velmi liší od původní a areály mají jiný účel. Z původního stavu toho zůstalo pouze málo. Historie všech tří bude nastíněna jen stručně, pro detaily doporučuji skvělou knihu Daniela Kováře „Borek 1805-2005. Procházka minulostí obce“. Mimo jiné zde můžeme v podrobných výpisech sledovat obyvatele zdejších cihelen.
Mapa z doby 1. republiky M4353, 1:75 000, mapy.opevneni.cz. Vidíme všechny 3 cihelny: nahoře pod Ch. dvorem Nedvědovu (cih.), dole vpravo Chyňavskou (kruh. – zřejmě značící kruhovou pec). Jihozápadně od Nedvědovy cihelny můžeme vidět i objekty bývalé Ondokovy cihelny. Je patrné, že… Zobrazit více
Koželužství
K sepsání tohoto článku o koželužství vedla autorku ta skutečnost, že má mezi svými předky sedláře. Toto řemeslo s již pozapomenutým řemeslem koželuhů (smraďařské – v koželužně to I na poměry středověku dost smrdělo.) úzce souvisí .
Úkolem koželuha bylo zpracovat kůži staženou ze zvířete tak, aby ji mohl sedlář použít k výrobě např. jezdeckého sedla. Kůže se pod rukama koželuha proměnila v tzv. useň, která se vyznačovala větší pevností a menší propustností než kůže. Koželužství se dělilo do čtyř podoborů: jirchářství, zámišnictví, pergamenictví a samotné koželužství.
Než se přistoupí k samotnému vydělávání kůže, je třeba ji nejprve zbavit veškeré mastnoty, zbytku masa, chlupů a jiných. K dalšímu zpracování kůže je zapotřebí tzv. tříslo, což je látka získávána z kůry stromů či jiných částí rostliny, která přidávala kůži jednak na pružnosti a jednak na barevnosti (nejčastěji se kůže barvila tímto tříslem do hněda či do červena s různými odstíny.). Doba,… Zobrazit více
Národopisné muzeum Slověnice – základní informace
V neděli 27. července 2014 bylo poprvé otevřeno Národopisné muzeum v Dolních Slověnicích u Lišova.
Muzeum založil již v 60. letech 20. století místní kronikář Josef Turinský. Muzeum tehdy provozoval v areálu středověké tvrze a shromáždil v něm nejrůznější staré zemědělské a řemeslnické nástroje a písemnosti vážící se k historii obce. Po předčasné Turinského smrti nikdo v jeho práci nepokračoval a sbírky zůstaly uzavřeny. Ve staré kamenné budově ale trpěly vlhkem a byly proto v roce 1990 přestěhovány do budovy zrušené školy. Dál byly sbírky přístupné jen příležitostně. V loňském roce se muzea ujal „Historický spolek Slověnice“. Za finanční pomoci města Lišov, které je majitelem školní budovy v Dolních Slověnicích, se podařilo provést základní rekonstrukční práce nutné k znovuotevření muzea. Nyní se expozice nalézá ve dvou sálech a připomíná jak stará řemesla, tak také historii obce od středověku po 20. století.
V tuto chvíli je muzeum otevíráno příležitostně, nebo po… Zobrazit více
Muzeum v Dolních Slověnicích – Otevření 17. listopadu 2014 – 13:00-17:00
V den státního svátku – pondělí 17. listopadu 2014 bude naposledy v letošní sezoně otevřeno Národopisné muzeum v Dolních Slověnicích u Lišova. Muzeum bylo slavnostně otevřeno 27. července 2014. Nalézá se v budově bývalé školy v Dolních Slověnicích. Sbírky muzea z větší části tvoří pozůstalost po jeho zakladateli – Josefu Turinském – který muzeum provozoval již v 70. letech 20. století v objektu středověké tvrze. Po jeho předčasné smrti byly sbírky přestěhovány do zrušené školy a uzavřeny. Až v roce 2013 se sbírek ujal Historický spolek Slověnice a za pomoci městského úřadu Lišov se podařilo opět sbírky zpřístupnit veřejnosti a navíc je také rozšířit. Od prvního červencového otevření bude 17. listopadu poprvé vystavena řada nových exponátů, které se podařilo spolku získat. Například koňské sáně pro svážení dřeva, fukar na čištění obilí, model staré slověnické školy z roku 1803… Zobrazit více
Pamětní deska v Hroznějovicích
V průběhu války došlo k totálnímu nasazení mladých lidí z Protektorátu Čechy a Morava. Tito lidé byli posíláni na práci většinou do Německa, kde byli vystaveni mnohým nebezpečím. Jedním z největších byly letecké útoky na strategické továrny, železnice a vojenské objekty, kde pracovali i totálně nasazení mladí Češi a mnozí zde zemřeli.
Během náletu na největší německou továrnu na syntetický benzín Leuna v červnu 1944 zahynul i hroznějovický rodák.Byl jím Jenda Blažek, který byl totálně nasazen právě v této továrně ve městě Merseburgu ve spolkové zemi Sachsen – Anhalt. Toto město již za první světové války proslulo chemickou výrobou. Proto se za druhé světové války stalo častým cílem spojeneckých náletů.
Na rodném domě Jendy Blažka v Hroznějovicích čp. 34 je umístěna pamětní deska s následujícím textem:
Památce bratra
Jendy Blažka
* 21.X.1922
+ 29.VII.1944
Zahynul při náletu v Merseburgu v Německu
Kamarádi
Ochot. sp. Jirásek Has.sbor.
Pamětní deska Vojtěcha Smrže ve Vlkově
Pamětní deska ve Vlkově u Ševětína je krásnou a důstojnou vzpomínkou na rodáka z našeho regionu. Vojtěch Smrž se narodil ve Vlkově 17.1.1882 a byl uzenářem. Během světové války narukoval k 29. zem.p.pl. a 12. 9. 1914 padl na východní frontě u Ravy Ruské do zajetí a odtud 20.8.1917 vstoupil do československých legií, kde mu bylo mu přiděleno osobní číslo 31215 a hodnost vojína. Padl 4. července 1918 u Nikolska Ussurijského, kde byl i pohřben. Pamětní deska mu byla věnována 14. května 1938, Tato akce měla i za účel podpořit bojového ducha národa, jelikož byla osazena v době předmnichovské. Za války byla sejmuta a pečlivě uschována a tím se nám dodnes zachovala.
Samotné osazení desky je popsáno v kronice obce Ševětín:
„Všechny korporace ze Ševětína oslavily dvacáté výročí republiky zasazením pamětní desky padlému ruskému legionáři Vojtěchu Smržovi na rodném… Zobrazit více
Pamětní deska Františka Viktory
Při hledání křížků v Levíně jsme se zaměřili i na další památky. Jednou z nich je pamětní deska Františky Viktory, které jsme si nikdo dříve nevšimli. Deska se nalézá na č.p. 16, které je umístěno dál od silnice.
Text: LEGIONÁŘ
FRANTIŠEK VIKTORA
PĚŠÍ PLUK 33. DOSS ALTO
POPRAVEN RAKOUSKOU JUSTICÍ
NA PIÁVĚ DNE 19. ČERVNA 1918.
ČEST
JEHO HEROISMU A LÁSCE K VLASTI
Bohužel jsme se dozvěděli, že tato deska má být majitelem domu sundána a odnesena na OÚ. O tom, kdo to byl František Viktora píše Daniel Kovář v Pamětech Levína:
Pamětní deska ve Hvozdci u Lišova
Pamětní deska umístěná na hasičské zbrojnici v Hvozdci u Lišova. Opis desky:
V upomínku
Josefu Šafránkovi št.str.
Který padl jako oběť
Německého nacismu dne 27.IV.1945 v Brně
Věnuje hasičský sbor ve Hvozdci.
Nebuď nikdy zapomenuto
doby 1939 – 1945
Krutovlády Němců v Československu
Nejnovější komentáře