Jan Ciglbauer
Protiprávní jednání příslušníků Sovětské armády v roce 1968 v Severním Českobudějovicku
Každá přítomnost vojáků cizí země je vždy komplikovaná a přináší nemalé obtíže zvláště civilnímu obyvatelstvu. V roce 1968 i do našeho regionu přijeli sovětští vojáci, v této komplikované době zde docházelo k dopravním nehodám, svévolnému zatýkání, krádežím a dokonce i k znásilnění. Některé vybrané případy, s návazností na náš region Vám nyní představíme. Jedná se o přepis svodek VB a tudíž se jedná pouze o případy, které VB vyšetřovala, či které jí byly oznámeny. Jiné a neméně závažné zůstávají zapsané pouze v paměti přímých účastníků.
Dne 18. 9.1968 oznámil Ladislav HALTÍK, bytem Hluboká nad vltavou že dne 17. 9. 1968 mu byly sovětskými vojáky poškozeny dva úly včelstev a odcizeny plásty s medem z jeho včelína na Holém vrchu v katastru obce Hluboká n. Vlt., okr. České Budějovice, škoda činí 700 Kčs.
Dne 29. 9.1968 ve 13:30 hod. byl v lese v katastru obce Nemanice, okr. České Budějovice, zadržen vojáky… Zobrazit více
Likvidace církevního hřbitova v Zahájí roku 1965
V pamětní knize obce Zahájí se nám podařilo nalézt zápis z roku 1965 popisující rušení starého církevního hřbitova u kostela Zvěstování Panny Marie. Je to krásná ukázka detailně popisující vandalismus obecních úředníků, který na mnoha místech bohužel přetrvává dodnes…
str.261
Zrušení starého hřbitova
V měsící květnu bylo oznámeno z MNV i v kostele farním úřadem všem občanům obce Zahájí a okolí, kteří mají na starém hřbitově kříže nebo pomníky aby si je ve vlastním zájmu ze hřbitova do 1.srpna 1965 odklidili. Pokud by se tak nestalo, nechá to odklidit MNV. Tak 6.září dělníci Vojtěch Prokop a Jos. Říha byli vyzváni místním národním výborem aby kříže a pomníky ze hřbitova odstranili. Kříže jsou určeny do šrotu a pomníky co si pozůstalí neodvezli budou dány do zdiva (do gruntů).
Těch křížů bylo přibližně asi 150 a 10.září odvezeny do Čes. Budějovic. 21.září byly sundány tašky z márnice a vazba odstraněna.
V pátek 1.října odpoledne přijel bagr z dolu Svatopluk z Mydlovar na odklizení hřbitovní zdi a márnice a země ze hřbitova na kterou přijely 3 nákladní auta rovněž z dolu Svatopluk a odváželi materiál do bývalé pískárny u Nováků pole čís.7 které je při hlubocké cestě tak zvané „k Nováků jámě“.
Na odklizení hřbitovního materiálu se pracovalo 2-3-4- a 5ho jenom dopoledne nepřetržitě 16h denně. Pak přijel plantner, který terén upravoval kolem kostela na zrušeném hřbitově.
Dne 12.října sezačalo se zděním gruntů, pak tesaři udělali bednění do kterého se dával kámen a podstavce z křížů s dobrou cementovou maltou. Po celou dobu prací na odklizení materiálu hřbitova i práce zednické bylo od 1.října až do 28ho pěkné počasí, tu dobu vůbec nepršelo, takže se krásně pracovalo.
Dne 11.listopadu začaly traktory vozit štěrk od státní správy silnic z Lekařovi Lhoty na spodek vybraného hřbitova, po uválení válcem polito asfaltem a poházeno drobným štěrkem.
Poněvadž v polovici listopadu začaly dosti silné mrazy, upustilo se od dalších prací na této úpravě kolem kostela a bude se zase pokračovat příštím rokem na jaře. Zobrazit více
Jednotky německé armády v květnu 1945 na Českobudějovicku
Na přelomu dubna a května 1945 představoval prostor Čech a Moravy prakticky nejširší prostor držený německou armádou v době, kdy se její fronty definitivně hroutily. Četné ofenzivy a útoky spojeneckých armáda jak na východní, tak na západní frontě způsobily obrovské přesuny vojsk a především začátkem května prakticky hromadný ústup německé armády z východní fronty na západ vstříc americkému zajetí. Došlo tak k nepřehlednému pomýchání nejrůznějších vojenských útvarů, jejichž velitelé většinou již viděli jeden jediný cíl – americké zajetí.
V současné době se velmi rozšířil tzv. detektoring – hledání militárií detektory kovů. Téměř jediným nálezem, který má poměrně značnou vypovídací hodnotu z období druhé světové války, je vojenská identifikační známka, která nese kód vojenského útvaru ke kterému její nositel patřil. Kromě současných nálezů těchto známek máme některé informace o pohybu konkrétních jednotek i z písemných pramenů, kterých je ale poskrovnu. Následující… Zobrazit více
Srážka vojenských vlaků u Neplachova
Na konci války neničily na našem území vojenské železniční transporty jen hloubkoví letci či partyzáni, ale také prosté nehody. Jedna taková tragická nehoda se odehrála 19. března 1945 na trati mezi Ševětínem a Neplachovem. Příčinou pravděpodobně byla únava a značná přepracovanost strojvedoucího, který ignoroval všechna výstražná znamení, která mu nařizovala zastavit vlak a tak zde došlo ke srážce dvou vojenských vlaků.
O tragédii ševětínská kronika mlčí. První písemnou zmínku přináší ale ševětínská farní kronika:
„19. března 1945 srazily se v Neplachově dva nějaké vlaky, bylo asi deset mrtvých, doprava na tři dny byla přerušena. Příčina? Přepracovaný personál na lokomotivě přehlédl všechny signály na Stůj. Ubožáci spali ve stoje.“
Pamětní kniha Bošilce:
„Dne 19.3.1945 v Neplachově srážka vlaků – 4 mrtví a 3 zranění němečtí vojáci.“
Výpověď pana Jindry:
„Šli jsme tehdy na procházku, najednou jsme uviděli na kolejích, jak dvě lokomotivy proti sobě jsou sražený a obě… Zobrazit více
Konec německé okupace na Hrdějovicku
Nezadržitelný konec okupace byl v roce 1944 ohlašován stále častějšími přelety spojeneckých bombardovacích svazů. Z těchto důvodů, byly v obcích budovány protiletecké kryty. V Hrdějovicích byly zbudovány až po pohrůžce německého nadporučíka Wassermanna starostovi Křiváčkovi zatčením a stejně tak občanům, kteří by se zdráhali na těchto krytech pracovat. Jeden byl postaven v Nemanicích v Nerudově ulici, další naproti hrdějovické škole a třetí u cesty do Opatovic. Lidé ale při leteckém poplachu bezpečí v krytech nevyhledávali a raději se zvědavostí pozorovali letecké svazy ze svých dvorků a zahrad1.
15.listopadu 1944 v 11:45 za silného sněžení přelétal přes Hrdějovice poškozený spojenecký bombardér, který zde spustil kvůli nutnému odlehčení svůj náklad 500 librových bomb. Tři vybuchly okamžitě, dvě byly časované a vybuchly v 17:50 a 18:25. Bomby dopadly na louku mezi Nerudovou ulicí a pražskou silnicí. Nikdo nebyl zraněn, ale byly poškozeny domy čp. 25, 26 a 20. Na dalších domech… Zobrazit více
Terénní pozůstatky po lesní drážce u Borku
10.června 1916 zasáhla severní Českobudějovicko velmi silná větrná smršť s krupobitím a přívalovým deštěm. Pohroma se přihnala kolem druhé hodiny odpolední a zasáhla především oblast v linii obcí Nemanice, Úsilné, Borek, Ševětín, kde napáchala velké škody v lesích, ale také na majetku místních lidí. Většina domů v zasažených obcích měla poškozenou střešní krytiny, někdy i štíty, nemluvě o osudu různých dřevěných přístavků a podobně. Polomy zcela zablokovaly pražskou silnici a železniční trať Budějovice-Praha, kde s odklízením popadaných stromů musela vypomoci i armáda. Vítr byl údajně tak silný, že odnášel i celé vyvrácené stromy s kořeny. Největší škody zaznamenaly schwarzenbergské lesy – Mojský les a Velechvínské polesí. Pro obyvatelstvo přinesla pohroma tu výhodu, že si lidé mohli za 2 až 3 koruny osekat větve z jednoho padlého stromu a při kruté válečné zimě 1917/18, kdy byl silný nedostatek uhlí, budějovičtí občané hromadně dobývali na sever od města dříví, které pak stejně… Zobrazit více
Cikán Fiala
Stráž na Šumavě č.22 (30.5.1908):
Dopadený uprchlík. Před nějakým časem uprchl z vazby zdejšího soudu cikán Fiala, který měl několik krádeží na svědomí, z nichž se mu bylo u soudu zodpovídati. Ale Fialu to tuze netěšilo, který by byl rád zase ve volné přírodě, kde je nyní jako v ráji. A proto pásl po vhodné příležitosti, aby mohl z kriminálu upláchnouti, což se mu už jednou kdesi podařilo. Tato vhodná chvíle se milému cikánovi naskytla, který chopil se ji všema deseti a v okamžiku byl v prachu a brzo zmizel z dohledu města. Nastala ovšem po uprchlíkovi sháňka, po němž však jako když se zem slehne, až v těchto dnech dopaden byl policií v Netolicích a k soudu opětně do vazby dopraven. Nyní pro bezpečnost, aby nemohl opět uprchnouti, dány mu budou na nohy železa.
Jihočech č.64 (6.6.1921):
Ze života cikánů. V pátek dne 3. června postaveni byli před porotní… Zobrazit více
František Strašlipka – důstojnický sluha nadporučíka Rudolfa Lukase 8. 12. 201
František Strašlipka
Inspirací Jaroslavu Haškovi pro románovou postavu Josefa Švejka, se stala celá řada osob, se kterými se za svého bohémského života setkal a především jeho vlastní zážitky. Kdo byl jednou z těchto inspirací a zároveň skutečným historickým důstojnickým sluhou nadporučíka Rudolfa Lukáše (přesněji Lukase)? Hašek s oblibou v Osudech dobrého vojáka Švejka používal skutečná jména lidí, se kterými se potkal a které někdy více a někdy méně pravdivě ve svém díle vykreslil. Jako příklad, kdy realita příliš neodpovídala Haškovu románu, uveďme postavu hejtmana Ságnera. Toho Hašek nelichotivě vykreslil jako tupého rakouského důstojníka. Ve skutečnosti byl ale hejtman Vincenc Sagner českými vojáky oblíben a v dobrém na něj po válce vzpomínali i muži, kteří se později řízením osudu stali čs. legionáři. Konec války Sagnera zastihl v Českých Budějovicích a dal se plně k dispozici novému čs. státu. Poté, co od pluku odešli němečtí důstojníci, zvolili si demokratickým hlasováním čeští… Zobrazit více
Konec září 1938 a CPO v Chotýčanech – dokument
Následujícím přepisem tohoto dokumentu týkajícího se pohnutého září 1938 bychom chtěli opět vložit další dílek do skládanky jihočeského roku 1938 a to nejen na severním Českobudějovicku, protože tento dokument je zajímavý nejen z regionálního hlediska, ale do jisté míry má i obecný dosah.
Dokument samotný je datován 30. zářím 1938 /byl psán dle všeho týž den dopoledne/ a očividně vznikl až po podpisu neslavné Mnichovské dohody, která byla podepsána po půlnoci z 29. na 30. září. Je tedy dosti pravděpodobné, že hned další den se ona smutná zpráva k chotýčanským nedostala. Tomu napovídá tón dokumentu a popisované úkony (např. odevzdání pracovních nástrojů k vojenským účelům). Vzhledem k datu jsou také přínosné popsané pokyny pro místní organizaci CPO (= Civilní protiletecká ochrana). Podepsaný starosta byl také jejím místním velitelem, což byla tehdy obvyklá praxe. Je zde také možné, že se místní již připravovali na obranu místní opevněné 2. HOP, s kterou… Zobrazit více
Oběti Velké války z Chotýčan
Karel Šimek se narodil 28.12.1893. Při mobilizaci byl 25.8.1914 odveden k 91. pluku do Českých Budějovic, odkud v říjnu 1914 odjel na srbské bojiště, kde byl 19.11.1914 raněn do hlavy a nohy šrapnelem a cestou do nemocnice téhož dne zemřel. Místo úmrtí neznámo. 20 let.
Jan Šimek se narodil 5.5.1889. Presenční vojenskou službu si v letech 1910-1912 odsloužil v Praze u 91. pluku a několik týdnů v Českých Budějovicích. Při mobilizaci 27.6.1914 narukoval k 91. pluku do Českých Budějovic, odkud 1.8.1914 odjel do Srbska, kde se účastnil krutých bojů. U Lajkovič byl 20.11.1914 zasažen střepinami granátu do hlavy a v několika okamžicích zemřel. 25 let.
Josef Srnec se narodil 26.2.1895. 15.3.1915 narukoval k 29. zeměbraneckému pluku. Již téhož roku byl na ruské frontě zajat, ale nemohl vstoupit do českých legií, protože byl pod dozorem bolševiků. Cestou k domovu pobyl celý… Zobrazit více