
Jan Ciglbauer
Vrchní strážmistr Václav Straka
Dopravní nehody při kterých každým rokem přichází stále více lidí o život existují již od počátku motorismu. V dobách minulých, kdy nebyl motorismus tolik rozšířen jako dnes, byly sice tragické nehody ojedinělé, ale docházelo k nim. Například ve třicátých letech, konkrétně roku 1932, kdy přišel o život jeden z těch, kteří dbali na pořádek a bezpečnost lidí. Byl jím velitel četnické stanice v Ševětíně vrchní strážmistr Václav Straka.
O této dopravní nehodě máme prozatím čtyři stručné prameny, ač se jistě časem podaří nalézt další, například v archivu ministerstva vnitra. Pro připomínku památky Václava Straky nechme vyprávět alespoň ty které známe:
Rok 1932 přinesl do Ševětína hned dvě tragické události, jak nás informuje zápis v obecní kronice: „Dne 21.VIII. 1932 vyžádal si „Žár“(rybník – pozn. autora) smutnou oběť v podobě 27. letého dělníka z lomu, rodem Maďara ze Slovenska.
Smrt učitele Tippla u Chyňavy
V září 1938 vypukla v českém pohraničí nevyhlášená válka mezi zfanatizovanými sudetoněmeckými povstalci a československými bezpečnostními složkami. Hlavní tíhu těchto bojů nesli členové SOS – Stráže obrany státu, složené z četníků, financů, policistů a vojáků, z jejichž řad přišlo několik stovek mužů o život a mnoho dalších bylo zraněno. Námi sledovaný mikroregion sice leží poměrně hluboko v českém vnitrozemí, ale přesto do něho zasáhl jeden, bohužel krvavý, incident.
23.září 1938 byla prezidentem republiky vyhlášena všeobecná mobilizace československé branné moc. Zatímco čeští muži v drtivé většině nastupovali do armády radostně, odhodláni bránit svou vlast, pravý opak panoval u čs. občanů německé národnosti. Mnozí z nich raději utíkali přes hranice na území Říše aby se tak vyhnuli službě v čs. armádě, bohužel mnozí z nich zde vstupovali do řad záškodnické Freikorpsu, v jehož řadách pak přepadávali české pohraničí. Neutíkali ale jen stoupenci… Zobrazit více
Paraskupina Glucinium
Paraskupiny, které do Protektorátu v období německé okupace vysílal II. zpravodajský odbor MNO v Londýně, bývají děleny do tří vln. Příslušníci 1. vlny, vyslaní v letech 1941-42, byli po Heydrichiádě téměř všichni mrtví nebo zatčení. Obnovit spojení s Protektorátem a odbojovou organizaci se pokusila 2. vlna vysílaná na přelomu let 1942/1943, ale po Heydrichiádě bylo něco takového velmi obtížné. 3. nejsilnější vlna probíhala od jara 1944 až do roku 1945.
V rámci třetí vlny se podařilo udržovat spojení a odbojovou organizaci na většině území Protektorátu. Stranou zájmu dosud zůstával prostor jižních Čech, kde nebyla vysazena žádná skupina v předešlých vlnách. Proto byla na podzim 1943 vytvořena skupina s krycím jménem GLUCINIUM. Za úkol měla vytvořit v jižních Čechách odbojovou organizaci, udržovat spojení s Londýnem a provádět zpravodajské a sabotážní akce. Skupinu tvořili čtyři muži: velitel nadporučík Vítězslav Lepařík, zástupce velitele rotný Ludvík Hanina, pomocník rotný Josef Cikán a radista rotný… Zobrazit více
Vzpomínky J. Caletky z Velechvína na rok 1938
Vzpomínky pana Caletky byly zaznamenány v roce 1993 ve zpravodaji Rozhledy Libniče a Jelma č.12.
Rok 1938…
Toho roku vrcholila politická i zločinecká aktivita henleinovců. Vyhlášení karlovarských požadavků, přepadání četnických stanic, pošt, škol a vraždění jejich českých příslušníků bylo stále častější. Není proto divu, že za této situace se stupňovalo napětí a nervozita českých občanů. Také já, věren tradici svého otce – ruského legionáře a výborného učitele dějepisu, jsem těžce nesl rozpínavost a násilnosti henleinovců. A je třeba si uvědomit, že ti tvořili 92% našich německých spoluobčanů. Napětí u mne vyvrcholilo 23. září. Abych se zbavil nejistoty, co se děje na hranicích, rozhodl jsem se toho dne, že se tam podívám. A tak jsem se na své motorce rozjel z Velechvína přes Lišov, Třeboň, Jindřichův Hradec a Novou Bystřici dál k hranicím. Přijížděl jsem tam už potmě a zastavilo mě mávající výstražné červené světlo. Bylo to stanoviště našich vojáků, a… Zobrazit více
Vojenský hřbitov v Českých Budějovicích
27.9.2010 byl magistrátu města České Budějovice odeslán tento dopis:
Žádost o zřízení pietního označení vojenského hřbitova v Českých Budějovicích v ulici Plavská
Dobrý den. Tímto dopisem bych rád Magistrát města České Budějovice upozornil na existenci vojenského pohřebiště posádkového města České Budějovice, jehož plocha v současné době slouží jako park a není nijak pietně označena, což je jednak v rozporu se zákonem č.122/2004 Sb. o válečných hrobech a pietních místech a zároveň tato skutečnost budí dojem nezájmu města o svojí historii, neúcty k ostatkům zemřelých vojáků a nezájmu o turistickou zajímavost.
Vojenský hřbitov rozkládající se na dnešních parcelách č.3925/1, č.3925/2 a č.3925/3 v katastrálním území České Budějovice 7 622486 o celkové výměře 1345m2, byl založen městskou radou za souhlasu vojenské správy roku 1797. Zničen byl v roce 1957 při výstavbě sousedních kasáren tehdejší Pohraniční stráže. Tehdy byla ze tří stran odstraněna obvodová… Zobrazit více
Válečné hroby příslušníků německé branné moci
Druhá světová válka po sobě zanechala milióny mrtvých – vojáků i civilistů. Na vojáky doma čekaly jejich rodiny a mnohé z nich se nikdy nedověděly o osudu svého otce či syna. Proto již po první světové válce vznikaly v řadách států vzešlých jak z vítězné, tak z poražené strany, organizace pátrající po nezvěstných a padlých vojácích. Zatímco bojiště první světové války se českým zemím vyhnulo, jinak tomu bylo u té druhé, která i u nás zanechala velké množství mrtvých různých národností.
Po roce 1945 se dostala ČSR do sovětské sféry vlivu a od roku 1948 zcela do rukou komunistů. To se projevilo i ve výše zmíněných aktivitách ohledně válečných hrobů. Zatímco české a spojenecké (především sovětské) válečné oběti byly cíleně vyhledávány a pietně pohřbívány ihned po válce, jinak tomu bylo u německých obětí, kterých druhá světová válka a události těsně po ní, zanechala na našem území nejvíce.… Zobrazit více
Písničky jihočeských vojáků v 1. světové válce
Když za mobilizace v červenci 1914 nastoupilo do zbraně současně více ročníků značného věkového rozpětí, projevilo se to také v počáteční diferenciaci při volbě vojenských písniček. V krátkém čase se však tradiční písničky té či oné věkové skupiny staly společným majetkem všech a zpívaly se pak již společně bez generačních zřetelů. Z písní nejstarších ročníků mně v paměti uvízly jen úryvky, např.
Přišel befél z lontu1 na sedláky,
aby pochovali ty vojáky…
Píseň pak pokračovala výčtem plošné míry či mělkosti společného hrobu, posypáním mrtvol vápnem atd. Také další z písniček toho druhu nepamatuji celou, nýbrž až od verše
… v tom přiletí koule olověná,
vyrazí mě z klýdu2 ven.
Když mě z klýdu vyrazila,
do špitálu mě vzali.
Pojď, má milá, pojď a podívej se,
jak jsem plezírovaný3.
Levá noha uražená,
pravá ruka uťatá!
Pojď, má milá, pojď a podívej se,
jaká je ta vojna zlá!… Zobrazit více
Lesní křižovatka, která přitahuje smrt?
křižovatka na horizontu od jihu (od statku Chyňava)
Zájemcům o tajemná a záhadná místa z jižních Čech je dobře znám les Bor u Českých Budějovic, kterému se věnuje již několik internetových webů. Neméně zajímavým je ale také místo severně od Českých Budějovic, mezi obcemi Borek a Chotýčany, které dosud záhadologům a milovníkům tajemna unikalo. Pokusíme se vás provést jeho pohnutou historií. Zobrazit více
Severní Českobudějovicko protektorátní
Na území námi sledovaného regionu se nachází dodnes mnoho památek na období let 1939 – 1945. Jelikož tyto památky rychle zanikají, je dobré si je v tomto krátkém příspěvku připomenout.
Vitín
1) Zachovalý nápis GASTHAUS na bývalé hospodě. Nápis je proveden zelenou barvou.
GPS: 49°9’56.840″N, 14°40’24.108″E
2) Protipožární nádrž „Bazena“ při cestě do Poněšic
GPS: 49°5’21.457″N, 14°32’34.876″E
Horusice
Na bývalé obecní škole se nachází nápis SCHULE, dnes částečně přetřený.
GPS: 49°9’56.840″N, 14°40’24.108″E
Dynín
Pod pamětní deskou na místním nádraží je umístěná cedulka s nápisem:
FEINEINWAGUNG BESCHADIGUNG STRAFBAR
PŘESNÁ NIVELACE POŠKOZENÍ SE TRESTÁ.
GPS: 49°8’48.696″N, 14°37’44.103″E
Červený Újezdec
Nápis na bývalé hasičské zbrojnici, značně poškozený, pravděpopodbně – FEUWEHR.
GPS: 49°2’31.324″N, 14°33’19.711″E
Cedule, která mezi lety 1939 – 1945 visela na nádažní budově Hluboká nad Vltavou – Zámostí.
Rozměry 120 x 50 cm. Nápis FRAUENBERG ( M) – ZAMOST. HLUBOKÁ N. VLT. –… Zobrazit více
Bošilecký most
Katastr obce Bošilec skrývá zcela neznámou a přesto zajímavou technickou památku v podobě kamenného mostu na bývalé císařské silnici z Budějovic do Prahy. Obec Bošilec proslavila známá lidová píseň „Na tom bošileckým mostku“. Za bošilecký mostek, ze kterého se shodily dvě pany hrající „v kostku“ je většinou považován kamenný mostek nad propustí Bošileckého rybníka, který je již gotického stáří. Naskýtá se otázka, zda oním mostkem z písničky nebyl ale spíše daleko větší a významnější (i když mladší) most na silnici nedaleko samotné obce Bošilec.
Kamenný most byl postaven v letech 1753 – 1755 při stavbě císařské silnice v době vlády Marie Teresie. Mostem silnice překonávala Bukovský potok, který se východně od mostu v Horusických blatech vlévá do Horusického rybníka. Od počátku byl most stavěn jako dvouobloukový s šikmým půdorysem propustí, protože silnice překonávala Bukovský potok ne kolmo, ale šikmo. Most není dochován úplně… Zobrazit více