Jan Ciglbauer

JUDr. Lumír Čech – vzpomínky na továrnu Leichtbau v ČB

JUDr. Lumír Čech

 

* 8. 10. 1923 v Záluží u Mostu

bydliště v roce 1939: Záluží u Mostu, v roce 1939 se odstěhoval do Českých Budějovic

místo práce: Land und See – LEICHTBAU GmbH Werk Neumünster,

pobočka České Budějovice

období v němž zde pracoval: 1942-1945

pracovní zařízení: pomocný dělník, kancelářská síla a obchodní zástupce

povolání před válkou: student, maturoval v květnu 1942

politická příslušnost: bezpartijní

 

(Nahrávku pořídil dne 17. 12. 2003 a přepis provedl dne 26. 12. 2003 Tomáš Kadlec)

 

Věděl jste o tom, že někteří Češi pracovali v nacistickém Německu již před válkou?

Věděl jsem o tom, že někteří tam pracovali těsně před válkou. Když už tedy bylo možno dostat v Německu práci pro naše lidi, tak dokonce znám jednu rodinu, kterej tam odjel i se synem. Dobrovolně. Jejich podmínky potom byly samozřejmě poněkud lepší než těch, kteří tam… Zobrazit více

Rozhovor se stíhačem RAF Jiřím Maňákem

Jiří Maňák

Narozen 16. prosince 1916 v Českých Budějovicích

  1. 6. 1939 – ilegální odchod do Francie

Září 1942 – duben 1943: Anglie, 182. peruť, velitel letky

Květen 1943 – srpen 1943: Anglie, velitel 198. perutě

Sestřelen 28. srpna 1943

Do konce války v zajetí jako Brit James Manac

Návrat do vlasti 24. 8. 1945

 

Záznam byl natočen 6. 4. 1989 v Praze v bytě Jiřího Maňáka. Otázky kladla Hana Šafránková-Jirmusová. Přepis provedl dne 21. 2. 2004 Tomáš Kadlec. Přepis autenticky odpovídá zvukové podobě. V textu se vyskytují četné anglicismy, jejichž verze zůstala zachována.

(Slova, s jejichž přepisem si nejsem jistý, ponechávám tučně.)

Jiří Maňák

Jiří Maňák

Mohl byste říct, jak jste se k létání dostal? Kdo stál u těch vašich počátků?

No, já za svoje začátky lítání vlastně děkuju svému tátovi. Ten byl prostě profesorem matiky a fyziky, a ten prostě dělal do všeho.… Zobrazit více

Vitínský mlýn na Libochovce

            Vitínský mlýn nalezneme v údolí potoka Libochovky 2,2 km jihozápadně od středu obce uprostřed současné chatové kolonie. Mlýn je poměrně mladý a vznikl zde až kolem poloviny 19. století. Na skicách císařského stabilního katastru, ani na II. vojenském mapování ho ještě nenalezneme. Bohužel se zatím bližší údaje o jeho výstavbě nepodařilo nalézt ani v Národním archivu ve fondu Mlynářské ústředí, ani ve vodní knize okresu Třeboň, do kterého Vitín tehdy spadal. Teprve začátkem 60. let 19. století se zde objevuje mlynář Josef Bajerle, původem z mlynářského rodu Bajerlů na Strakonicku. Josef se narodil 10. listopadu 1827 ve mlýně Krty u Katovic mlynáři Josefu Bajerlovi a Kateřině roz. Pudšedlové, jejíž otec byl také mlynářem pro změnu v Hošticích. Ve vitínském mlýně, který dostal v rámci vitínské obce číslo popisné 50, ale záhy po přečíslování 47,… Zobrazit více

Nacistický program eutanazie a dětská psychiatrická léčebna v Opařanech

Myšlenku fyzicky likvidovat duševně a fyzicky postižené osoby, které nepřináší svému okolí žádný užitek, nevymysleli nacisté, ale můžeme se s ní setkat už ve starověku. V 19. století se tímto tématem začala zabývat celá řada lékařů a filozofů a to nejen ve střední Evropě. Propagátorům myšlenek eugeniky a asistovaného úmrtí nevyléčitelných osob, nešlo jen o to, že tyto představují zátěž pro společnost, která se o ně musí starat, ale také o to, aby neměly děti. V roce 1928 byl ve Švýcarsku schválen sterilizační zákon, o dva roky později ve 20 státech USA byla uplatňována zákonná sterilizace a v Německu byl 14. července 1933 přijat zákon o zabránění početí dědičně postiženého potomstva. Do roku 1939 stihli nacisté sterilizovat neuvěřitelných 300.000 osob a rozjeli tak naplno politiku rasové hygieny. Propaganda o méněcennosti psychicky nemocných a duševně postižených osob se dostala i do učebnic základních škol. Skutečné zrůzdnosti ale… Zobrazit více

Kniha – Vojáci Švejkova pluku

Vzpomínky chotýčanských vojáků na Velkou válku jsou vedle všech publikovaných osobních deníků poměrně unikátní tím, že se jedná o ucelený soubor výpovědí všech mužů z jedné konkrétní vesnice. Zásluhu na tom měl tehdejší kronikář obce Adolf Šulista, který ve 20. letech vzpomínky zaznamenal. Většina zdejších mužů prošla válku v řadách budějovického 91. pěšího pluku, širší veřejnosti známého díky Haškovu románu Osudy dobrého vojáka Švejka.
91. pěšího pluku se týká i druhá část publikace, ve které si podrobně popíšeme zásah pluku v jihočeském pohraničí koncem roku 1918, kdy se němečtí obyvatelé pokusili odtrhnout pohraniční oblasti od nové republiky. Třetí část je věnována pietním památkám a válečným hrobům z období 1. světové války na Českobudějovicku. Databázím vojenských hrobů a badatelům dosud unikala existence velkého vojenského pohřebiště v Českých Budějovicích. Tato publikace vrací jména více než 1300 vojákům, jejichž křížky a náhrobky byly odstraněny v 60. a 70. letech minulého století.

Kniha vychází… Zobrazit více

Jubilejní kameny 1928 v okolí Třeboně

   Každý rok si 28. říjen  připomínáme jako datum vzniku samostatného Československého státu. Oslavy které toto výročí mají připomínat se stávají poslední dobou více méně jen formální a akcí pořadaných obecními a městskými úřady se v ten den účastní stále méně lidí.  Během už skoro sto letého trvání naší samostatnosti tomu tak ale, nebylo vždy. Chtěl bych tímto příspěvkem připomenout rok 1928, kdy se s velikou pompou slavilo 10 výročí založení republiky. Krom velkolepých vojenských přehlídek, koncertů, výstav a schromáždění lidu na náměstích a u pomníků padlých z Velké války se uskutečnila velmi prospěšná akce, která nám toto výročí připomíná i v součastnosti. Jedná se o tak zvané pamětní kameny, které můžeme ještě dnes při troše pozornosti nacházet v okolních lesích, třeba při našich cyklovýletech. Jubilejní kameny byly součástí tehdy zakládaných jubilejních hájů. Už 15. února 1928 vydalo Ústředí řiditelství státních lesů a statků v Praze závazný… Zobrazit více

Vražda Jana Hrubého – 1929

Na podzim 1929 vzrušila severní Českobudějovicko vražda dělníka Jana Hrubého v Hluboké nad Vltavou, ke které se nám dochovalo několik pátracích oběžníků četnictva. Jan Hrubý byl zavražděn v neděli 29. září 1929 v 9.20 hod. svou vlastní manželkou Marií Hrubou roz. Čejkovou. Bezdětné manželství bylo dlouhodobě rozvrácené a Hrubá se svým mužem proto již půl roku nežila ve společné domácnosti. Pobývala střídavě u svých příbuzných v Přešťovicích (okres Strakonice) a ve Čtyřech Dvorech (okres České Budějovice), domovsky byla ale příslušná do Hosína (tehdy okres Hluboká nad Vltavou). Osudného zářijového dne se z neznámých důvodů objevila v bytě svého muže v Hluboké nad Vltavou čp. 405, kde pravděpodobně došlo mezi manželi opět k ostré hádce, během které Hrubá prudce bodla manžela velkým kuchyňským nožem přímo do srdce. Hrubý byl prakticky okamžitě mrtev. Po činu Hrubá zmizela. Na rozdíl od četnických oběžníků nám dobový novinový článek navíc přibližuje alespoň osud vražedného nástroje:… Zobrazit více

70 let od „vylikvidování“ německého obyvatelstva z jižních Čech

Konec druhé světové války v květnu 1945 ukončil utrpení na evropských frontách, v koncentračních a pracovních táborech a v řadě dalších zařízení nacistického režimu. Válka po sobě zanechala miliony mrtvých. Pro všechny ale válka neskončila. Kdekdo prahnul po odplatě. Mezinárodní i jednotlivé státní soudní tribunály se připravovaly na první procesy s válečnými zločinci. Mstít se ale chtěla i řada obyčejných lidí. Bohužel většina skutečných zločinců včas zmizela. Z Českých Budějovic již 5. května 1945 uprchli všichni zaměstnanci místní služebny gestapa a jen některé z nich se později podařilo dopadnout. Čelní představitel nacistické moci ve městě – vládní komisař Budějovic Friedrich David téhož dne spáchal sebevraždu v ulici Na Sadech a spravedlnosti tak také unikl. Nenávist držená v myslích mnoha lidí propukla hned po posledních válečných výstřelech. 9. května bylo v budějovické Westenově smaltovně postříleno 16 německých obyvatel Vráta na příkaz zdejšího… Zobrazit více

Promítání filmu o Podkarpatské Rusi v roce 1939 – 14.1.2016

Ve čtvrtek 14. ledna v 18:00 proběhne v prostorách Studentského univerzitního divadla SUD v Hroznové ulici čp. 8 v Českých Budějovicích veřejné promítání amatérského dokumentu „Stráž obrany státu na Podkarpatské Rusi“ pojednávající o dramatických událostech jara 1939 na nejvýchodnějších hranicích tehdejšího Česko-Slovenska. 45minutovému filmu bude předcházet krátká přednáška o Stráži obrany státu. Pořádá Klub vojenské historie Družstvo SOS Kallich. Vstupné dobrovolné.

FOTO z natáčení

Facebooková událost

 

Trampové, skauti a vontové v severním Českobudějovicku

Tento příspěvek je jen nástinem problematiky skautingu a trampingu v našem mikroregionu před druhou světovou válkou. Téma je příliš závislé na ochotě pamětníků a majitelů osadních kronik a dalších podobných památek. I když se první trampové začali v Čechách objevovat už před první světovou válkou a stejně tak skauting u nás Antonín Benjamin Svojsík založil již roku 1911 (mezi 13 chlapci, kteří se účastnili Svojsíkova historicky prvního skautského tábora v Orlovech roku 1912, byli i tři studenti z Českých Budějovic), přišel pravý boom těchto hnutí až v době první republiky, především pak ve 30. letech.

V roce 1921 již existovalo v Českých Budějovicích 8 skautských oddílů (z toho 2 dívčí a 1 vodní), ale na venkov skauting pronikal spíše jen výjimečně. Zde fungovaly pro určitou výchovu mládeže prakticky jen tělovýchovné organizace typu Sokol. Ale právě venkov se stal cílem městských skautských oddílů za… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
    Statistika návštěvnosti

    TOPlist