Jan Ciglbauer

Vražda Jana Hrubého – 1929

Na podzim 1929 vzrušila severní Českobudějovicko vražda dělníka Jana Hrubého v Hluboké nad Vltavou, ke které se nám dochovalo několik pátracích oběžníků četnictva. Jan Hrubý byl zavražděn v neděli 29. září 1929 v 9.20 hod. svou vlastní manželkou Marií Hrubou roz. Čejkovou. Bezdětné manželství bylo dlouhodobě rozvrácené a Hrubá se svým mužem proto již půl roku nežila ve společné domácnosti. Pobývala střídavě u svých příbuzných v Přešťovicích (okres Strakonice) a ve Čtyřech Dvorech (okres České Budějovice), domovsky byla ale příslušná do Hosína (tehdy okres Hluboká nad Vltavou). Osudného zářijového dne se z neznámých důvodů objevila v bytě svého muže v Hluboké nad Vltavou čp. 405, kde pravděpodobně došlo mezi manželi opět k ostré hádce, během které Hrubá prudce bodla manžela velkým kuchyňským nožem přímo do srdce. Hrubý byl prakticky okamžitě mrtev. Po činu Hrubá zmizela. Na rozdíl od četnických oběžníků nám dobový novinový článek navíc přibližuje alespoň osud vražedného nástroje:… Zobrazit více

70 let od „vylikvidování“ německého obyvatelstva z jižních Čech

Konec druhé světové války v květnu 1945 ukončil utrpení na evropských frontách, v koncentračních a pracovních táborech a v řadě dalších zařízení nacistického režimu. Válka po sobě zanechala miliony mrtvých. Pro všechny ale válka neskončila. Kdekdo prahnul po odplatě. Mezinárodní i jednotlivé státní soudní tribunály se připravovaly na první procesy s válečnými zločinci. Mstít se ale chtěla i řada obyčejných lidí. Bohužel většina skutečných zločinců včas zmizela. Z Českých Budějovic již 5. května 1945 uprchli všichni zaměstnanci místní služebny gestapa a jen některé z nich se později podařilo dopadnout. Čelní představitel nacistické moci ve městě – vládní komisař Budějovic Friedrich David téhož dne spáchal sebevraždu v ulici Na Sadech a spravedlnosti tak také unikl. Nenávist držená v myslích mnoha lidí propukla hned po posledních válečných výstřelech. 9. května bylo v budějovické Westenově smaltovně postříleno 16 německých obyvatel Vráta na příkaz zdejšího… Zobrazit více

Promítání filmu o Podkarpatské Rusi v roce 1939 – 14.1.2016

Ve čtvrtek 14. ledna v 18:00 proběhne v prostorách Studentského univerzitního divadla SUD v Hroznové ulici čp. 8 v Českých Budějovicích veřejné promítání amatérského dokumentu „Stráž obrany státu na Podkarpatské Rusi“ pojednávající o dramatických událostech jara 1939 na nejvýchodnějších hranicích tehdejšího Česko-Slovenska. 45minutovému filmu bude předcházet krátká přednáška o Stráži obrany státu. Pořádá Klub vojenské historie Družstvo SOS Kallich. Vstupné dobrovolné.

FOTO z natáčení

Facebooková událost

 

Trampové, skauti a vontové v severním Českobudějovicku

Tento příspěvek je jen nástinem problematiky skautingu a trampingu v našem mikroregionu před druhou světovou válkou. Téma je příliš závislé na ochotě pamětníků a majitelů osadních kronik a dalších podobných památek. I když se první trampové začali v Čechách objevovat už před první světovou válkou a stejně tak skauting u nás Antonín Benjamin Svojsík založil již roku 1911 (mezi 13 chlapci, kteří se účastnili Svojsíkova historicky prvního skautského tábora v Orlovech roku 1912, byli i tři studenti z Českých Budějovic), přišel pravý boom těchto hnutí až v době první republiky, především pak ve 30. letech.

V roce 1921 již existovalo v Českých Budějovicích 8 skautských oddílů (z toho 2 dívčí a 1 vodní), ale na venkov skauting pronikal spíše jen výjimečně. Zde fungovaly pro určitou výchovu mládeže prakticky jen tělovýchovné organizace typu Sokol. Ale právě venkov se stal cílem městských skautských oddílů za… Zobrazit více

Plavecké rodiny z Purkarce

SAM_4549

K řece Vltavě neodmyslitelně v minulých staletích patřili voraři a šífaři. Do obecného povědomí i dnešních generací se zapsala především voroplavba, která dokázala přežít až do poloviny 20. století a zanikla až se stavbou vltavských přehrad. V našem regionu je jednoznačně nejznámější a nejslavnější obcí spojenou s voroplavbou Purkarec. Řada z našich čtenářů má předky i v této obci a okolí, možná i z řad plavců (nepřesně nazývaných voraři). Podívejme se, které purkarecké rodiny se živily voroplavbou na počátku 20. století. Jako informační zdroj nám poslouží sčítací operáty pro sčítání obyvatelstva českých zemí v letech 1910 a 1921. V roce 1921 se dovídáme o 19 mužích, živících se plavením dříví po Vltavě, ale jak vidíme, v tomto roce se takto živilo již jen 7 z nich. Tímto sčítáním ale nejsou podchyceni zdaleka všichni místní plavci, protože ve většině případů… Zobrazit více

Poslední chvíle hajného Rybáka

15. září 1944 nadporučík Vítězslav Lepařík – velitel západního paravýsadku Glucinium – neprozřetelně vyprávěl svému kolegovi parašutistovi Adolfu Horákovi o svých osudech od vysazení do Protektorátu. Mimochodem o tom, jak mu po seskoku hajný Rybák z hájovny U Červeného kříže u Purkarce zapůjčil obloukovou pilu pro vyproštění padáků uvázlých na stromech. Netušil, že Horák je zrádce a pracuje pro gestapo. O pár dní později byl hajný Josef Rybák i s ženou Terezií zatčen budějovickým gestapem, podroben krutým výslechům a odeslán do Malé pevnosti Terezín. Zde hajný Rybák nalezl smrt. Poslední chvíle jeho života zaznamenal do deníkových zápisků spoluvězeň Bedřich Čurda-Lipavský z Ostravy. Své záznamy v roce 1946 vydal jako knihu „Terezínské katakomby.“ Níže dále jeho zápisky týkající se hajného Rybáka. (o průběhu operace Glucinium v samostatném článku zde)

Neděle 24. září 1944.

Přišel k nám přírůstek z Českých Budějovic – městský… Zobrazit více

Otevření muzea Dolní Slověnice 24.10.2015

V sobotu 24. října 2015 bude naposledy v letošním roce otevřeno Národopisné muzeum v Dolních Slověnicích u Lišova. Muzeum bylo slavnostně otevřeno v roce 2014. Nalézá se v budově bývalé školy v Dolních Slověnicích. Sbírky muzea z větší části tvoří pozůstalost po jeho zakladateli – Josefu Turinském – který muzeum provozoval již v 70. letech 20. století v objektu středověké tvrze. Po jeho předčasné smrti byly sbírky přestěhovány do zrušené školy a uzavřeny. Až v roce 2013 se sbírek ujal Historický spolek Slověnice a za pomoci městského úřadu Lišov se podařilo opět sbírky zpřístupnit veřejnosti a navíc je také značně rozšířit. V sobotu bude poprvé zpřístupněna třetí výstavní místnost muzea s replikou četnické stanice z 30. let 20. století, kromě toho i nové exponáty, které se podařilo spolku získat. Otevřeno bude od 10:00 do 16:00.

Četnická stanice Lišov v letech 1939 – 1945

Po celou dobu okupace velel četnické stanici Lišov vrchní strážmistr František Zajíček. V jeho osobě získal lišovský obvod velmi ráznou a neohroženou osobnost jak bude uvedeno níže. Zatímco v roce 1937 je stanice v Lišově obsazena 3 četníky, již v roce 1940 v Lišově zajišťuje bezpečnostní službu 9 četníků a tři policejní strážníci (patrně obecní policie). Tento počet je dán především tím, že po záboru pohraničí v roce 1938 a odtržení Slovenska a Podkarpatské Rusi zůstalo mnoho personálu četnických stanic nezařazeno a byli umisťováni na vnitrozemské četnické stanice. Dne 15. března 1939 očekávali napjatě lišovští občané příjezd německých okupačních vojsk. Představitelé radnice během dne spálili veškeré dokumenty spojené s mobilizací. Až kolem 22. hodiny přijelo před radnici jedno vozidlo. Německý poddůstojník odebral strážníkům 2 revolvery (jeden se podařilo zachránit) a opět odjel. Záhy po okupaci zbytku republiky narostl hřebínek i lišovským fašistům a dne… Zobrazit více

Osudy vojáků, kteří 15.března 1939 obsadili České Budějovice

15. březen 1939 je jedním z nejsmutnějších momentů naší země, dnem kdy překročila německá vojska hranice mnichovskou dohodou zmrzačeného Československa a kdy tak vznikl Protektorát Čechy a Morava. Na fotografiích tohoto dne z Českých Budějovic vidíme první německé vojáky, kteří se ve městě objevili. Jednalo se o vojáky 130. pěšího pluku Wehrmachtu. Tento článek sleduje historii této jednotky od vzniku až po konec války.

1 130. pěší pluk obsadil Český Krumlov, který navštívil i A. Hitler.

Mužstvo 130.pěšího pluku tvořili Rakušané, pluk vznikl v roce 1938 přetransformováním rakouského 8. pluku alpských myslivců „císařovny Marie Terezie“ do německé branné moci. Pluk byl součástí 45. pěší divize, která sídlila k 1. dubnu 1938 v Linci. Divize měla být na podzim 1938 nasazena proti Československu v oblasti Šumavy, kde se také na německé straně hranice rozvinula. Zde je třeba říct, že němečtí vojáci rakouského původu nebyli ve většině… Zobrazit více

Zbytky války v Českých Budějovicích ? (bude doplňováno)

Dnes se podíváme na problematiku válečných Budějovic poněkud jiným pohledem (pozn. podobně bylo již na problematiku nahlíženo zde na webu v článku „Ukazatelé k civilním protileteckým krytům v Českých Budějovicích“ a „Nálet na České Budějovice 24. března 1945 ve vzpomínce pana Kubíčka„. První článek do této oblasti nepatří úplně, neboť nejde přímo o zbytky bojové činnosti. Částečně i v článku „Protektorátní České Budějovice„). Přístup „conflict archeology“ je zaměřen na zkoumání minulých lidských konfliktů. Blízkou odnoží je tzv. „battlefield archeology“. Tento pojem je však lehce zavádějící, neboť v tomto případě je metoda zaměřena spíše na detailní faktický průběh události, než místa konfliktu. Základní historická fakta o konfliktu sice mohou být známa dobře, ovšem tento náhled může přinést daleko podrobnější informace o jeho průběhu i o účastnících.

Pokusíme pojednávat o podobných zbytcích v našem městě – časem zde možná vznikne i malá databáze českobudějovických „battlefield… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist