Jan Ciglbauer
Průjezd vlaku smrti č. 92420 Českobudějovickem
Během poslední válečné zimy 1944-1945 obyvatelé Českobudějovicka začali postupně více a více pociťovat přibližování válečných front a konce Třetí říše. Zprvu to byly jen stále častější přelety spojeneckých bombardovacích svazů, ke kterým se brzy přidaly první útoky hloubkových letců na jihočeskou železnici. Ta zažívala stále větší dopravní nápor. Osobní doprava byla omezena na nejnutnější míru a trať křižovaly vojenské transporty munice, raněných a posledních armádních rezerv. Stále častěji se ale také objevovaly transporty zajatců a vězňů koncentračních táborů, které se ocitly příliš blízko spojeneckých vojsk a bylo nutné je „evakuovat.“ 17. ledna 1945 osvobodila Rudá armáda hlavní město Polska Varšavu a rychle postupovala Polskem dál. V jejím dosahu se ocitl i pověstný koncentrační tábor Osvětim. Nacisté se nyní i zde pokusili zahladit stopy po svých zločinech a přesunout vězně do vzdálenějších táborů v Německu. 18. ledna byli vězni hnáni i několik desítek kilometrů k železničním stanicím v… Zobrazit více
Letecká válka nad severním Českobudějovickem
Severní Českobudějovicko je relativně malým územím bez důležitějších strategických objektů. Přesto v něm během posledních dvou válečných let došlo ke zřícení 5ti letadel, shozu nejméně 35ti leteckých pum a 9ti útokům hloubkařů na železnici.
Ve středu 23. února 1944 se v Dolních Slověnicích objevuje německý vojenský náklaďák s vojáky v pracovních uniformách. O důvodu jejich příjezdu se jako první dovídá starosta obce. Hned za vsí vznikne letecká střelnice pro výcvik pilotů Luftwaffe. Majitelé vybraných pozemků nemají šanci něco namítnout. Asi měsíc vojáci, ubytovaní ve zdejší škole, budují dřevěné pozorovatelny, cvičné terče a označení území střelnice. Pak se objevují první letadla – střemhlavé bombardéry Ju-87 Stuka. Svrhávají cvičné cementové bomby a postřelují pohyblivé terče. Stejně je tomu i 4. dubna 1944. Jeden z pilotů se téměř střemhlav blíží k vyznačenému cíli a v prudkém vybrání klesání vzhůru, odhazuje cementovou maketu 500kilové pumy. V … Zobrazit více
Pozůstatky tramvajové dopravy v Českých Budějovicích
Pozdravujte ode mne Třeboň – František Adam + 26. 6. 1942
Projdou kolem stovky lidí denně, ale asi jen málokdo si uvědomí, jaký osud potkal člověka, kterého připomíná stručný nápis na pamětní desce umístněné vedle vchodu do lázní Berta. „František Adam, starosta města, zasloužil se o postavení lázní.“
Pan František Adam se narodil 23.12.1881 v Mladé Boleslavi, stejně jako jeho manželka Františka (* 15.1.1887 ). Získal zde vzdělání a ještě před vypuknutím první světové války vystudoval obor dentista. Jako poddůstojník rakousko-uherské armády se účastní bojů na ruské frontě. Je zde zajat a asi v roce 1917 se stává příslušníkem čs.legií. Domů se vrací jako většina legionářů v roce 1920. Někdy na počátku 30. let se objevuje s rodinou v Třeboni a zřizuje si na náměstí v domě p. Kölnera zubní technický ateliér. Okamžitě se zapojuje do veřejného a politického života města a velmi rychle si buduje pověst odborníka a obětavého člověka. Stává se členem městského zastupitelstva a také obětavě pracuje… Zobrazit více
Heydrichiáda – stanné právo 27.5.1942 – 2.7.1942. v Třeboni
Motto: Nikdo nezemřel, dokud na něj někdo vzpomíná..
Uplynulo už bezmála 70 let od nejtragičtějšího období v českých novodobých dějinách- vyhlášení stanného práva na území Protektorátu Čechy a Morava poté, co byl spáchán atentát na Reinharda Heydricha. Na příkaz Hitlera měla být odplata na českém lidu hrozná a taky taková byla. Nebyl to jen osud Lidic a Ležáků, ale také „ vymazání „ celých českých rodin. Chtěl bych tímto článkem vzpomenout na ty třeboňské občany, kteří patřili mezi několik tisíc obětí z řad těch nejlepších, které český národ musel obětovat..
Na třeboňském hřbitově sv. Alžběty po pravé straně od hlavní cesty stojí monumentální sloup, který nám má připomenout tragický osud rodiny Slavíčkovy. Jedná se jen o symbolický hrob, neboť ostatky těchto čtyř statečných lidí byly spáleny v koncentračním táboře Mauthausen. Pan JUDr. František Slavíček pocházel z Hosína a paní, rozená Smrčková, z Třeboně.… Zobrazit více
Zápisy o jednání Místního národního výboru v Třeboni IV.část
23.května 1945
8.25 Pan Josef Lekavý potřebuje 2 obuvnické pomocníky, poněvadž koná práce pro ruskou armádu. Sděluje, že jest v městě několik volných, které by mohli býti povoláni. Jako Herda Bohouš a Moravec Antonín.
9.10 Pan Nebáznivý, hostinský žádá, abychom rozhlasem povolali do práce k němu Marii Bečvářovou z Tř. a Věru Koudelkovou ze Stříbrce, aby ihned nastoupily do práce.
9.25 Paní Marie Vopelková Tř. II/74 žádá MNV, aby jí přidělil mandl po internované Berty Dohnalové.
9.40 Koně se přidělují pouze žadatelům z obcí politického okresu Tř. Platno od 22.V. 1945 podle prohlášení p. ndpor. Kučery.
9.45 Profesor Vladimír Fuxa t.č. Stráž n. Nežárkou žádá o přidělení bytu z důvodů služebních.
9.50 Žádost o výměnu bytu podává pan Matěj Litvan, obuvník v Tř. Žádost odůvodňuje velmi… Zobrazit více
Zápisy o jednání Místního národního výboru v Třeboni III.část
17.května 1945
8.30 Pan rada Bezděk z Nového dvora sděluje, že dnes opět obdržel včerejších 26 lidí ze zámku na sušení sena, ale bez stráží. Poněvadž za lidi nemůže brát zodpovědnost, žádá o vyslání stráže M.N.V. Pan plk. Körner poslal tam stráž. Stravování zajatcům musí býti provedeno zámkem.
8.40 Žádost o přidělení bytu podal p. Karel Bláha, zaměstnanec ČSD Tř. II. čp. 125
Dále sl.Nataša Fedetová, tlumočnice ruského jazyka Tř. II. čp. 125
8.45 Pro firmu Fák uvolněni 4 zajatci pro skládání z vagonů na nádraží, vyřízeno a poukázáni. Rákosník
9.10 Dáno povolení, aby dosavadní zaměstnankyně fy Schwarz v Tř. sl. Božena Najdrová mohla opustit dosavadní místo a nastoupila zaměstnání v Praze u „Bílé labutě“. Povolení písemné vydáno p.… Zobrazit více
Zápisy o jednání Místního národního výboru v Třeboni II.část
13.května
1.50 Pořád. služ. TŘ hlásí, že v předešlém případě bylo zjištěno, že několik SS využilo průjezd odbočivších 4 aut do Majdaleny a školu, usedlost Kukačky a u poruč. Šefčíka zlomili pušku. Žádné ztráty.
8.10 Byli určeni 2 trestanci k zakopání koňské zdechliny z vily p. Pou..(?) Rákosník
9.20 Velitel hasičů má se dostavit do kasáren k převzetí nalezených hasičských potřeb. Rákosník
9.50 Strážmistr Skřenka ihned na četnickou stanici – vyhlásit rozhlasem. Vyřízeno.
Dr. Vlach žádá o seznam členů M.N.V. pro okres. N.V.- ráno bude odevzdán na… Zobrazit více
Zápisy o jednání Místního národního výboru v Třeboni I.část
7.května 1945
S četnictvem bylo projednáno ustanovení spojek. Tyto osoby musí býti bývalí vojáci. Budiž podán návrh (jmenný) osob z nichž si četnictvo vybere. Provedl Jelínek a seznam předal četnictvu.
15.15 Ředitel státních lesů žádá telef.. Pan Kofrstein žádal jmenovaného řed. O přidělení bytu ve vile Sládkově u nádraží. Ježto byl se svou žádostí odmítnut, žádá o intervenci NV. Vyřízení: sděleno, že naříz. o přidělování bytů se nevztahují na byty naturální a tudíž do kompetence NV.
16.10 OV , předsedovi Kostečkovi hlášeno, že ve Stráži na rozkaz SS byli všichni muži komandování na náměstí.Hlášení podáno podle zprávy z Rožmb. Elektrárny.
16.15 Hlášeno předs. Kostečkovi , že ve Stráži bylo obyvatelstvo vyzváno k odevzdání zbraní.
16.17 Okres (p. Zach) upozorňuje, že v blízkosti Kasáren se zdržuje mnoho lidí a že je (dle sdělení Papáčka)… Zobrazit více
Červený/Čertíkův mlýn (Nemanice)
Galerie stav XII. 2013 ZDE
GPS: 49°0’29.355″N, 14°29’37.207″E
umístění: ulice K Úsilnému 1/37 (nároží ulic K Rybníku a u Čertíka) pod hrází rybníka Čertík
Pojmenování osady
Mlýn se dodnes nachází pod hrází rybníka Čertík a dá se říci, že jde o první stavbu v Nemanicích. Osada jako taková byla založena roku 1706 na dominikálních pozemcích hlubockého panství a její vznik je spojen právě s mlýnem. Právě do jeho okolí se museli přestěhovat z Opatovic čtyři chalupníci díky stavbě tzv. Nové Obory, kteří byli odškodněni Schwarzenbergy a dostali nové pozemky právě zde u„Červeného“ nebo také „Čertíkova“ mlýna. Nejdříve se tyto chalupy jmenovaly Nové Chalupy u Čertíkova Mlýnu nebo také Čertíkov (to se užívalo až do konce 18. st.). Jméno Nemanice měla osada ale již od roku 1712. Roku 1740 je osada nazvána v soupise poddaných jako Čertíkova ves.
Ke vzniku oficiálního jména osady se Smolíkové podařilo v citovaném… Zobrazit více