Moderní doba do roku 1939
Pomníček J.E.Chadta Ševětínského v Ševětíně
Jan Evangelista Chadt -Ševětínský
V letošním roce si připomínáme úmrtí jednoho z nejvýznamnějších historiků lesů a lesních řemesel.
Nenarodil se sice v Ševětíně, ale svým pseudonymem – Ševětínský se navždy vepsal do historie obce.
Jan Evangelista Chadt se narodil na Kubově Huti 26.2.1860 do rodiny schwarzenberského revírníka. Rodný kraj pod známou horou Boubín se v jeho životě jen mihl, neboť otec se často musel kvůli práci stěhovat, společně se svojí rodinou. Rodina Chadtů se tak po čase objevuje na hájovně u Ševětína, tehdy zvaná „Kolomažnice“ či „Kolomažník“. Jak název napovídá, místo původně sloužilo k výrobě kolomazi. Hájovna, stejně jako přilehlé polesí, byla součástí schwarzenberského panství. Mladý Jan začal navštěvovat školu v blízkém Ševětíně. Jednopatrová škola stála na návsi pod kostelem sv. Mikuláše, nově vystavěná v roce 1858. Dle školních záznamů, mladého Jana vyučoval tehdy oblíbený kantor Vojtěch Sezemský.
Zdejší kraj se pravděpodobně Janovi líbil, neboť se v… Zobrazit více
Vitínská lípa Františka Josefa I.
Samozřejmou dominantou středu obce Vitín jsou kovárna, bývalá škola s obecním úřadem a mezi nimi stará a krásně košatá lípa, vybízející v době letních veder k odpočinku v jejím stínu. Málokdo si uvědomí, že v letošním roce tato vitínská lípa oslavila již 111 let od svého vysazení a nikdo již nepamatuje skutečnost, že je posledním mohykánem jubilejního sadu císaře Františka Josefa I. Postava Františka Josefa I. s jeho neuvěřitelně dlouhou vládou byla až do vypuknutí Světové války pro většinu obyvatel Českého království symbolem jistoty a stability společenských pořádků. Především na převážně křesťansky orientovaném venkově se František Josef těšil všeobecné upřímné úctě. Těžko někdo zpochybní například fakt, že právě za jeho vlády byla v Čechách postavena většina budov škol a úřadů, které dodnes slouží svým původním účelům. Ani české vlastenecké hnutí si nemohlo na jeho panování tolik stěžovat, jak se snažili a někdy dodnes… Zobrazit více
Vzpomínky Jana Mádla na mobilizaci 1938
Jan Mádl již roku 1917 narukoval k 29. střeleckému pluku rakousko-uherské armády (bývalý 29. zeměbranecký pěší pluk) a prodělal boje na východní frontě. Ve svém zápisníku si zaznamenal i následnou službu v čs. armádě na Slovensku, vojenská cvičení během 20. a 30. let a nakonec i zářijovou mobilizaci v roce 1938. Tehdy Janu Mádlovi bylo již 39 let a nastoupil k pěšímu pluku 1 Mistra Jana Husi v Českých Budějovicích. Z těchto nejstarších záložníků však posléze byly stavěny pluky Zajištění lehkého opevnění, určené k obsazení 2. hlavního obranného postavení – především na řece Vltavě. Jan Mádl se tak octl ve stavu pluku ZLO 207, který se svými dvěma prapory na konci září obsadil úsek lehkého opevnění 146 Vitín a části úseků 144 Hněvkovice a 148 Velechvín, tedy prostor mezi Újezdem u Týna a řekou Lužnicí. Velitelem pluku byl plk. Felix Körner s… Zobrazit více
Zápisky kmotra Josefa Jelena z Chotýčan z války r. 1914 -1918
Smrt mladé dívky u Chotýčan v roce 1915
Vzpomínky na moje mládí a první světovou válku
Vážení čtenáři, předkládáme Vám vzpomínky pana Josefa Žižky z Bílé Třemošné, který se zde narodil v roce 1891. V březnu 1912 narukoval na vojnu s 18. regimentem do Bosny a Hercegoviny, kde i o dva roky později zažil svůj první křest ohněm. Autor ve svých pamětech vzpomíná nejen na válku na Balkáně, ale i na italské frontě, kde bojoval až do kapitulace rakouské armády. Svoji vojenskou činnnost uzavírá na Slovensku v roce 1919. Uveřejněný text začíná na str. 10, předchozí snímky nebylo dovoleno zveřejnit. Strojopis tohoto textu pochází z roku 1974 a vznikl v Pardubicích.






